Benedikt Baroch (17. listopadu 1837 Čáslav – 2. listopadu 1907 Praha-Nové Město) byl český architekt a stavitel, veřejný a spolkový činitel a finančník, významná postava českého bankovnictví a pojišťovnictví. Byl spoluzakladatelem a posléze dlouholetým předsedou První občanské záložny v Praze, prvního občanského peněžního ústavu (družstevní záložny) v Praze. V tomto oboru mu byl oporou i jeho mladší příbuzný František Baroch, státní finanční úředník a posléze oficiálNárodní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 15, obraz 122ch , Dále byl členem Spolku architektů a inženýrů při Obchodní a živnostenské komoře, v letech 1882–1893 také městským radním a členem předsednictva Měšťanské besedyVýroční zprávy předsednictva Měšťanské besedy za léta 1882–1893, Praha 1883–1894, dostupné online a účastnil se též činností v různých občanských spolcích.
Život
Mládí náhled|Hrobka rodiny Barochovy na Olšanských hřbitovech Narodil se v Čáslavi. Po absolvování středního vzdělání studoval architekturu a stavitelství na Univerzitě ve Vídni, následně přesídlil do Prahy, kde působil jako projektant i stavitel. Zde se roku 1862 usadil a roku 1866 získal pražské městské právo. Přestěhoval se na Vinohrady do Slezské ulice čp. 1487/70, 4. května 1870 se v kostele Panny Marie Sněžné oženil s Karolínou Šimkovou (1847–1891) Matrika oddaných u P.Marie Sněžné z let 1854–1870, sign. PMS 04, fol. 277 a založil rodinu.Pobytová přihláška Barochovy rodiny u pražského magistrátu Policejní přihláška Barochovy rodiny z let 1862–1872
Byl nadšeným vlastencem a účastníkem společenského života ve městě. V roce 1874 vedl regotizaci kostela sv. Vojtěcha na Novém Městě v Praze, postavil zde též několik domů převážně v novorenesančním stylu.
Záložna přerovská Roku 1869 založil ústav První občanské záložny v Praze, občanské spolkové záložny, prvního takového ústavu ve městě. To bylo umožněno novým živnostenským zákonem z roku 1859. Po vystřídání několika pozic se Baroch stal roku 1885 předsedou záložny. Spolupracoval s průkopníky moderního českého bankovnictví jako byli František Cyril Kampelík či Josef Antonín Komárek, oba působící v Hradci Králové. Rovněž byl od roku 1870 členem správní rady nově založené Živnostenské banky a dlouholetým činitelem Ústředního výboru Jednoty záložen pro království České. Působil jako člen představenstva pojišťovny První c. k. privilegovaný ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze.
Angažoval se také v cukrovarnických podnikatelských aktivitách, byl mj. podílníkem modřanského cukrovaru. Zapojil se také do příprav Zemské jubilejní výstavě v Praze na Výstavišti Praha roku 1891.
Činžovní domy V Praze vybudoval řadu, převážně novorenesančních staveb. Patří k nim například novoměstský palác továrníka Hermanna Graba čp. 1604/II v Bolzanově ulici 7 nebo sousední činžovní dům.
Úmrtí Benedikt Baroch zemřel 2. listopadu 1907 v Praze ve věku 69 let. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Národopisná výstava 1895 Nekrolog ve Věstníku Záloženském (1907)
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Čeští stavební podnikatelé Kategorie:Čeští ředitelé bank Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Stavitelé Prahy Kategorie:Podnikatelé z Prahy Kategorie:Podnikatelé z Čáslavi Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození 17. listopadu Kategorie:Narození v Čáslavi Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí na Novém Městě (Praha) Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži