Karel III. Savojský (10. října 1486 Chazey-sur-Ain – 17. srpna 1553 Vercelli), často nazýván Karel Dobrý, byl v letech 1504 až 1553 savojským vévodou, ačkoli v roce 1536 většinu jeho země ovládla Francie.
Život Karel se narodil jako mladší syn Filipa Bezzemka, mladšího syna vévodské rodiny, a jeho druhé manželky Claudine de Brosse z rodiny, která si neúspěšně nárokovala Bretaňské vévodství. Jeho prarodiči byli vévoda Ludvík Savojský a Anna Kyperská. Když byl dítě, neexistovala šance, že by se stal následníkem nějaké monarchie. Byl pokřtěn jako jmenovec tehdejšího vévody, svého bratrance Karla I. „Válečníka“. 125px|vlevo|náhled|Erb savojského vévody Když mu však bylo deset let, stal se jeho otec nástupcem svého prasynovce Karla II.; stal se vévodou a hlavou rodu Savojských, obdržel tituly království Kyperského, Jeruzalémského a Arménského. Karlův otec však nebylc celkovým dědicem zesnulého vévody, pouze mužským dědicem. Jeruzalém, Kypr a některé další nároky a bohatství mohl získat jiný dědic, a to sestra Karla II. Jolanda Luisa. Karlův otec nebyl ochoten se titulů vzdát a přijal je i s nárokem do své vlastní titulatury. Aby zajistil mužskou posloupnost, provdal Jolandu Luisu v roce 1496 za svého nejstaršího syna Filiberta.
V roce 1497 se stal Karlův nevlastní bratr Filibert otcovým nástupcem. Bezdětný Filibert však v roce 1504 ve věku 24 let neočekávaně zemřel a jeho nástupcem se stal osmnáctiletý Karel.
Karel čelil výzvám vůči jeho autoritě, včetně Philibertu Berthelierovi.
Po Jolandině smrti v roce 1499 byla práva de jure savojské rodiny na Kypr a Jeruzalém ztracena. Karel si však jako jakýsi mužský dědic připsal tituly, které užívali jeho předkové. V roce 1713 obdržel Karlův pra pra pravnuk Viktor Amadeus II. potvrzení těchto titulů od králů Španělska a Francie, kteří si je také nárokovali.
V reakci na nepokoje mezi katolíky a protestanty v Ženevě zahájil Karel v červenci 1534 překvapivý útok, jeho armáda však byla poražena. O druhé obléhání se pokusil v říjnu 1535, Karlova armáda však byla znovu poražena, když na pomoc Ženevě přijely posily z Bernu. Karel byl v rámci západní politiky, v níž bojovali francouzský král František I. a Habsburk Karel V. o nadvládu, spojencem Habsburků. V roce 1536 vtrhla Francie do Savojska a získala téměř veškerý Karlův majetek. Zbytek života strávil prakticky v exilu, závislý na soucitu příbuzných. Zemřel 17. srpna 1553 ve Vercelli ve věku 66 let. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Emanuel Filibert.
V letech 1530–1536 věznil na hradě Chillon Françoise Bonivarda, hrdinu poemy anglického básníka lorda Byrona Vězeň chillonský.
Manželství a potomci náhled|vpravo|300px|Známá karaka Santa Catarina do Monte Sinai a další portugalské lodě, vezoucí Beatrix Portugalskou v roce 1521 do Savojska Karel se oženil s bohatou, krásnou a ambiciózní infantkou Beatrix Portugalskou (1504–1538), dcerou tehdejšího nejbohatšího evropského panovníka Manuela I. Portugalského a jeho první manželky Marie Aragonské. Beatrix byla sestřenicí i švagrovou císaře Karla V. Manželé spolu měli devět dětí, jen jedno, Emanuel Filibert, se však dožilo dospělosti:
Adrian Jan Amadeus Savojský (19. listopadu 1522 – 10. ledna 1523) Ludvík Savojský (4. prosince 1523 – 26. listopadu 1536) Emanuel Filibert Savojský (8. července 1528 – 30. srpna 1580), vévoda savojský a v letech 1556–1559 místodržící habsburského Nizozemí, ⚭ 1559 Markéta Francouzská (5. června 1523 – 15. září 1574), vévodkyně z Berry Kateřina Savojská (25. listopadu 1529 – květen 1536) Marie Savojská (12. června 1530 – 1531) Isabela Savojská (květen 1532 – 24. září 1533) Emanuel Savojský (květen 1533) Emanuel Savojský (květen 1534) Jan Savojský (3. prosince 1537 – 8. ledna 1538)
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Savojští Kategorie:Savojští princové Kategorie:Hrabata ze Ženevy Kategorie:Narození v roce 1486 Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1553 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí ve Vercelli Kategorie:Pohřbení v katedrále ve Vercelli Kategorie:Muži