náhled|Pamětní deska v Chebu Luděk Šnepp (21. prosince 1922 Lány – 11. dubna 1999 London (Ontario)) byl český spisovatel, od roku 1968 žil v emigraci.

Život Po dětství v Novém Strašecí studoval v letech 1933–1936 na reálce v Praze, studium nedokončil. Po odchodu z domova pracoval jako dělník v lese a na stavbách. Za německé okupace byl totálně nasazen v Berlíně, odkud v roce 1944 uprchnul. Podařilo se mu získat novou pracovní knížku a pracoval jako horník na Kladně. Po válce odjel v květnu 1945 do Křešic u Děčína, kde se stal mistrem v továrně na umělé tuky. (Autobiografické prvky má jeho novela Klopýtání po bouři, kde je továrna na umělé tuky jednou z kulis lásky mezi Čechem a sudetskou Němkou.) Když v roce 1960 vyšla jeho první kniha Život na třetí, stal se profesionálním spisovatelem, v roce 1967 ředitelem chebského kulturního střediska. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy emigroval v říjnu 1968 do Kanady. Usadil se v městě London, kde vystřídal několik zaměstnání a v roce 1987 odešel do penze. Zemřel v roce 1999 na mozkovou mrtvici.

Byl ženat, manželka Libuše Šneppová přeložila některá jeho díla do angličtiny.

Dílo Luděk Šnepp psal poezii i prózu.

Po emigraci se Šneppovo dílo dostalo na seznam zakázaných knih a nebylo do roku 1989 zveřejňováno. V emigraci vyšla jedna z jeho povídek anglicky v překladu manželky Libuše Šneppové. K dohodě o českém vydání v exilovém nakladatelství ’68 Publishers přes původní zájem nedošlo. V Česku nebyla díla Luďka Šneppa vydána ani po roce 1989 (stav 2021).

Literární kritika V 60. letech 20. století přijímala kritika jeho díla s výhradami. V roce 1963 hodnotil literární kritik Jan Petrmichl českou povídku, která se snažila překonat schematismus 50. let 20. století (Hana Bělohradská, Jan Procházka, Ladislav Bublík a další). V porovnání uvedl o Šneppově novele Sedmkrát na stupni, že „...se víc než často uchýlí k docela banálním frázím“. V roce 1964 dospěl Zdeněk Heřman k závěru, že jeho „...elementární literární kvality jsou ještě nevyzrálé.“ Příznivěji hodnotil povídku Klopýtání po bouři Jiří Opelík, i ten však vyslovil řadu kritických připomínek.

Deníky a časopisy V 60. letech 20. století přispíval do řady periodik jako Host do domu (básnický debut 1958), Mladá fronta, Červený květ (Ostrava), Literární noviny. V exilu přispíval do exilových periodik.

Knižní vydání Život na třetí (Praha, Československý spisovatel, 1960) Vás potkávám (verše 1960, Praha, Mladá fronta, 1961) Sedmkrát na stupni (Praha, Československý spisovatel, 1962) Hvězdné signály (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1963) Klopýtání po bouři (Praha, Mladá fronta, 1963) Jitřní louže (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1964) Protichodci (Plzeň, Západočeské nakladatelství, 1967) Pláňata (Plzeň, Západočes. nakl., 1968)

Film a televize 1962 – Podle novely Luďka Šneppa Život na třetí vznikla televizní inscenace z prostředí učňovského internátu, kterou zdramatizoval Jiří Körber a režíroval Miloslav Zachata 1963 – Luděk Šnepp byl autorem námětu nezrealizovaného filmu Pět minut po válce. (Scénář napsali František Kožík a Vladimír Delong, který měl film režírovat; na dialozích spolupracoval Josef Škvorecký.)

Posmrtná připomínka V roce 2004 byla k pátému výročí úmrtí Luďka Šneppa na domě ve Šlikově ulici v Chebu, kde žil, instalována pamětní deska.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Umělci z Chebu Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 21. prosince Kategorie:Narození v Lánech (okres Kladno) Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí 11. dubna Kategorie:Úmrtí v Kanadě Kategorie:Muži