Šáma bělořitná (Copsychus malabaricus), někdy také šáma bělořitá či drozd šáma, je malý pták z čeledi lejskovitých (Muscicapidae).
Popis U šámy bělořitné je patrný pohlavní dimorfismus. Šámy mohou měřit až 23 cm, z toho jejich ocas měří 11–13,5 cm. Váží 27–32 g. Samice je menší, hnědavá a má také kratší ocas. Mladí ptáci se podobají samici, mají však skvrnitou hruď.
Rozšíření a biotop Šáma bělořitná žije v Indonésii na ostrovech Jáva, Sumatra a Borneo, také v Thajsku, Laosu, Myanmaru, v Kambodži, Bruneji, Vietnamu, v Malajsii, na Srí Lance a v západní a severovýchodní části Indie. Žije v hustém lesním podrostu převážně v pralese.
Rozmnožování V době hnízdění se pár chová velmi teritoriálně. Mimo hnízdní dobu mají obě pohlaví samostatná teritoria. Hnízdní teritorium obývané párem má plochu 0,09 ha. V jižní Asii hnízdí mezi lednem a zářím ale nejvíc mezi dubnem a červnem. Při námluvách samec pronásleduje samici a nalétává na ni s pronikavým voláním. Nakonec cukne ocasem a vějířovitě jej rozevře. Obě pohlaví následně skáčou nahoru a dolů s třepotáním křídly. Pokud samec neuspěje, hrozí mu samice s otevřeným zobákem. Hnízdo staví pouze samice, zatímco samec střeží. Do hnízda postaveného v polodutině stromu z kořínků, listů, kapradin a stonků samice naklade 4–5 modravých, hnědě skvrnitých vajec.Whistler, H (1949) Popular handbook of Indian birds. Gurney and Jackson. p. 110 Inkubační doba vajec je 13–14 dní. O krmení mláďat se starají oba rodiče, ovšem pouze samice sedí na vejcích a později mláďatech. Mláďata vylétají za 12,4 dne.
Potrava Šámy se v přírodě živí převážně členovci, zvláště však hmyzem. V zajetí mohou být krmeny směsí z vařených luštěnin s vaječným žloutkem a syrovým masem.Jerdon, T. C. (1863) Birds of India. Vol 2. part 1. page 131 Taxonomie Šáma vytváří 9 poddruhů:
Copsychus malabaricus macrourus (Gmelin, 1789) – Nepál, severní Indie až jižní čína a Indočína Copsychus malabiricus hypolizus(Oberholser, 1912) ostrov Simeulue – ve volné přírodě vymřelý Copsychus malabaricus malabaricus (Scopoli, 1786) – západní a jižní Indie Copsychus malabiricus opisthochrus (Oberholser, 1912) – ostrovy Lasia a Babi – ve volné přírodě vymřelý Copsychus malabaricus melanurus (Salvadori, 1887) – západní Sumatra Copsychus malabaricus mirabilis (Hoogerwerf, 1962) – západ Jávy Copsychus malabaricus ngae (Wu & Rheindt, 2022) – Z ostrova Yam Yai v souostroví Langkawi při západním pobřeží Malajského poloostrova – ve volné přírodě pravděpodobně vymřelý Copsychus malabaricus suavis (Sclater, 1861) – Borneo (kromě severu) Copsychus malabaricus tricolor (Vieillot, 1819) – západní Malajsie a Sumatra
V roce 2022 byla provedena molekulární genetická studie, na jejímž základě byly poddruhy Copsychus malabiricus omissus včetně javanus, Copsychus malabiricus leggei a Copsychus malabiricus nigricauda vyčleněny jako samostatné druhy.
Ještě v roce 2016 uváděna jako Kittacincla malabarica se 14 poddruhy.
Chov v zoo V České republice tento druh chová jen Zoo Praha. Je zde chován od roku 2013 v pavilonu Sečuán v dolní části zoo a od té doby byl zde několikrát rozmnožován.
Zajímavosti Zpěv šámy bělořitné byl pravděpodobně vůbec prvním nahraným hlasovým projevem živočicha. Šáma také dokáže napodobovat zpěv jiných ptáků, proto je oblíbená mezi chovateli v Asii.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Lejskovití Kategorie:Ptáci orientální oblasti