Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Město Libavá, která se nachází na katastrálním území obce Město Libavá v okrese Olomouc. V roce 2017 byl kostel Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.

Historie První písemná zmínka o dřevěném kostele opevněném kamennou zdí a faře jsou z roku 1528 a další je z roku 1541. Kostel je postaven ze smíšeného zdiva s větším podílem kamene (břidlice). Přípravy na stavbu byly zahájeny po rozhodnutí o zboření dřevěného kostela pro špatný stav v roce 1659. Stavba, podle projektu neznámého mistra z Vyškova a za vedení stavby olomouckého mistra Petra Schüllera, byla zahájena v roce 1662. Ukončení stavby není jednoznačné, předpokládá se buď rok 1666 nebo 1669 (byl vytesán v překladu hlavního vstupu). Stavbu finančně podpořil olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. V roce 1795 byl kostel opravován a v období 1807–1808 přestavěn. Nové zasvěcení Povýšení svatého Kříže bylo provedeno 24. června 1808 světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolovratem-Krakovským. V roce 1817 požár zničil nejen kostel, ale i sedm budov kolem kostela, faru, školu, dřevěnou věž kostela a v kostele se zřítila klenba kněžiště. Zedničtí mistři Josef Kusý a Antonín Scháfer ještě téhož roku vypracovali plány na obnovení kostela. Kostel byl opravován a zároveň byla postavena kamenná věž. V průběhu oprav kostel ještě asi dvakrát vyhořel, takže opravy se protahovaly až do roku 1837. K opravě finančně přispěl v roce 1833 olomoucký arcibiskup Maria Ferdinand hrabě Chotek.

Po ukončení druhé světové války začal vznikat v prostoru Libavé vojenský prostor. V roce 1950 k 1. červnu byla obec úředně zrušena. Kostel, který přestal sloužit církevním účelům, byl předán vojenskému útvaru 8129 Město Libavá a byl armádou využíván jako sklad. K tomu účelu byl prostor kostela rozdělen na dvě patra dřevěnou konstrukcí na zděných pilířích.

Zanedbávána údržba vedla k chátrání stavby natolik, že v roce 1997 se propadl krov a armáda uvažovala o zbourání kostela. Na záchranu kostela vznikla občanská iniciativa díky ní se kostel podařilo zachránit a získat prostředky na jeho záchranu. V roce 2002 byla zahájena oprava střechy. V roce 2004 kostel přešel do správy Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá a ten v roce 2005 zpřístupnil kostel veřejnosti. V roce 2006 byly zbourány přístavby sakristií. Nová obec Město Libavá vznikla 1. ledna 2016 a kostel Povýšení sv. Kříže byl armádou převeden na město. V roce 2017 byl do věže kostela zavěšen zvon.

Architektura

Exteriér Kostel je jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazeným kněžištěm s půlkruhovým závěrem a předsazenou věží v západním průčelí. Po stranách kněžiště byly přístavky sakristií, v roce 2006 byla jižní zbourána. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy a korunní římsou. Hranolová věž na půdorysu čtverce (11×11 m) je ukončena prolomenou jehlanovou střechou. Ve zvonovém patře na všech čtyřech stranách jsou sdružená okna a pod nimi hodinové ciferníky. Hodinový mechanizmus se dochoval v podobě torza. Byl vyroben v roce 1893 firmou Uhren-Fabrik, Freudenthal öst. Schlesien. Cimbálový mechanizmus pochází z roku 1791 a byl vyroben Františkem Xaverem Stankem. Vchod na schodiště věže vede přízemním přístavkem s pultovou střechou, který je u severní stěny věže. Hlavní vstup vede podvěžím. Na překladu vchodu byl vytesán letopočet 1669 a kříž.

Loď má obdélníkový půdorys (26×17 m) je krytá eternitovou sedlovou střechou s valbou (na východní straně) na nových krovech postavených v roce 2002. Ještě v roce 1833 byl na střeše sanktusník. Původní krytinou byla břidlice. Loď má čtyři okenní osy v lizénových rámech a korunní římsu. Okna jsou zakončena půlkruhovým záklenkem a nad nimi jsou menší kruhová okna, mimo prvního okna, které osvětluje kruchtu a je v úrovni kruhových oken. Jednoduchý kamenný portál bočního vchodu je umístěn ve třetí ose v obou podélných stěnách lodi.

Půlkruhový závěr kněžiště prosvětlují tři vysoká okna se segmentovým zakončením. V rámech zůstaly zbytky vitráží z konce 19. století, která jsou zvenčí chráněná novým zasklením v kovových rámech. Kněžiště má sedlovou střechu s půlkuželem nad závěrem. Nad prostředním oknem je tabulka s třířádkovým nápisem (chronogramem):

REX CHRISTE DOMINE / CRVCIFIXE SALVE / DEI GLORIA AETERNA (ukryt letopočet 1936).

Ke kněžišti na jižní straně byla v roce 1843 přistavěna nová sakristie o rozměrech 6 × 6 m s vloženým nárožním kamenem, na kterém byl letopočet výstavby sakristie 1843 a písmena A. M. D. G. (Ad maiorem Dei gloriam). Sakristie byla odbourána v roce 2006.

Interiér Vnitřek kostela byl zdobený mnoha řezbářskými pracemi, dominantní byly varhany na kruchtě. Výmalbu kostela provedl vídeňský malíř Christian Petersen v roce 1898. Loď má valenou klenbu příčně dělenou čtyřmi pasy. Mezi nimi jsou v iluzívních štukových zrcadlech nástěnné malby a vedle zrcadel další ornamentální štuková výzdoba. Stěny lodi jsou členěny pilastry.

Na severní straně kněžiště byla patrová sakristie, z níž vedly schody na kazatelnu a druhé schody do depozitáře v patře. Kněžiště má valenou klenbu s výsečemi. Ve štukovém zrcadle je freska znázorňující výjev Nalezení svatého Kříže. V lunetách jsou malby čtyř evangelistů. Mezi okny jsou vždy čtyři sdružené sloupy a polosloupy se zlacenými korintskými hlavicemi, které nesou přerušovaná kladí. Po stranách krajních oken místo sloupů jsou pilastry.

Kromě hlavního oltáře z roku 1714 zasvěcenému Povýšení svatého Kříže s obrazem Nalezení svatého Kříže a alabastrovými sochami byly boční oltáře po stranách vítězného oblouku. Na straně evangelijní byl boční oltář Matky Boží s obrazem Matky Boží Karmelské (Škapulířové), na epištolní straně byl boční oltář zasvěcený svatému Antonínu Padovskému. Na epištolní straně lodi byly ještě dva boční oltáře zasvěcené svaté Barboře a svatému Janu Nepomuckému.

V roce 1900 byly čtvercové dlaždice na podlaze nahrazeny velkými plotnami z bílého a namodralého mramoru a menšími břidlicovými úseky. Tato dlažba byla nahrazena betonovou podlahou. Část původní podlahy se dochovala v podvěží.

Na dvou zděných hranolových pilířích je nesená kruchta původně dvoupatrová. Její půdorys je konvexně prohnutý s dřevěným parapetem. Na kruchtu vede boční točité schodiště a z kruchty vede vstup do věže a po litinovém schodišti do patra věže, další jsou dřevěná. Podkruchtí je zaklenuto třemi valenými klenbami se styčnými lunetami.

Kruchta byla vyklizena a do prostoru lodi byla v roce 1950 vložena dřevěná konstrukce podepřena zděnými pilíři, která rozdělila prostor na dvě patra.

Varhany pořídil farář P. Johann Mükenröder, který působil v Městě Libavá v letech 1783–1812. Varhany měly dvě klaviatury a 21 mutací. Varhanní skříň má zprohýbaný půdorys, byla zdobená prořezávaným vegetabilním dekorem, ve vrcholu pak andílky a uprostřed dekorativní vázou. Záznamy popisují opravy varhan po požárech v roce 1783, provedl libavský varhanář Franz Schwarz, 1820, opravu provedl olomoucký varhanář Michal Oranský se svými tovaryši. V roce 1844 byly postaveny další nové varhany varhanářem Mořicem Hanačíkem ze Spálova. Varhany měly jeden manuál jeden pedál a osm registrů.

Duchovní povolání z libavské farnosti

P. Kloedián Jindřich Schwartz OFMCap. + 11. 11. 1698 Brno fr. Florid Pavel Hardes OFMCap. + 09. 11. 1699 Nyssa, Pl P. Anaklet Ondřej Rumler OFMCap. + 11. 12. 1701 Praha – Hradčany fr. Izaiáš Jiří Hardec OFMCap. + 14. 09. 1720 Mikulov P. Elizeus Augustin Rumel OFMCap. + 21. 01. 1725 Znojmo P. Emanuel Kašpar Hofman OFMCap. + 18. 05. 1727 Praha – Hradčany P. Ragacián Jan Rumler OFMCap. * 20. 03. 1692 M. Libavá, + 10. 11. 1747 Mikulov P. Antonín Zigatsch (Czigacz) * 1695 M. Libavá P. Jan Karel Jordan * 08. 03. 1697 M. Libavá, 24. 12. 1753 Potštát P. Josef Bockert P. Leo a S. Cruce Anton Basil Kremnitzer SchP * 03. 05. 1703 M. Libavá, + 13. 10. 1769 Stará Voda fr. Ambrož František König OFMCap. * 03. 10. 1703 M. Libavá, + 01. 06. 1773 Znojmo P. Karl Josef Zigatsch * 05. 06. 1704 M. Libavá, + 02. 06. 1769 m. Libavá fr. Alfons Karel Franck OFMCap. * 13. 09. 1712 M. Libavá, + 23. 05. 1778 Mikulov fr. Lucas a S. Marco František Abeschka SchP * 02. 11. 1724, 24. 11. 1793 Mladá Boleslav P. Josef Dominik Gockert * 13. 01. 1727 M. Libavá, + 01. 02. 1803 Mladějovice P. Beatus Václav Schwartz OFMCap. * 27. 09. 1732 M. Libavá, + 25. 04. 1776 Fulnek fr. Carolus a S. joanne Battista Karel Josef Abeska SchP * 28. 11. 1734 M. Libavá, + 21. 02. 1801 Příbor fr. Martinus a S. Joseph Jan Tadeáš Stix SchP * 11. 03. 1736 M. Libavá, + 23. 07. 1800 Litomyšl P. Ignác Antonín Unger OFMCap. * 02. 01. 1740 M. Libavá, 28. 11. 1785 Fulnek P. Jan Alois Loserth * 16. 01. 1740 M. Libavá, + 24. 06. 1814 Spálov P. Josef Potsch * 17. 09. 1756 M. Libavá, + 02. 02. 1811 P. Florid Engelbert Kremnitzer OFMCap. * 23. 01. 1759 M. Libavá, + 27. 07. 1823 Přemyslovice P. Dominicus a S. Carlo Josef Antonín Abeska SchP * 27. 04. 1766 M. Libavá P. Konrád Kirnig OT * 11. 07. 1797 M. Libavá, ord. 1821 P. František Xav. Kirnig * 07. 02. 1810 M. Libavá, ord. 1834, + 27. 11. 1889 Nové Těchanovice P. Jan Kašpar Loserth OCD * 20. 01. 1812 Keprtovice, ord. 1838 P. Josef Gröger * 20. 02. 1817 Norberčany, ord. 1840, + 18. 03. 1883 Dolní Václavov P. Ignác Michal Heichel * 12. 12. 1833 Heroltovice, ord. 1858, + 22. 08. 1887 P. Jan Nep. Kluger * 27. 03. 1846 Trhavice, ord. 1871, + 07. 11. 1912 Jindřichov P. Josef Kirnig * 13. 10. 1853 M. Libavá, ord. 05. 07. 1877 Olomouc, + 29. 06. 1889 Nové Těchanovice P. Josef Habel OT * 19. 08. 1864 Norberčany, ord. 25. 03. 1888, + 04. 05. 1942 Bruntál P. Ferdinand František Schnirch * 08. 12. 1868 M. Libavá, ord. 05. 07. 1892 Olomouc, + 02. 07. 1952 Svitavy P. Julius Kluger * 01. 10. 1889 Norberčany, ord. 1915, + 21. 07. 1937 Karlovice u Vrbna P. Kajetán Morbitzer * 02. 05. 1892 Trhavice, ord. 05. 07. 1917 Olomouc, + 24. 06. 1953 Neckarsulm, BRD Msgre Jan Maria Österreicher * 02. 02. 1904 M. Libavá, prd. 1927 Štýrský Hradec, + 18. 04. 1993 South Orange, USA P. Ignác Kleveta * 16. 01. 1913 M- Libavá, ord. 05. 07. 1928 Olomouc, + 03. 10. 1998 Vöhl, BRD P. František Josef Walter * 25. 02. 1913 M. Libavá, ord. 05. 07. 1938 Olomouc, + 15. 05. 2007 Bad Neustad a. d. Saale, BRD P. František Jan Winter * 23. 09. 1913 M. Libavá, ord. 05. 07. 1938 Olomouc, + 19. 07. 1990 Hersbruck, BRD

Zvony Záznamy o zvonech z roku 1771 uvádí šest zvonů, nejstarší z roku 1465. + Seznam zvonů z roku 1771 a 1805seznam z rokurokhmotnostzasvěcenínápisyzvonař1.177114659,5 centýře2.1771, 180515059 centýřůJesus, Maria, Joseph, Matheus, Marcus, Lucas3.1771, 180517674 centýře a 22 liberNeposkvrněné Početí P. Marie a sv. FloriánDicata Virginae abs quo labe Matris Patrocinio Wolfgang Straub Olomutii 1767Wolfgang Straub4.1771, 1805176736 libersv. Jan Nepomucký a sv. FloriánWolfgang Straubumíráček5.17712 centýře a 26 libersv. Jan a sv. Pavelrok neznámý6.1771, 18051767sv. BarboraHonori Sanctae Barbarae 1767snad Straubsanktusník7.180517939 centýřů a 28 libersv. Kříž a sv. Jan NepomuckýAntonín ObletterPoznámkavídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764–1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg) Při požáru v roce 1817 se roztavily tři zvony. Pět nových zvonů pro Město Libavá světil 11. dubna 1821 olomoucký arcibiskup Rudolf Jan. +Seznam zvonů v roce 1914rokhmotnostprůměrzasvěcenízvonař1.1860310 kg82 cmNejsvětější srdce Ježíšovorekvizice 1914?21898630 kg104 cmrekvizice 1914?3.1862176 kg66 cmsv. FloriánLeopold František Stanke Olomoucrekvizice 1914?4.126 kg53 cmsv. Barboraasi Leopold František Stanke Olomoucrekvizice 1914?5.29 kg38 cm