Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají za to, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu.
Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.
Klasifikace Ugrické jazyky Maďarské Maďarština Obsko-ugrické Chantyjština (osťáčtina) Mansijština (vogulština) Finsko-permské jazyky Permské Komijské Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština) Komi-permjačtina Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina) Udmurtština (voťáčtina) Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské) Marijské Marijština (čeremiština) Mordvinské Erzja Mokša Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením † Merja † Muromština † Meščerština Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské) Sámské jazyky (laponské) Západosámské Jižní sámština Umejská sámština – téměř vymřelá Lulejská sámština Pitejská sámština – téměř vymřelá Severní sámština Východosámské † Kemijská sámština – vymřelá Inarijská sámština † Akkalská sámština (babinská) – poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003 Kildinská sámština Skoltská sámština Terská sámština – téměř vymřelá Baltofinské jazyky Estonština Estonština Jižní estonština Võruština Setučtina (seto) Finské Finština Meänkieli Kvenština Ingrijská finština Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá Karelské Karelština Ludičtina (lydština, lüdština) Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina) Livonština Vepština Votština – téměř vymřelá
Ugrické jazyky Ugrická skupina je početně malá. Jazykem s největším počtem mluvčích této skupiny je maďarština.
Finské jazyky Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala) a úřední jazyky republik Ruské federace komijština, udmurtština, marijština a mordvinština.
Další jazyky Jsou jimi laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska a mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského svazu, jimž nebyl přiznán status jazyků úředních či jazyků školní výuky. V mnoha případech jsou tyto jazyky ohrožené a jejich používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích a ztrátou prestiže ve střetu s ruštinou.
Srovnání ugrofinských pádů (maďarské pády jsou uvedeny pod jejich označením, odpovídají však formálně mnohdy jinak označeným pádům estonským a finským). Ugrofinské pádyMaďarština:Estonština:Finština:Pád:Koncovka:Koncovka singuláru:Koncovka plurálu:[*] dle vzoruKoncovka:nominativ--, -s, -i-d-(vokativ)(-!)(-!)(-!)(-!)akuzativ-t---n/--/-tkauzál-finál-ért---genitiv-nak / -nek--de, -te, -e-ndativ-nak / -nek--de, -te, -e-nterminativ-ig-ni-[*]nilokál vnitřní-ba / -be-ban / -ben-ból / -bőllokál povrchový-ra / -re-on / -en-ról / -rőllokál přibližný-hoz / -hez-nál / -nél-tól / - tőllokál časový-korinstrumentál-val / -veltranslativ-vá / -vé-ks-[*]ks-ksiessiv-na-[*]na-na/-näessiv formální-kéntessiv modální-ul / -ülpartitiv-, -d, -t, -st, -dae, -i, -u, -id, -sid-a/-ä,
-ta/-täinessiv-s-[*]s-ssa/-ssäelativ-st-[*]st-sta/-stäillativ-, -sse, -de, -h--[*]sse-Vn/-seenadessiv-l-[*]l-lla/-lläablativ-lt-[*]lt-lta/ltäallativ-le-[*]le-lleabessiv-ta-[*]ta-tta/-ttäkomitativ-ga-[*]ga(-ineen)instruktiv(-an/-aen)
Literatura ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. . ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. . ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. . ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. .
Externí odkazy