náhled|Pomník Gregora Wolného v Rajhradě Gregor Thomas Joseph Wolný OSB (česky Řehoř Tomáš Josef Volný, 20. prosince 1793 PříborMatriční záznam o narození a křtu – 3. května 1871 RajhradMatriční záznam o úmrtí a pohřbu ) byl benediktin, historik, topograf, spisovatel a středoškolský učitel.

Život Narodil se 20. prosince 1793 v Příboře v domě č. 107 coby syn soukeníka Josefa Wolného a Kateřiny, dcery obuvníka Martina Krause. Téhož dne byl pokřtěn jako Tomáš Josef.

Po čtyřech letech strávených na piaristickém gymnáziu v Příboře přestoupil v roce 1810 do Brna, kde svá humanitní středoškolská studia následujícího roku dokončil. Poté se na přání své matky přihlásil do kněžského semináře v Olomouci, odkud ale poměrně záhy (tj. v říjnu 1812) přestoupil do Brna.

Dne 9. března 1816 se stal novicem rajhradského benediktinského opatství a přijal řeholní jméno Gregor (Řehoř). Slavné řeholní sliby složil 18. ledna 1818 do rukou opata Augustina Antonína Kocha OSB.

Po vysvěcení na kněze, které přijal z rukou brněnského biskupa Msgre Václava Urbana Stufflera dne 29. března 1818 u sv. Michala v Brně, se ujal duchovní správy v Dolních Kounicích, ale už v roce 1819 byl ustanoven profesorem filologie a historie na lyceu v Brně. Mezi jeho studenty patřili např. historik a politik Christian d'Elvert, historik a sekretář nejvyššího soudu Jan Jakub Czikann, či moravský zemský historiograf P. Beda Fr. Dudík OSB.

V letech 1826, 1827 a 1829 vydal „Taschenbuch für Geschichte Mährens und Schlesiens“, roku 1829 „Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raigern in Mähren“ a v roce 1830 vyšla jako pomůcka k výuce „Lehrbuch der allgemeinen Welgeschichte“. Ovšem již ve stejné době pracoval na svém celoživotním díle „Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert“, které vycházelo tiskem v letech 1835 až 1842.

Často si dopisoval s místními úřady po celé Moravě, aby zjistil údaje z kronik, a také se zajímal o stav místních památek. Velkou část Moravy poznal prostřednictvím pěších výletů osobně. Byl též mecenášem církevního umění (např. v roce 1843 nechal svým nákladem podle tehdejšího barokního hlavního oltáře brněnského dómu zhotovit hlavní oltář hostýnského poutního kostela, který sloužil svému účelu až do roku 1933).

Od roku 1847 se v rajhradském opatství stal podpřevorem a na krátký čas rovněž novicmistrem. náhled|Detail pomníku v Rajhradě náhled|Hrob Gregora Wolného označen číslem 31, Rajhrad náhled|Pomník Řehoře Volného v Příboře Třináct let po vydání posledního svazku „Die Markgrafschaft Mähren,... “ začalo vycházet druhé jeho velké topografické dílo, jež je i jeho dílem posledním: „Kirchliche Topografie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften“, tj. Církevní topografie Moravy. Pět svazků 1. oddílu (Olomoucká arcidiecéze) vyšlo v letech 1855 – 1863, souběžně čtyři svazky 2. oddílu (Brněnská diecéze) 1856 – 1861. Roku 1866 vydal autor ještě souhrnný rejstřík (General-Index) pro všech devět svazků (za rejstříkem se v této knize nachází též něco málo dodatků k jednotlivým svazkům 2. oddílu).

Zemřel 3. května 1871 v Rajhradě. Pohřben byl v řádovém hrobě č. 31 na rajhradském hřbitově.

Za své vědecké práce byl v odborném světě oceněn např. čestným doktorátem na Karlo-Ferdinandově univerzitě a byl členem v mnoha vědeckých spolcích (např. v Historickém spolku Štýrska, Korutan a Kraňska či v Nordické společnosti starožitností v Kodani).

Dílo Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 1–3, Brünn, J.G. Trassler 1826–29 Geschichte des Benediktiner Stiftes Raygern in Mähren : ein zum Theil verbesserter Abdruck des gleichbenannten Aufsatzes im III. Jahrgange des Taschenbuches für die Geschichte Mährens und Schlesiens in Verbindung mit mehreren Geschichts-Freunden, Prag 1829 Die königliche Hauptstadt Brünn und die Herrschaft Eisgrub, sammt der Umgebung der Letztern, Brünn, 1836 Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, 7 sv., Brünn, K. Winiker 1835–1842. Druhé vydání: 1846. Die Wiedertäufer in Mähren, Wien . Excommunication des Markgrafen von Mähren Prokop und seines Anhanges im Jahre 1399, und was damit zusammenhängt : ein Beitrag zur Kirchengeschichte von Mähren, Prag 1852. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866. Abtheilung 1: Olmüzer Ärzdiöcese: Band 1 (1855) online, Band 2 (1857) online, Band 3 (1859) online, Band 4 (1862) online, Band 5 (1863) online; Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 1 (1856) online, Band 2 (1858) online, Band 3 (1860) online, Band 4 (1861) online; General index (1866) online. Die Korrespondenz, Brünn 1895.

Odkazy

Reference

Literatura

CEKOTA, Vojtěch. Církevní tematika v místopise. In: Historica – Sborník prací historických. 1998, sv. 16, č. 28, s. 149–151. [Vyšlo 1999.] KINTER, Maurus. Vitae monachorum qui ab anno 1916 in monasterio O.S.B. Raihradensi in Moravia professi in Domino obierunt. Brno 1908, s. 119 – 125.

Externí odkazy

Jiří Procházka, Gregor Wolný (1793–1871) stručný novinářský článek

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Církevní historikové (teologové) Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Benediktinský klášter Rajhrad Kategorie:Moravští historikové Kategorie:Narození v roce 1793 Kategorie:Úmrtí v roce 1871 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození v Příboře Kategorie:Úmrtí 3. května Kategorie:Pohřbení v Rajhradě