náhled|Velký znak Svaté říše římské. Znak zahrnuje historické země území, které byly součástí říše, včetně Zemí Koruny české, Uher ad. Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě. Ta podle zákonů a zvyklostí v této oblasti do začátku 20. století užívala určitých privilegií a výsad.

Historie náhled|Územní rozsah Svaté říše římské a Sicilské království za vlády štaufské dynastie. Čísařská a bezprostředně říšská území jsou vyznačena jasně žlutou barvou. Historicky mezi tyto oblasti patřily Svatá říše římská (962–1806), Německý spolek (1814–1866) a Německé císařství (1871–1918). a částečně též některé habsburské země, které však měly vlastní systém.

Na počátku existence Weimarské republiky (1919–1933) byla v srpnu 1919 zavedena první německá ústava, která oficiálně zrušila královské a šlechtické tituly a příslušné výsady a imunitu vztahující se k nim.

Současná Spolková republika Německo šlechtu a její tituly uznává. Dědičné tituly jsou povoleny jako součást příjmení (např. aristokratické předložky von a zu) a tato příjmení a tituly mohou dědit potomci. Nové tituly však republika udělovat nemůže a potomci německých šlechtických rodů nemají nárok na jakékoli výsady spojené se šlechtickými tituly.

Rakouské země Šlechtický systém v rakouských zemích se po staletí vyvíjel společně s říšským a vykazoval podobné znaky. Po oddělení Rakouska od Svaté říše, tj. v Rakouském císařství a později Rakousku-Uhersku, včetně českých zemí, se vývoj odloučil na vlastní rakouskou šlechtu, do níž lze částečně zahrnout také šlechtu českou, uherskou, chorvatskou ad.

Oba systémy pak skončily v roce 1919, kdy byly přijaty zákony zrušující šlechtu jako společenskou třídu a někde byl zrušen také právní status a privilegia.

V dubnu 1919 za první Rakouské republiky (1919–1934) byla šlechta v Rakousku zrušena zákonem a na rozdíl od Německa bylo používání a titulů a šlechtických predikátů v rámci příjmení zakázáno.

Tituly a hodnosti

Panovnické tituly Titulů panovníků v rámci jednotlivých územních celků byla celá řada. Počínaje nejvyšším titulem císaře Svaté říše, přes krále, kurfiřty, velkovévody, arcivévody, vévody, lankrabata, markrabata, falckrabata, knížata až po říšská hrabata, tito šlechtici patřili k německé Hochadelě. Ostatní tituly jako baron (Freiherren), pán (Herren), rytíř (Ritter) nesly šlechtické rody, které nevládly. Drtivá většina německé šlechty však nezdědila žádné tituly a byli tedy obvykle rozeznatelní pouze podle šlechtické částice von v jejich příjmeních. +Tituly a území Označení (česky) Označení (německy) Území (česky) Území (německy) císař / císařovna Kaiser / Kaiserin císařství / říše Kaiserreich, Kaisertum král / královna König (-in) království Königreich kurfiřt / kurfiřtka Kurfürst (-in) kurfiřtství Kurfürstentum arcivévoda / arcivévodkyně Erzherzog (-in) arcivévodství Erzherzogtum velkovévoda / velkovévodkyně Großherzog (-in) velkovévodství Großherzogtum velkokníže / velkokněžna Großfürst (-in) velkoknížectví Großfürstentum vévoda / vévodkyně Herzog (-in) vévodství Herzogtum falckrabě / falckraběnka Pfalzgraf / Pfalzgräfin falc (palatinát) Pfalzgrafschaft markrabě / markraběnka Markgraf / Markgräfin markrabství, marka Markgrafschaft lankrabě / lankraběnka Landgraf / Landgräfin lankrabství Landgrafschaft říšský kníže / kněžna Reichsfürst (-in) knížectví Fürstentum říšský hrabě Reichsgraf / Reichsgräfin hrabství Grafschaft purkrabí / purkrabí Burggraf / Burggräfin purkrabství Burggrafschaft říšský baron / baronka Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin (allodiální) baronie Freiherrschaft pán Herr Lordstvo Herrschaft

Předpona Reichs- označuje titul udělený císařem Svaté říše; tyto tituly dávaly držiteli vyšší prioritu než tytéž tituly bez této předpony. Freiin označuje baronku rodem.

Tituly nevládnoucích rodů +Tituly pro mladší členy svrchovaných rodin a pro nesvrchované rodiny Označení (česky) Označení (německy) korunní princ / princezna Kronprinz (essin) kurfiřt princ Kurprinz (essin) arcivévoda / arcivévodkyně Erzherzog (-in) velkovévoda / velkovévodkyně Großherzog (-in) velkokníže/kněžna Großfürst (-in) vévoda / vévodkyně Herzog (-in) princ / princezna Prinz (essin) kníže / kněžna Fürst (-in) markrabě / markraběnka Markgraf / Markgräfin lankrabě / lankraběnka Landgraf / Landgräfin falckrabě / falckraběnka Pfalzgraf / Pfalzgräfin purkrabí / purkraběnka Burggraf / Burggräfin starohrabě / starohraběnka Altgraf / Altgräfin říšský hrabě / říšská hraběnka Reichsgraf / Reichsgräfin říšský baron / baronka, říšský svobodný pán / paní Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin hrabě / hraběnka Graf / Gräfin svobodný pán / svobodná paní Freiherr / Freifrau / Freiin pán / paní Herr / Edler Herr rytíř Ritteršlechtic / šlechtična Edler / Edle mladý pán (pro nepojmenované šlechtice) Junker

Odkazy

Reference

Literatura Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon. Ernst Heinrich Kneschke: Sv. I – IX (1859–1870). Siebmachers Wappenbuch Heinz Gollwitzer, Die Standesherren. Die politische und gesellschaftliche Stellung der Mediatisierten 1815–1918, Stuttgart 1957 (Göttingen ² 1964). (Zabývá se společenskou a politickou hodností bývalých suverénních šlechticů Svaté říše římské, kteří byli od roku 1803 do roku 1815 mediatizováni) Johannes Rogalla von Bieberstein: Adelsherrschaft und Adelskultur v Německu. Limburská reklama Lahn.: CA Starcke 1998.

Související články Feudalismus Německá mediatizace Velkoměšťan (německy Großbürger) Svatá říše římská Říšský rytíř Junker Ministerialita Měšťanstvo

Externí odkazy

Archiv feudalismu v Sasku (německy) Institut Deutsche Adelsforschung (Ústav pro výzkum německé aristokracie) (německy) Burgen und Schlösser (německé hrady a zámky) (německy)

Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Dějiny Svaté říše římské Kategorie:Dějiny Německa Kategorie:Šlechtické tituly