alt=The black and yellow missile sits on display overlooking desert and mountains of New Mexico|náhled| Lockheed X-7 vystavený na veřejném místě v Novém Mexiku Lockheed X-7 (přezdívaný „Flying Stove Pipe“)~ „Létající roura od kamen“ byl americký bezpilotní zkušební prostředek pro zkoušení náporových motorů a k testování navádění raket. X-7 byl použit jako základ pro pozdější Lockheed AQM-60 Kingfisher, který se používal k testování americké protivzdušné obrany proti jadernému raketovému útoku.
Počátky vývoje Vývoj Kingfisheru byl zahájen v prosinci 1946. X-7 byl vyroben na požadavek Letectva Spojených států amerických, které chtěly vyvinout bezpilotní testovací letadla s ramjetem a maximální rychlostí alespoň .
Projekt X-7 byl vyvinut pod označením AMC MX-883 a v interním označení Lockheedu pod označením L-171. L-171 byl původně označen USAF jako PTV-A-1, ale v roce 1951 bylo jeho označení změněno jako X-7. Navzdory tomu, že jeho první spuštění bylo neúspěšné, po dalším vývoji původního ramjetu byly následující zkušební lety úspěšné. Od dubna roku 1951 do července 1960 bylo provedeno celkem 130 letů X-7.
Účel náhled| Lockheed X-7A-1 se připravuje na nakládku a zkušební let. Bílá část je urychlovací stupeň. (V pozadí je vidět B-50) X-7 položil základy pro AQM-60 Kingfisher. X-7 byl testovací platformou pro několik projektů a prošel mnoha změnami konstrukce, aby se lépe přizpůsobil požadovaným vlastnostem. Kingfisher byl využit pro testování raket země-vzduch. Při testech byly použity rakety SAM-A-7/MIM-3 Nike Ajax, SAM-A-25/MIM-14 Nike Hercules a IM-99/CIM-10 Bomarc.Facing the Heat Barrier: A History of Hypersonics, T. A. Heppenheimer, P.65 Během testování raket protivzdušné obrany překonal letoun X-7 rakety a bylo dosaženo velmi malého počtu zásahů. Kvůli tlakům a požadavkům kladeným na armádu byl projekt X-7 ukončen v polovině 60. let.
Kromě zkoušek raket typu země-vzduch byl projekt X-7 také použit k testování komunikačních zařízení, testování aerodynamiky, pomocných raket, termodynamiky a padáků.
Konstrukce X-7 byl vyroben z oceli, na rozdíl od jeho nástupců, jako jsou A-12 a YF-12, které používaly titan. Letoun měl křídla vyrobená z nerezové oceli, na trup byla použita slitina niklu. Použití oceli bylo vynucené tím, že v té době běžně používaný hliník pro letecké konstrukce nezvládal odolávat vysokým teplotám, které vznikaly kvůli působení tření během nadzvukových letů, až v pozdějších letech se začal v konstrukcích nadzvukových letadel používat titan.
Motory vyvinuté pro X-7/AQM-60 byly zkonstruovány na let po krátkou dobu, aby se otestoval jejich návrh pro CIM-10 Bomarc. Byly přepracovány s použitím vhodnějších materiálů, tak aby mohly být použity na nadzvukovém dronu Lockheed D-21 vypouštěném z ocasní části Lockheed SR-71 Blackbird nebo zpod křídla Boeingu B-52 Stratofortress. Goodall and Goodall 2002, p. 106.
Start a přistání X-7 náhled| Lockheed X-7 zabořený nosem do pouště X-7 byl vypouštěn po dosažení rychlosti pro uvolnění ze spodní strany nosného letadla B-29 nebo B-50. Po odhozu se letoun díky vlastnímu pohonu urychlil až na maximální rychlost 1600 km/h, později byl přepracován tak, aby dosahoval rychlosti .
Metoda návratu raketového letadla X-7 byla poměrně jednoduchá. Poté, co proudový motor vyčerpal zásoby paliva, byl vypuštěn několikanásobný padák, který zpomalil sestup směrem k pouštnímu povrchu. Jakmile dosáhl povrchu, dlouhá kovová tyč na nosu letounu se zabořila do země, Tak bylo letadlo udrženo ve vzpřímené poloze, čímž se zabránilo poškození struktury X-7. V roce 1954 prošla upravená X-7 většími změnami a byla přejmenována na X-7A-3. Tvar křídla byl změněn a X-7 byly přidány dva menší urychlovací stupně; jeden pod každým křídlem.
Zachovalé letouny X-7 je vystaven v muzeu bezpilotních letadel v Caddo Mills v Texasu.
náhled| X-7A k vidění v Leteckém bezpilotním muzeu
Specifikace (X-7A-1) Technické údaje Osádka: 0 Délka: 9,98 m Rozpětí: 3,7 m Výška: 2,1 m Průměr: 510 mm Hmotnost: 3600 kg Pohonná jednotka: 1 × náporový motor Urychlovací stupeň: 1¸× raketový motor na tuhá paliva Alleghany Ballistics Lab. X202-C3; tah 467 kN po dobu 4 sekund.
Výkony Rychlost: 4500 km/h (maximální rychlost: Mach 4,31 (4702,1 km/h) Dostup: 32 000 m (106 000 stop) Dolet: 210 km
Specifikace (X-7A-3) Technické údaje Osádka: 0 Délka: 11 m Rozpětí: 3 m Výška: 2,1 m Průměr: 510 mm Hmotnost: 3600 kg Pohonná jednotka: 1 × náporový motor Urychlovací stupeň: 2 × raketový motor na tuhá paliva Thiokol XM45 (5KS50000) o tahu 222 kN (50000 lb) (X-7A-3/XQ-5) Výkony Rychlost: 4500 km/h Dostup: 32 000 m (106 000 stop) Dolet: 210 km
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Q-5 Kingfisher (založeno na X-7 A-3) Bomarc
Externí odkazy
X-7 Kategorie:Americká experimentální letadla Kategorie:Bezpilotní letadla USA