Székesfehérvár [sékeš-] (, , ) je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér. Je současně i okresním městem. V Székesfehérváru žije obyvatel a má rozlohu 170,89 km². Neformálně se mu také říká i Město králů (Királyok városa).

Název

Název Székesfehérvár je v maďarském jazyce složený ze tří části: Székes-fehér-vár. První z nich znamená (královský) stolec a odkazuje na význam města jako prvního sídla uherských králů. Slovo fehér označuje v maďarštině barvu bílou a slovo vár hrad, sídlo. O původu přívlastku "bílý" existuje několik hypotéz. Slovo Fehér snad označovalo určitou větev vládnoucí dynastie Arpádovců. V tomto významu se vyskytuje v kronikách krále Ondřeje I. Možná slovo odkazuje k barvě vápence, použitého ke stavbě nejstarších objektů, resp. k barvě nátěru zdí.

České toponymum Stoličný Bělehrad, používáno již v historických pramenech, je kalkem maďarského kompozita, stejně jako německé Stuhlweißenburg, latinské Alba Regia či ikavské chorvatské Stolni Biograd. Dříve se město jmenovalo pouze Fehérvár (Bělehrad), nicméně vzhledem k existenci dalších významných měst s tímže jménem (např. srbské metropole Bělehrad, maďarsky Nándorfehérvár) bylo ve svém názvu specifikováno. Je předmětem sporu, zdali je původní název slovanského původu a byl přeložen do maďarštiny, nebo je naopak maďarský a byl do slovanských jazyků převzat.

Přírodní poměry

Město se nachází na půli cesty z metropole země Budapešti směrem k Blatenskému jezeru, v rovinaté krajině, kterou ze severozápadu ohraničuje Bakoňský les a pohoří Vértes. Část pohoří přechází v mírně zvlněnou krajinu a zasahuje do města (místní část Öreghegy). Východně od Székesfeherváru se nachází vrchol Meleg-hegy a Velenské jezero ().

Historie

Kontinuální osídlení oblasti Székesfehérváru, a to Kelty, je poprvé doloženo v 5. století př. n. l. Malé sídliště s názvem Gorsium bylo v blízkosti města i v době římské provincie Panonie. Již v období antiky zde vedly obchodní cesty z prostoru dnešní Budapešti k Blatenskému jezeru, Velenskému jezeru a poté dále k Jaderskému moři a do dnešní Itálie.

Po příchodu Maďarů bylo založeno jako středověké město knížetem Gejzou roku 972. Stalo se významnou součástí uherského státu. Vzniklo na několika kopcích obklopených močály a potoky Gaja-patak a Sárvíz. Později je král Štěpán I. vyhlásil hlavním městem království. Ve 30. letech 11. století zde byla dokončena bazilika, zasvěcená panně Marii. Zde bylo korunováno 38 a pohřbeno 18 uherských králů. Ve středověku zde stál značný počet kostelů a klášterů. Zastavovali se zde poutníci cestující do Svaté země. První kostel v Uhrách, který vznikl v byzantském stylu, byl zbudován právě zde. Byl zasvěcen Panně Marii.

vlevo|náhled|Pohled na město v roce 1601 Město bylo řádně opevněno a hradby odrazily dokonce i mongolskou invazi ve 13. století, a to mimo jiné také kvůli rozbahnění okolních luk a polí. Sídlo uherských králů však bylo přesto přeneseno na nově vzniklý budínský hrad. Ještě král Béla IV. nicméně vládl ze Székesfeherváru. Ten však i nadále zůstal místem korunovací uherských králů. Měl i řadu dalších výsad; byl prvním svobodným městem v Uhersku. Kromě toho, že zde mohly být pořádány trhy, se tu také nacházel královský vinný sklep a prováděla se i ražba mincí. Město bylo také významnou zastávkou na poutích do Svaté země.

Roku 1543 město neodolalo útoku Turků. Turci pod vedením Bega Ahmeda vyplenili místní hrobky i kostely. Korunovačním městem se nově stal Prešporok (Bratislava). Řada místních uprchla a na jejich místo se dosídlili příslušníci porobených národů Osmanské říše, nebo přímo Turci. Osmanskou vládu přerušil jen jeden rok (1601) během dlouhé turecké války. V témže roce byl nicméně zničen kostel, kde se nacházel náhrobek sv. Štěpána. Zhroutila se také jedna z hradních věží a samotný hrad byl silně poškozen.

Když město dobyla armáda Leopolda I. Habsburského v čele s Evženem Savojským v roce 1688, našli zde osvoboditelé pouze trosky. Székesfehérvár byl poté během 17. a 18. století prakticky znovu postaven. Stavební boom probíhal hlavně v první polovině 18. století. Již roku 1710 byla dokončena nová radnice. Přetrvalo se jen minimum objektů ze středověku, pozůstatky turecké okupace nejsou v podstatě žádné. Zbytky středověkých pozůstatků jsou shromážděny v tzv. Zahradě trosek, kde se nachází i náhrobek údajně patřící svatému Štěpánovi.

Nová barokní katedrála svatého Štěpána byla postavena na troskách středověké baziliky původně zasvěcené Panně Marii. Její výstavba byla zahájena roku 1758. Nedaleko od ní je jedna z mála dochovaných gotických památek, kaple sv. Anny. Jako svatostánek sloužila i Turkům během okupace Uher. Místní diecéze byla založena roku 1777.

V závěru 19. a začátku 20. století nebylo město podstatněji industrializováno a začalo být stále ve větším stínu mnohem lidnatější Budapešti. V roce 1848 Székesfehérvár obsadilo vojsko pod vedením Josipa Jelačiće.

Roku 1867 zbudovala místní židovská komunita svoji synagogu (zničena byla za druhé světové války během leteckého úderu na město). Přelom 19. a 20. století přinesl vznik řady dalších veřejných budov a kulturních institucí, stejně jako v celém tehdejším Uhersku.

vpravo|náhled|Výstavba panelového sídliště v roce 1972 V meziválečném období vysílal ze Székesfehérváru rozhlas. V jeho blízkosti byly postaveny vysílače. Ocelové stožáry měly výšku 152 m. Stály až do roku 2009.

Během druhé světové války bylo město intenzivně bombardováno spojeneckým letectvem. Poničena byla celá řada domů i historických památek; hrad musel být nákladně rekonstruován.

V roce 1951 došlo v blízkosti místního nádraží k železničnímu neštěstí, při kterém zemřelo 150 lidí.

Město, které mělo ještě v roce 1945 35 000 obyvatel, se do konce 70. let rozrostlo na 100 000. Byla postavena nová sídliště. Mnohá z nich se nacházejí v bezprostřední blízkosti středu Székesfehérváru (Palotavárosi-lakótelép, Vizivárosi-lakótelép). Samotné centrum města si nicméně udrželo svůj barokní ráz a budovy byly zachovány jako umělecké památky. Původní historická celistvost města však byla narušena a roztříštěna.

V druhé polovině 20. století bylo město nadále industrializováno. Postavena byla např. i válcovna hliníku a továrna na výrobu motockylů. Vybudována byla dále i továrna na televizory Videoton. Výrobce polovodičů IBM zde založil továrnu na pevné disky, která byla koncem roku 2002 uzavřena. Dnes na místě sídlí Denso, dodavatel pro automobilový průmysl.

V závěru druhé dekády 21. století bylo také rozhodnuto, že maďarský generální štáb bude přemístěn právě sem.

Obyvatelstvo Struktura obyvatelstva

V roce 2011 žilo v Székesfehérváru 100 570 obyvatel, což činí cca 1/4 celé župy Fejér. Obyvatelstvo postupně stárne; podíl obyvatel do 20 let věku činí jen 19 %, zatímco osob v seniorském věku je na počtu obyvatel města téměř čtvrtina.

Od druhé poloviny 20. století počet obyvatel Székesfehérváru rostl bouřlivým tempem až do roku 1990, především díky rychlé urbanizaci celého Maďarska a s ní ruku v ruce jdoucí industrializaci. Po roce 1990 ale začal počet obyvatel postupně klesal. Měřitelný vliv na odchod lidí z města měla také suburbanizace a vzestup okolních obcí (Úrhida, Szabadbattyán, Fehérvárcsurgó, Agárd, Gárdony, Pákozd, Pátka).

Obyvatelstvo je drtivou většinou maďarské národnosti. K jiným národnostním skupinám se v posledním sčítání lidu přihlásily jen desetiny procent obyvatel; k německé např. 1,27 % obyvatel, k romské 0,82 % obyvatel apod. Některé místní názvy dokládají přítomnost jiných etnik, např. Ráchegy (srbské obyvatelstvo) aj.

Náboženský život

Jako věřící se v roce 2001 deklarovalo 69 % obyvatel města. Většina obyvatel se rovněž hlásí k Římskokatolické církvi (cca 54 % křesťanů). Ve městě se nachází okolo deseti katolických kostelů, několik kostelů evangelických, resp. protestantských a jeden kostel, který patří srbské pravoslavné církvi.

Zastoupená je ale také i luteránská církev a lidé se hlásí také ke kalvinismu. K židovské obci se přihlásily jen nižší desítky osob. Židé zde mají svoji modlitebnu, původní synagoga byla stržena v roce 1946.

Hospodářství Zemědělství

Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno. Plochu polí nicméně omezují kromě přírodních rezervací i různé močály, např. Sárvíz.

Průmysl

vpravo|náhled|Elektronická zařízení, která se vyráběla v Székesfehérváru right|náhled|right|náhled|Pekárenský závod Ekonomicky významné město se podílí na 1/3 HDP celého regionu Středního Zadunají.

Industrializace města byla iniciována ve 30. letech 20. století. Mimo jiné se zde nachází i zbrojní závody. Kvůli tomu se město stalo cílem spojeneckého bombardování za druhé světové války.

V 50. letech byly některé místní průmyslové podniky přemístěny do města Dunaújváros (Sztalinváros). V období vlády Jánose Kádára byl tento proces zastaven a město získalo další potřebné investice do hospodářského rozvoje. Sídlila zde např. i společnost Ikarus vyrábějící autobusy (do roku 2003). Kromě toho se zde také nacházel závod společnosti Videoton, která se věnovala výrobě spotřební elektroniky jak pro širokou veřejnost, tak i pro potřeby armády. Město mělo v oblasti rozvoje elektroniky dominantní postavení v celém Maďarsku.

V 90. letech 20. století bylo jedním ze symbolů transformace a modernizace maďarské ekonomiky a bylo přezdíváno maďarské Silicon Valley. Do roku 2002 se v přílivu zahraničních investic vyrovnalo Győru.Gyorgy Csomós: The ranking of cities as centres of the Hungarian economy, 1992–2012, str. 74 V témže roce nicméně HDP na obyvatele pokles na krátkou dobu pod celomaďarský průměr.

Průmyslové zóny se nachází na jižním a také jihozápadním okraji města, v blízkosti dálnice. Z původní společnosti Videoton zde působí ještě VT Metál, VT Plastic, VT Autóelektronika a VT EAS. Celý holding zde zaměstnává okolo deseti tisíc lidí. I přes to na rozdíl od jiných maďarských měst nicméně Székesfehérvár není hospodářsky vázán na jeden silný subjekt (např. jako je tomu v případě Győru Audi apod.) a tak je místní ekonomika vystavena méně různým ekonomickým tlakům a změnám. Zůstal zde ale větší podíl průmyslu (vyšší oproti celomaďarskému průměru). V roce 2006 bylo v zemědělství zaměstnáno 1,6 % práceschopného obyvatelstva, zatímco v průmyslu to bylo 43,5 % lidí a 53 % obyvatel pracovalo ve službách.

Zastoupen je rovněž i potravinářský průmysl, nachází se zde mlékárna a vyrábí se zde různé druhy sušenek a dalších průmyslově vyráběných potravin.

V roce 2018 činila nezaměstnanost jen okolo dvou procent. Je zde vysoký podíl čerstvě zaměstnaných absolventů (87 %).

Služby

Význam služeb spočívá mimo jiné také v turistickém potenciálu města.

Turistika

Vzhledem k svému významu jako jednoho z center dějin maďarské státnosti je Székesfehérvár navštěvován především maďarskými turisty a často opomíjen těmi zahraničními.

Samotné město Székesfehérvár ve své strategii vnímá značné nedostatky v potenciálu turistického ruchu, menší počet atrakcí a nedostatečně využívané okolní lokality. Zastiňuje jej nedaleká Budapešť. I přesto je město nicméně hodnoceno jako jedno z první desítky co do atraktivity maďarských turistických destinací.Článek na stránkách města Székesfehervár V červenci 2017 město navštívilo 42 727 turistů.

Doprava

Železniční

vpravo|náhled|Hlavní nádraží vpravo|náhled|Autobusové nádraží Székesfehérvár představuje v maďarské železniční síti významnou křižovatku. Hlavní dopravní tah směřuje z metropole Budapešti k Balatonu (Blatenskému jezeru), a potom dále k chorvatské hranici. Z města rovněž vedou i další regionální tratě např. do Komáromu, do Szombathely (Železniční trať Székesfehérvár – Szombathely), do Pustaszabolce, Sárbogárdu apod. Celkem z města směřuje pět železničních tratí.