Čirůvka zemní (Tricholoma terreum) je jedovatá houba, která může vyvolat akutní selhání ledvin, jelikož uvolňuje červené svalové barvivo, které ucpe ledvinové kanálky. Následky mohou být smrtelné. Je snadno zaměnitelná s ostatními druhy čirůvek, protože mají podobné zbarvení a celkově podobný vzhled. Lze ji identifikovat podle jemně šupinatého šedohnědého klobouku o velikosti 3 až 8 cm se středovým hrbolem.

Synonyma Agaricus terreus Schaeff.

Tricholoma terreum var. terreum (Schaeff.) Quél. Tricholoma bisporigerum J.E. Lange Tricholoma myomyces f. bisporigerum (J.E. Lange) Bon Agaricus myomyces Pers. Gymnopus myomyces (Pers.) Gray Tricholoma myomyces (Pers.) J.E. Lange

české názvy Čirůvka myší

Tento druh poprvé popsal Christian Hendrik Persoon v roce 1794 jako Agaricus myomyces, později jej do rodu Tricholoma zařadil dánský mykolog Jakob Emanuel Lang v roce 1933.

Vzhled náhled|Třeň s lupeny

Makroskopický Třeň (noha) má bělošedou barvu, válcovitý tvar, je vláknitý a měří 4–7 cm a průměr má 2–3,5 cm. V mládí je plný, v dospělosti dutý.

Klobouk je široký 3 až 8 cm, v mládí zakulacený, později plochý. Povrch jemně vláknitě šupinatý. Má tmavě šedou barvu, okraj je většinou světlejší. V dospělosti se začínají celkem často trhat. Dužina nářezu je bílá.

Lupeny jsou křehké a vysoké, zpočátku bělavé, později slabě našedlé, u třeně zoubkem sbíhavé. Postupně tmavnou.

Vůně i chuť se podobá syrovým bramborám.

Mikroskopický Výtrusy jsou bílé.

Výskyt Roste místy velmi hojně, nejčastěji pod borovicemi, zřídka i pod jinými jehličnany či vzácně dokonce listnáči, hlavně na okrajích lesů. Roste od srpna až do prosince.

Možné záměny náhled|Klobouk Je snadno zaměnitelná s ostatními druhy čirůvek, protože mají podobné zbarvení a celkově podobný vzhled.

čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum) – klobouk bez šupinek se špičatým vrcholem. Je nejedlá. čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) – nemá šupinkatý klobouk, má ale široký hrbol. Je jedlá. čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) – v dospělosti a po narušení žloutnoucí lupeny. Je jedlá.

Jedlost Houba byla pokládána za jedlou i označovaná v atlasech, ale roku 2014 se objevily informace o její jedovatosti. Zjistilo se, že způsobuje rozklad tkáně svalů. Problémy jsou způsobeny opakovaným pozřením. K tomuto názoru se připojuje i český mykolog Radomír Němec.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čirůvkovité