Platy učitelů ve veřejných školách jsou jedním z nástrojů vzdělávací politiky České republiky a ročně na nich stát vyplatí přes 3 % HDP. Celkově působí ve všech stupních a typech škol okolo 333 tisíc zaměstnanců, z toho pedagogičtí pracovníci představují asi 223 tisíc (35 822 ve školkách, 88 759 na základních, 52 709 na středních a 45 069 na vysokých školách).
Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů napříč celým školstvím (a včetně příplatků) byl v roce 2021 podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč (115 % průměrné celorepublikové mzdy), podle novely školského zákona podpořené sněmovnou má od roku 2024 být plat učitele nejméně 130 % průměrné mzdy.
Plat učitele se skládá ze tří složek: tarifního tabulkového platu (průměrně 63 % z celkového platu), nárokové složky (průměrně 33 % z tabulkového platu) a nenárokové složky (průměrně 25 % z tabulkového platu)https://www.msmt.cz/file/59557_1_1/. Celková velikost platu je významně ovlivněna řadou faktorů, zejména délkou praxe, odborností, náročností vykonávané práce a osobním ohodnocením přidělovaným nadřízeným, v menší míře i regionem. Obecně lze říci, že platy začínajících učitelů bývají výrazně nižší než odpovídá deklarovanému průměru, naopak platy seniorních pracovníků vyšší než průměr, v případě vedoucích pracovníků i velmi výrazně vyšší než průměr.
Vývoj platů učitelů v letech 2015-2022 Platy učitelů prošly v posledních desetiletích dynamickým vývojem. V roce 2015 skončilo přechodné období, ve kterém mohli na pozici učitelů působit vysokoškoláci bez formálního pedagogického vzdělání, tito pracovníci museli ze školství odejít a obsazování volných míst se tím výrazně zkomplikovalo. Vzhledem k souběžnému nástupu silných ročníků ("Husákových vnoučat") tak došlo k nedostatku pedagogů, který se vlády snaží řešit významným navyšováním platů učitelů a změnou systému financování. Od školního roku 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu, vypočítávaného z maximálního možného počtu odučených hodin namísto původnímu systému financování podle počtu žáků. Oproti předchozímu stavu přinesl PHmax systém několik pozitiv, například snížení nerovností v odměňování učitelů a větší prostor pro inovace ve výuce. Současně ale tento systém generuje řadu nedostatků, zejména způsobuje dlouhodobě neudržitelný nárůst počtu úvazků v regionálním školství, který neodpovídá demografickému vývoji (v roce 2023 počet žáků ve školách klesal, zatímco počet učitelů paradoxně dále rostl), dále nezohledňuje rozdílné podmínky škol v různých regionech, a vede k tomu, že financování škol není nijak provázáno s plněním cílů vzdělávací politiky.
Často se však pod pojmem plat učitele označují nestejné věci a dochází k různým dezinterpretacím, např. jako učitelský plat se někdy označuje i průměrný plat všech zaměstnanců škol (tj. i asistentů, uklízeček nebo technického personálu). Kalendářní rok20152016201720182019202020212022202320242025Hrubá mzda/plat (Kč)Průměrná mzda26 46727 57529 49631 88534 12535 61137 83940 35343 34146 12348 850Průměrný plat zaměstnanců ZŠ a SŠ23 63624 88226 70029 49233 65637 20439 95440 316z toho pedagogičtí pracovníci27 84029 41031 57834 94340 13744 22447 84648 223z tohoučitelé ZŠ28 72930 43932 85036 29041 76346 17050 08050 324učitelé SŠ29 40531 07533 18536 91742 64747 56651 77952 427Průměrný plat zaměstnanců VŠ34 99235 69238 02841 75545 54347 09648 50450 225z toho pedagogičtí pracovníci41 87142 72545 79850 49555 15356 84458 17760 049
Platy učitelů podle regionů k roku 2022 Platy učitelů se liší relativně málo podle regionu ve kterém působí. V přepočtu na životní náklady a lokální mzdy v regionu to však znamená, že průměrný učitel ZŠ v hlavním městě má příjem jen o 2 % vyšší příjem než je průměr, naopak např. učitel SŠ v Karlovarském kraji zase o celých 52 % vyšší plat než průměrný člověk v kraji. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje platy učitelů všude přesahují 130 % lokální průměrné mzdy. Detaily v tabulce ze stránek MŠTVhttps://www.msmt.cz/file/59557_1_1/ níže: ÚzemíPrůměrná měsíční mzda/platPodíl průměrného měsíčního platuučitele ZŠučitele SŠzaměstnance v ČRučitele ZŠ ke mzdě v ČR/regionuučitele SŠ ke mzdě v ČR/regionuČeská republika50 217 Kč 52 032 Kč40 353 Kč124,4%128,9%Praha50 991 Kč53 763 Kč49 782 Kč102,4%108,0%Hlavní město Praha50 991 Kč53 763 Kč49 782 Kč102,4%108,0%Střední Čechy51 167 Kč54 010 Kč40 731 Kč125,6%132,6%Středočeský kraj51 167 Kč54 010 Kč40 731 Kč125,6%132,6%Jihozápad50 129 Kč52 134 Kč37 589 Kč133,4%138,7%Jihočeský kraj49 693 Kč52 147 Kč36 827 Kč134,9%141,6%Plzeňský kraj50 636 Kč52 116 Kč38 374 Kč132,0%135,8%Severozápad49 758 Kč50 781 Kč36 802 Kč135,2%138,0%Karlovarský kraj49 820 Kč53 325 Kč35 093 Kč142,0%152,0%Ústecký kraj49 737 Kč49 974 Kč37 384 Kč133,0%133,7%Severovýchod50 513 Kč51 971 Kč36 956 Kč136,7%140,6%Liberecký kraj50 637 Kč52 168 Kč36 871 Kč137,3%141,5%Královéhradecký kraj50 222 Kč51 997 Kč37 956 Kč132,3%137,0%Pardubický kraj50 713 Kč51 804 Kč35 955 Kč141,0%144,1%Jihovýchod50 030 Kč50 816 Kč38 985 Kč128,3%130,3%Vysočina50 394 Kč51 907 Kč37 133 Kč135,7%139,8%Jihomoravský kraj49 875 Kč50 350 Kč39 663 Kč125,7%126,9%Střední Morava49 618 Kč51 385 Kč36 323 Kč136,6%141,5%Olomoucký kraj49 769 Kč50 640 Kč36 462 Kč136,5%138,9%Zlínský kraj49 456 Kč52 230 Kč36 175 Kč136,7%144,4%Moravskoslezsko49 294 Kč51 234 Kč36 596 Kč134,7%140,0%Moravskoslezský kraj49 294 Kč51 234 Kč36 596 Kč134,7%140,0%
Platy začínajících učitelů a kariérní řád Výše platů začínajících učitelů s vysokoškolským pedagogickým vzděláním na veřejných školách dosahuje zpravidla 11.–12. platové třídy. Tarifní plat začínajícího učitele (12. platová třída, 1. stupeň) činí v roce 2026 hrubého 33 540 Kč, čistého po odvodech přibližně 27 200 Kč měsíčně. Kariérní řád nereflektuje schopnosti učitelů, zohledňuje pouze délku praxe. Schopnosti však mohou být ohodnoceny nenárokovou složkou platu, ačkoli praxe nebývá vždy taková. Hlavním zdrojem nerovnosti příjmů mezi vyučujícími je zejména délka praxe. Zatímco začínající učitel nastupuje okolo 23 let do nejnižšího platového tarifu, průměrný učitel k roku 2023 má věk okolo 50 let a pokud pracoval ve školství celou profesní dráhu, jak bývá obvyklé, náleží mu druhý nejvyšší platový stupeň. Tento rozdíl v délce praxe mezi nejnižším a přeposledním platovým stupněm představuje rozdíl jen v tabulkovém platu asi 30 % příjmu - k roku 2026 (nástupní 12. třída / 1. stupeň = 33 540 Kč, tarify do 7. třídy +2 000 Kč, 8.–16. +7 %; zkušený >32 let tarif >48 990 Kč).. A tento rozdíl bývá zesílen ještě skutečností, že dlouholetí pracovníci zpravidla zastávají formálně náročnější pedagogické činnosti a tím pobírají vyšší nárokovou i nenárokovou složku platu. Tato výrazná diskriminace je souhrnně označována jako ageismus a představuje jeden z nejzávažnějších problémů českého školství.
Problematika učitelských platů Platy učitelů jsou častým a vášnivým tématem politických i běžných osobních diskuzí. Často se vyskytuje výrazná polarita v názorech. Jedni považují platy učitelů za nepřiměřeně nízké vzhledem k mzdám vysokoškoláků (76 % průměrné mzdy absolventů VŠ k roku 2021) a psychické náročnosti práce s dětmi a mládeží. Druzí zase označují platy pedagogů za neporovnatelné s vysokoškoláky v soukromém sektoru, kteří musí pracovat 40 hodin týdně oproti učitelům s 22 odučenými hodinami, nemají jistotu zaměstnaní jako učitelé, 8 týdnů placené dovolené, 12 dnů samostudijního volna ani možnost nechat si proplácet rekreaci z fondu sociálních a kulturních potřeb. Nemluvě o volných víkendech, svátcích, prázdninách, nahrazování některých pedagogických povinností (např. dozorů) prací asistentů pedagoga, neuspokojivým výsledkům online výuky během karantény, nebo obecně slabým výsledkům českého školství v mezinárodním srovnání.
Často bývá kritizováno srovnání učitelských platů s průměrnou mzdou, s odůvodněním že nejde o přesné srovnání. Protože průměrná mzda je vypočítávána z mezd všech pracujících v České republice, tedy i těch s nižším vzděláním. Učitelské povolání vyžaduje zvláštní odbornost a dle školského zákona musí učitel absolvovat tzv. učitelské minimum, které lze získat až po absolvování magisterského či inženýrského studia. Nicméně průměrná mzda zahrnuje i ostatní absolventy VŠ nebo mzdy vrcholových manažerů, srovnávání platů učitelů tedy není v ničem méně přesné než srovnávání jiných školených pracovníků. Vysokoškolští absolventi administrativy nebo sociálních služeb mají průměrné mzdy významně nižší než učitelé.
Dle Českého statistického úřadu dosahoval medián mezd vysokoškolsky vzdělaných na konci roku 2022 výše 50 472 Kč, zatímco medián učitelských platů se pohybuje okolo 48 tisíc korun. Jak však ukazuje tabulka platů učitelů podle regionů, s výjimkou okolí velkých aglomerací (Praha, Brno) jsou platy učitelů vždy minimálně o 30 % vyšší než odpovídá lokální průměrné mzdě, která zahrnuje i příjmy jiných lokálních vysokoškoláků.
Dne 12. ledna 2015 nabyla účinnosti novela zákona o pedagogických pracovnících, která zakázala zaměstnávání učitelů na dobu určitou pouze po dobu vyučování ve školním roce, s odůvodněním že pro učitele je dehonestující být v době školních prázdnin bez zaměstnání.https://www.msmt.cz/dokumenty-3/novela-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich
Od 1. září 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu. Změny financování se dotkly všech mateřských, základních a středních škol, které nejsou soukromé ani církevní. Reforma se nedotkla ani základních uměleckých škol. PHmax je oproti původnímu systému (financování dle počtu žáků) vypočítáván z maximálního možného počtu odučených hodin, který stanovuje ministerstvo. Tento systém snižuje závislost množství finančních prostředků na počtu žáků a poskytuje ředitelům škol větší množství finančních prostředků na nárokové i nenárokové složky platu než v minulosti. Dne 6. listopadu 2019 proběhla stávka školských odborů, které požadovaly růst tarifních mezd o 10 %.
V dubnu 2023 byla schválena garance platu učitelů na 130 % průměrné mzdy. Zároveň byla otevřena debata o zrušení 9. ročníků základních škol s odůvodněním, že v posledním ročníku ZŠ se nevyučuje nová látka a slouží pouze jako příprava na přijímající zkoušky na střední školy. Dále bylo navrženo zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti (tj. vyučované hodiny) učitelů ze současných 22 hodin týdně na 25–27 hodin (týden má včetně nepřímé pedagogické činnosti 40 hodin). Návrh se setkal s kritikou učitelských odborů, které návrh označily za podvod a snahu nivelizovat schválené zvýšení platů.
Reference
Kategorie:Školství v Česku