Důl Prokop byl černouhelný hlubinný důl v katastrálním území Dubí u Kladna v kladensko-rakovnické uhelné pánvi. Byl vybudován společností Císařské buštěhradské doly a byl provozován v letech 1856–1904.
Historie Hloubení jámy bylo zahájeno v roce 1856 společností Císařské buštěhradské doly v místě úspěšného hlubinného vrtu č. 7 v prostoru mezi Dubím a Újezdem pod Kladnem, provedeného v roce 1855. Jáma byla pojmenována podle patrona horníků svatého Prokopa. Její profil byl obdélníkový o rozměrech 7,6 × 2,2 m. V roce 1858 v hloubce 200,9 byla zastižena hlavní kladenská sloj o mocnosti 10,428 m, následovalo 4,5 m mocné brouskové pásmo a 1,9 m mocná základní kladenská sloj. Jáma byla vyhloubena na konečnou hloubku 211,4 m. Po vyhloubení jámy byl ražen překop po úpadnici k jámě Marie Anna pro zabezpečení větrného propojení a odvodnění jámy Marie Anna. V šedesátých letech 19. století byla přenesena hlavní těžba na důl Prokop. Po ukončení těžby na dole Marie Anna v roce 1874 byly zbytkové zásoby dorubány z dolu Prokop. Později byl propojen překopem s dolem František Josef.
Uspořádání dolu odpovídalo centrálnímu typu těžní budovy s dominantní zděnou těžní věží na půdorysu písmene T. Na těžní budovu navazovala strojovna, kotelna a komín. Na boční strany těžní budovy navazovala nižší dvoupodlažní křídla. Důl byl napojen 0,9 km dlouhou vlečkou na stanici Dubí uvedenou do provozu v roce 1856.
Těžba na dole byla ukončena už v roce 1888 a do roku 1904 byla provozována jako větrní jáma pro západní část revíru dolu František Josef v Dubí. Po ukončení provozu byla jáma zasypána, těžní budova zbourána a nad jámou byl v roce 1950 vybudován násep železniční dráhy k místní teplárně Kladno. Z důvodů obavy, že po ukončení těžby a po zaplavení původních dolů, by mohla stoupající důlní voda splavovat zásypový materiál do vyrubaných prostor a tím k propadu jámy, byla přijata zvláštní opatření. V roce 2009 byl násep zajištěn tzv. pilotovou stěnou z předvrtávaných pilot.
Ostatní Ve své době jáma byla nejhlubším dolem společnosti Císařské buštěhradské doly, byly zastiženy obě významné kladenské sloje s největší mocnosti hlavní kladenské sloje 10,5 m. Bylo zde těženo koksovatelné uhlí, které bylo dodáváno do koksovacích pecí dolu Václav. Koks byl dodáván do vysokých pecí Vojtěšské huti.
Odkazy Reference
Literatura HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0
Prokop (Dubí u Kladna) Prokop (Dubí u Kladna) Kategorie:Postaveno v Česku 1856 Kategorie:Zaniklo 1904 Prokop Prokop Kategorie:Svatý Prokop