Skotské parlamentní volby 2021 se konaly ve čtvrtek 6. května 2021Elections | Scottish Parliament Website. Scottish Parliament [online]. Dostupné online (v angličtině). a zvoleno bylo celkem 129 členů Skotského parlamentu. Volební vítězství obhájila Skotská národní strana. Kampaň oficiálně začala 25. března a volby byly spojeny s otázkou druhého referenda o nezávislosti Skotska.
Volební systém Pro volby do Skotského parlamentu se používá systém dodatečných členů; 73 poslanců je voleno ze 73 volebních obvodů, na které je Skotsko rozděleno. V každém z nich vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů, jedná se tedy o systém relativní většiny. Zbylých 56 poslanců je voleno poměrným volebním systémem z 8 volebních regionů, z nichž je každý reprezentován sedmi poslanci. Každý volič má proto dva hlasy; prvním volí poslance ze svého volebního obvodu a druhým volí sedmičlennou kandidátku politické strany ve svém regionu.Electoral System for the Scottish Parliament. Scottish Parliament [online]. Dostupné online (v angličtině). 56 dodatečných regionálních členů je přidělováno s upřednostněním stran, které většinový volební systém znevýhodnil v jednomandátových obvodech.
Strany Následující tabulka uvádí strany, které se před volbami pravidelně objevovaly v průzkumech veřejného mínění.Scotland. Politico Polls [online]. Dostupné online (v angličtině). Strana Ideologie Lídr Volby 2016 Hlasy Mandáty Obvody Regiony100pxSkotská národní stranaSkotský nacionalismusSkotská nezávislostNicola Sturgeonová46.5%41.7%120pxSkotští konzervativciKonzervatismusUnionismusDouglass Ross22.0%22.9%Skotští labouristéSociální demokracieUnionismusAnas Sarwar22.6%19.1%60pxSkotští zeleníZelená politikaSkotská nezávislostPatrick Harvie & Lorna Slater0.6%6.6%Skotští liberální demokratéLiberalismusUnionismusWillie Rennie7.8%5.2%70pxAlba PartySkotský nacionalismusSkotská nezávislostAlex SalmondNová strana Reform UKEuroskepticismusUnionismusMichelle BallantyneNová strana
Pozadí Témata Druhé referendum o nezávislosti Hlavním tématem voleb byla skotská nezávislost. Referendum o nezávislosti se konalo v roce 2014, kdy se voliči poměrem 55% : 45% vyslovili pro setrvání ve Spojeném království. Situace se ovšem změnila odchodem Spojeného království z Evropské unie. Pro něj totiž sice hlasovalo 52% britských občanů, ve Skotsku se ale 62% vyslovilo proti. Proto velká část skotské veřejnosti podporuje druhé referendum o nezávislosti. Jeho konání nicméně musí schválit vláda Spojeného království, což britský premiér Boris Johnson odmítá.
Podporovatelé nezávislosti se situují kolem Skotské národní strany (SNP), největší skotské politické strany, jejíž podpora se blíží padesáti procentům. Její lídryně a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová oznámila, že pokud jí to nezakáže soud, referendum v příštím volebním období uspořádá. Obecně jsou však zastánci Sturgeonové umírnění a ona sama chce referendum uspořádat jen tak, aby bylo legální a mezinárodně uznávané.
Značně radikální separatistické křídlo tvoří stoupenci Alexe Salmonda, premiéra v letech 2007 až 2014. Oproti mainstreamu představovanému Sturgeonovou hraje Salmond a jeho nově založená strana na otevřeně emotivní notu a nezávislosti chce dosáhnout zcela bez prodlení.Delivering Independence. Alba Party. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online (v angličtině)
Poslední proud podporující nezávislost představuje Skotská zelená strana, která v ní vidí příležitost pro progresivní změny ve společnosti.Green Yes. Scottish Greens. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online (v angličtině)
Ostatní tři významné skotské strany nezávislost nepodporují. Nejostřejším odpůrcem referenda je Skotská konzervativní strana, druhá největší strana ve Skotsku. Konzervativci z opozice vůči nezávislosti udělali hlavní téma své kampaně. Zbylé dvě strany – labouristé a liberální demokraté – naopak podporují jako prioritu ekonomické zotavení po pandemii.
Události před volbami Aféra Nicoly Sturgeonové náhled|vpravo|upright=1.70|Alex Salmond a Nicola Sturgeonová v roce 2007 (tehdy jako skotský premiér a skotská vicepremiérka) V březnu 2021 rozvířila skotské politické vody aféra premiérky Nicoly Sturgeonové, která měla podle opozice porušit ministerský kodex.
Kauza se točí kolem expremiéra Alexe Salmonda, jenž byl roku 2018 několika ženami obviněn ze sexuálního zneužívání. Později se prokázala jeho nevina; kritika Sturgeonové se zaměřila na to, že měla lhát o tom, kdy se o obviněních dozvěděla. To by bylo v rozporu s ministerským kodexem, a v případě jeho prokázaného porušení je zvyklostí rezignovat.
Kritizováno bylo i rozhodnutí kabinetu Sturgeonové vést vůči Salmondovi vyšetřování; podle v březnu objevených důkazů skotská vláda měla informace, že má jen velmi malou šanci vyhrát tento spor, který nakonec stál Skotsko více než půl milionu liber.
V souvislosti s kauzou vyzvali Skotští konzervativci Sturgeonovou k rezignaci. Měla též velký dopad na její vztah s Alexem Salmondem, o kterém dříve mluvila jako o svém příteli a mentorovi; ten ji nyní označil za „zrádkyni“. Průzkumy veřejného mínění v březnu ukázaly velký propad podpory SNP i skotské nezávislosti. V první půlce měsíce by dokonce poprvé od jara roku 2020 většina skotů nehlasovala pro nezávislost (poměr pro a proti činil 45%:45%).
Nezávislé vyšetřování sice porušení kodexu neprokázalo, poslanci ve vyšetřovacím výboru Skotského parlamentu ale odhlasovali, že je premiérka oklamala. 23. března iniciovali konzervativci hlasování o nedůvěře vládě, které skončilo ve prospěch kabinetu. Ten podpořili Zelení; pro nedůvěru hlasovali kromě konzervativců jen jeden poslanec za Liberální demokraty a jedna poslankyně za Reform UK, ostatní odešli ze sálu.
Založení Alba Party Po roztržce mezi Sturgeonovou a Salmondem Alex Salmond 26. srpna oznámil založení nové politické strany, jejímž klíčovým tématem bude podpora nezávislosti; sám se postavil do jejího čela. Salmondova strana byla pojmenována Alba Party, podle názvu Skotska ve skotské gaelštině. Do strany vstoupili dva poslanci Dolní sněmovny původně zvolení za Skotskou národní stranu. Alba Party se voleb zúčastnila jen ve volebních regionech, ve volebních obvodech naopak podpořila kandidáty SNP.
Salmond nicméně popřel, že by založení bylo mstou Sturgeonové; jeho strana měla podle něj naopak pomoci stoupencům nezávislosti získat mandáty ve volebních regionech. Regionální dodateční členové jsou totiž přidělováni na vyvážení systému, a proto v nich získávají více poslanců menší strany, které s tím mají problém v jednomandátových okrscích. V předchozích volbách například SNP získala 59 poslanců ve volebních obvodech, ale jen 4 v regionech. Strana kandidující jen v regionech tedy není v zisku mandátů nijak omezená, a proto by Alba při velkém zisku hlasů měla podle Salmonda pomoci stoupencům nezávislosti, jejichž hlas pro SNP v regionech je podle něj „promrhán“.
Alba ale získala jen necelá dvě procenta hlasů, takže hlasy nacionalistů spíše roztříštila.
Předvolební debaty Během posledního měsíce před volbami se uskutečnilo celkem pět předvolebních televizních debat lídrů. První se konala 30. března na BBC, druhá 13. dubna na STV, třetí 20. dubna na NUS Scotland, čtvrtá 27. dubna na Channel 4 News a pátá 4. května opět na BBC. Debat se účastnili zástupce SNP, konzervativců, labouristů, Zelených a liberálních demokratů. Do debat nebyl přizván lídr Alba Party Salmond, který v reakci podal oficiální stížnost na podjatost BBC. Ta ale byla zmítnuta.
Kampaň Skotská národní strana náhled|vpravo|upright=0.85|Nicola Sturgeonová Skotskou národní stranu vedla do voleb skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která je velmi populární ve Skotsku i v celém Spojeném království. Strana zveřejnila svůj volební manifest 15. dubna 2021. Během online představení manifestu slíbila Sturgeonová „transformační“ politiku a šanci pro Skotsko vymanit se ze zhoubného vlivu Westminsteru.
SNP plánuje uspořádat druhé referendum o nezávislosti na konci roku 2023, pokud se pro něj vysloví většina ve Skotském parlamentu a pokud pomine pandemie covidu-19. Manifest naznačoval uspořádání hlasování i bez souhlasu Vlády Spojeného království.
Mezi hlavní priority se ještě zařadilo vybudování 100 000 nových bytů do roku 2032, jejichž minimálně 70% má být se sníženým nájmem; dále vytvoření Národního sociálního systému, odpor vůči nukleárním zbraním a zestátnění Skotských železnic (ScotRail). Jedním z klíčových volebních slibů byla podpora skotské Národní zdravotní služby. Na její zvětšení chce SNP dát 2,5 miliardy liber a v příštích 10 letech dalších 10 miliard investovat do celkové modernizace zdravotnických zařízení. V tomto směru manifest ještě avizoval zvýšení platů zdravotníků o 4 procenta a bezplatné zubní lékařství. V oblasti vzdělávání skotští nacionalisté plánují rozsáhlou podporu žáků z chudších rodin, např. zavedení obědů zdarma. 10 milionů liber strana slíbila použít na založení fondu, umožňujícího firmám testovat zavedení čtyřdenního pracovního týdne. SNP představila též rozsáhlé zelené investice. Do roku 2023 se má Skotsko zbavit většiny autobusů veřejné dopravy na fosilní paliva. Z dalších oblastí například investice 100 milionů liber na vytváření „zelených“ pracovních míst. Do roku 2045 chce vláda Skotské národní strany dosáhnout uhlíkové neutrality. Z další agendy chce SNP zdvojnásobit příspěvek na péči o děti nebo prosadit daňové úlevy a stropy.
Volební sliby SNP, konzervativců a labouristů byly kritizovány londýnským Institutem pro fiskální studia za „odtrženost od fiskální reality“. Podle institutu jsou plány těchto stran na zaplacení volebních závazků nerealistické a Skotové mohou očekávat zvýšení daní.
Konzervativci
Lídrem Skotské konzervativní a unionistické strany je od srpna 2020 poslanec Dolní sněmovny Douglass Ross. Svůj volební manifest konzervativci zveřejnili 19. dubna 2021.
Strana je striktně proti konání druhého referenda o nezávislosti, což byla podle deníku The Telegraph srdcem jejich kampaně. Mezi klíčovými prioritami bylo také ukončení rozdělení společnosti a obnova Skotska po pandemii covidu-19. Též chtěla prosadit potírání nezaměstnanosti jakožto hlavní úkol nadcházejícího volebního období. Skotští konzervativci plánovali skrze investice do rekonstrukcí infrastruktury vytvořit více než 200 000 pracovních míst. Mezi klíčové body se ještě zařadilo posílení vzdělávacího systému mimo jiné pomocí náboru 3000 nových učitelů.
V oblasti boje s pandemií konzervativci slibovali rychlejší rozvolňování koronavirových opatření nebo odložení všech regulací byznysu až do roku 2023. Z ekonomiky plánovali poskytnout firmám daňové úlevy; dále například grant 500 liber každému dospělému Skotovi na získání nové pracovní kvalifikace. Přestože volební manifest stavěl ekonomickou obnovu na první místo, konzervativci se budou dle svých slov snažit zajistit, aby do roku 2026 Skotové neplatili na daních více než zbytek Spojeného království; to by mohlo znamenat škrty ve veřejném sektoru. Do roku 2025 chtěla strana vybudovat kompletní nabíjecí infrastrukturu pro elektromobily. Konzervativci se také zaměřili na podporu venkova. Též chtěli, podobně jako Skotská národní strana, podpořit skotské zdravotnictví; v jejich případě na něj vyčlenili 2 miliardy liber.
Čelní postavou kampaně Skotských konzervativců byla populární bývalá lídryně strany Ruth Davidson. Douglas Ross popsal kampaň jako „stoprocentně skotskou“ a odmítl, že by měla na politická rozhodnutí jeho strany vliv Vláda Spojeného království.
Labouristé náhled|vpravo|upright=0.85|Anas Sarwar Skotskou labouristickou stranu do voleb vedl Anas Sarwar, poslanec za centrální obvod v Glasgow. Lídrem se stal až 27. února 2021, deset týdnů před volbami. V roce 2021 kandidoval v obvodě Glasgow Southside, a to přímo proti premiérce Nicole Sturgeonové. Volební manifest labouristé zveřejnili 22. dubna 2021.