Franco Faccio (8. března 1840 Verona – 21. července 1891 Monza) byl italský skladatel a dirigent.
Život Studoval v Miláně na konzervatoři. Jeho přítelem a spolužákem byl Arrigo Boito. Společně získali stipendium od italské vlády a dále studovali v Paříži. Faccio se stal přítelem Giuseppe Verdiho. Jeho sestra, Chiarina Faccio (1846–1923), byla sopranistka. Zemřel v Monze na syfilitidu.
Dílo a angažmá 1862 – spolu s Boitem složili kantátu Le sorelle d'Italia 1863 – první opera, Uprchlí Vlámové (I profughi fiaminghi); libreto napsal Emilio Praga; premiéra proběhla v listopadu v La Scale 1865 – opera Amleto; libreto napsal Boito 1867 – turné po Skandinávii a Německu 1868– působil jako dirigent v milánském Teatro Carcano 1869 – působil jako asistent dirigenta v La Scale 1871 – 1890 – byl šéfdirigentem La Scaly
Dirigovaná díla 1874 – dvě ze čtyř uvedení Verdiho Rekviem v Miláně (další dvě dirigoval sám Verdi) 8. dubna 1876 – světová premiéra opery Gioconda Amilcara Ponchielliho 24. března 1881 – milánské uvedení 2. verze Verdiho opery Simone Boccanegra 5. února 1887 – světová premiéra Verdiho opery Otello 21. dubna 1889 – světová premiéra opery Edgar Giacoma Pucciniho
Externí odkazy
Literatura Josef Bachtík: Giuseppe Verdi, 1963
Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Úmrtí v roce 1891 Kategorie:Narození ve Veroně Kategorie:Úmrtí v Monze Kategorie:Italští hudebníci Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Italští dirigenti Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Muži