náhled|Stávkující a rakousko-uherští vojáci v ulicích Prahy (14. října 1918) vpravo|náhled|Provolání ke stávce. Generální stávka vyhlášená dne 14. října 1918 byla jednou z událostí, která předcházela vzniku Československa a konci první světové války.
Pozadí stávky K oznámení stávky došlo v atmosféře hroutícího se Rakousko-Uherska, kdy se předpokládal rychlý konec války. Situace na všech frontách se vyvíjela v neprospěch Centrálních mocnostíČlánek na stránkách vojenskohistorického ústavu. Prohlášení bylo zveřejněno dne 12. října 1918.
Stávku svolala Socialistická rada (orgán sdružující sociální demokraty a národní socialisty). Zpočátku předpokládala vyhlášení sociálně spravedlivého státu nezávislého na Rakousko-Uhersku.PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 78-82. Hlavním důvodem byl ale široce rozšířený hlad a vývoz obilí a uhlí z Čech pro potřeby rakousko-uherské armády na frontě. Celý rok 1918 byl v českých zemích (ale i jinde v Rakousko-Uhersku) poznamenán stávkami, demonstracemi a dezercemi vojáků. Toto téma později rezonovalo i ve dni vzniku Československa 28. října 1918, kdy Národní výbor převzal Válečný obilní ústav, který řídil distribuci obilí a mouky.
Průběh stávky vlevo|náhled|Uherští vojáci před Národním muzeem na Václavském náměstí (14. října 1918) Když se o záměru vyhlásit stávku dozvěděl zástupce velitele pražské vojenské posádky, maršál Eduard Zanantoni, nechal v Praze rozmístit vojsko. Přítomnost bezpečnostních sil tak znemožnila rozsáhlejší demonstrace a politické manifestace. Samotná stávka nicméně proběhla úspěšně. Práci zastavila většina továren a závodů na území Čech, některé na Moravě a jen velmi málo ve Slezsku.Článek na portálu Českého rozhlasu V Praze se do stávky zapojilo cca 35 tisíc dělníků.
Národní výbor se obával krveprolití, snažil se připravené demonstrace odvolat a distancoval se od zamýšleného vyhlášení samostatnosti, protesty se ale odvolat nepodařilo. K násilí ale nedošlo. Obával se, že Socialistická rada vyhlásí nový stát předčasně a bezpečnostní složky věrné zanikajícímu Rakousko-Uhersku budou schopné celou akci potlačit.
Někteří z vůdců Socialistické rady byli posléze zatčeni. náhled|Manifestace na hlavním náměstí na Kladně (14. října 1918) Zprávy o avizované stávce se šířily živelně po všech částech Čech, Moravy a Slezska. V jihočeském Písku byly interpretovány jako vznik nového státu, a tak Písečtí namísto stávky vyhlásili omylem republiku o dva týdny dříve. Organizátoři z akčního výboru Socialistické rady sice zvažovali v den stávky vyhlásit oficiálně republiku, z tohoto záměru ale ustoupili poté, co se dozvěděli o přítomnosti vojsk a bezpečnostních složek v Praze. Odvolány tak byly avizované pochody dělníků z továren na okraji Prahy do středu města.Článek na portálu ČTK Na Staroměstském náměstí se měl uskutečnit tzv. tábor lidu, který byl ale také zrušen.Článek stránkách České televize
Reakce na událost Tyto události vyděsily rakousko-uherskou vládu, která se velmi obávala chaosu a vzestupu bolševismu. Dne 16. října do Prahy poslala majora Rudolfa Kalhouse, aby s českými vůdci dohodl udržení kázně u českých pluků. Rašín mu to slíbil výměnou za slib lepšího přístupu Vídně vůči Čechům.
Stávka nepříjemně překvapila Národní výbor československý, který se od ní distancoval. O několik dní později na jednání mezi zástupci Národního výboru a Socialistickou radou došlo k rozhodnutí, že všechny události tohoto charakteru bude do budoucna řídit pouze Národní výbor.Článek na portálu iprima.cz
Ještě téhož dne byla představena Prozatímní československá vláda v čele s Tomášem Garrigue Masarykem.
Související články Vznik Československa Vyhlášení republiky v Písku Washingtonská deklarace Národní manifest První československý odboj Náměstí 14. října
Externí odkazy
Reference
Kategorie:České dějiny během první světové války Kategorie:Události roku 1918 Kategorie:Stávky v Rakousku-Uhersku Kategorie:Vznik Československa Kategorie:Československo v roce 1918 Kategorie:14. říjen Kategorie:Stávky v Česku