Ottavio Farnese (20. prosince 1598, Parma – 1643, Parma) byl italský šlechtic, nemanželský syn Ranuccia I. Farnese, vévody z Parmy a jeho milenky Briseide Ceretoli.
Životopis Ranuccio byl v době synova narození svobodný.Dario Busolini (1995) FARNESE, Ottavio. Dizionario Biografico degli Italiani, Volume 45 (in Italian). Rome: Istituto della Enciclopedia Italiana. Accessed May 2013. Briseide byla dcerou Ottavia Ceretoliho, kapitána, který zemřel ve Francii.Raissa Teodori (2007) MARGHERITA Aldobrandini, duchessa di Parma e Piacenza. Dizionario Biografico degli Italiani, Volume 70 (in Italian). Rome: Istituto della Enciclopedia Italiana. Accessed May 2013. Pár měl také pravděpodobně nemanželskou dceru Isabellu.
Otec se v roce 1600 oženil s Markétou Aldobrandini, vnučkou papeže Klementa VIII. Manželství bylo dlouho bezdětné, takže v roce 1605 otec přijal Ottavia za vlastního, aby vévodství zajistil dědice. V roce 1610 porodila Ranucciova manželka Markéta hluchoněmého syna Alessandra, ten nebyl schopný ujmout se vlády. V roce 1612 se manželům narodil další syn, Odoardo Farnese, budoucí vévoda z Parmy. Po něm se narodily dcery Maria (1615) a Vittoria (1618) a další syn Francesco Maria v roce 1619.
Studia Ottavio získal vynikající vzdělání. Studoval vědy u jezuitů Maria Bettiniho a Daria Tamburiniho, němčinu u Vincenza Ballarina, kresbu u slavného malíře Giovaniho Battisty Trottiho, zvaného Malosso, rytinu u rytce Francesca Villameny a kaligrafii u G. Francesca Bondola. V pouhých 14 letech projevoval tolik nadání a vzdělání, že jej učitelé v červnu 1613 předvedli k obhajobě tezí studia: v katedrále v Parmě předstoupil před veřejnost a po tři dny obhajoval množství tezí z morální a přírodní filozofie. V publiku zasedli renomovaní filozofové a teologové. Ottaviovy teze a odpovědi vydal tiskem Anteo Viotti v knize s cennými rytinami Villamenovými podle Malossových kreseb.
Očekávání titulů a vlastní panství V roce 1615 se Ottavio oženil s vdovou Sofronií Sanvitale, dcerou Girolama, markýze ze Saly a Colorna. Očekával, že i s pomocí titulu své manželky zaujme vyšší postavení než jeho bratři. V letech 1607 až 1620 byl Ottavio pánem Borgo San Donnino, Fiorenzuola, Val Nure, Leonessa, Cittaducale, Montereale, Penne, Campli, Orton, Altamura, Castellamare a Roccaguglielma.
Vězení a smrt Když Ranuccio zrušil legitimizaci Ottavia a za budoucího vládce v Parmském vévodství určil Odoarda, Ottavio zorganizoval spiknutí proti svému otci. To se nezdařilo. Ottavio byl zbaven svých titulů a v roce 1621 uvězněn. Zemřel ve vězení v Parmě o 21 let později, pravděpodobně na mor.
Odkazy
Reference
Kategorie:Farnese Kategorie:Italští šlechtici Kategorie:Levobočci italských panovníků Kategorie:Narození v roce 1598 Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození v Parmě Kategorie:Úmrtí v roce 1643 Kategorie:Úmrtí v Parmě Kategorie:Oběti moru Kategorie:Muži