Udržitelné investování, nebo také investování podle Environmentální, Sociální a Governance (ESG) kritérií, je forma investování při které se mimo finančního zisku hledí také na udržitelnost a sociální impakt dané investice.

Zastánci ESG poukazují hlavně na benefity spojené s vyšší finanční výkonností a nižším rizikem. Historická návratnost investicí do ESG fondů ale poukazuje na nižší dlouhodobé výnosy.

Kritici ESG mluví o nedemokratických a vágních kritériích. Hodnocení ESG může být pro někoho matoucí. ESG také může být problematické pro greenwashing.

Historie vzniku Pojem ESG vznikl až v roce 2006 reportu OSN, na téma Principy udržitelného investování. V tomto roce se 63 investičních společností, s majetkem pod správou (assets under management – AUM) s hodnotou 6,5 trilionu dolarů, zavázalo zohledňovat ESG kritéria ve svých finančních valuacích. V roce 2019 to pak již bylo 2 450 společností s AUM s hodnotou 80 trilionů dolarů.

Různé variace udržitelného investování byly však tématem již dlouho předtím. Jedním z prvních finančních instrumentů, který se zabýval konceptem ESG byl FTSE4Good Index Series, vznik v roce 2001. Tento index nabízel Britským penzijním fondům možnost zohlednit sociální, etické a environmentální faktory. V roce 2002 tento index také zohledňoval kritéria ohledně managementu. V roce 2003 pak i vyhodnocoval kritéria lidských práv. Posledně pak v roce 2005 začal zohledňovat i správu dodavatelského řetězce.

V roce 2014 byla přijata směrnice 2014/95/EU týkající se nefinančního reportingu.

V roce 2022 byla přijata směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti.

Rozdělení faktorů

Environment faktor Environment indikátory hodnotí vliv společnosti na životní prostředí (např.: ekosystémy, lidské zdraví, ovzduší, půdu a vodu). Hlavními kritérii jsou pak energetická efektivita, uhlíková stopa nebo schopnost zpracovávat odpad.

Excelování v těchto kritériích by tak mělo vést k nižší nákladům například spojené s regulatorními opatřeními a soudním nebo reputačním rizikem.

Sociální faktor Sociální indikátory hodnotí vliv společnosti na širší veřejnost (např.: zaměstnance, dodavatele, zákazníky). Hlavními kritérii mohou být spokojenost zákazníků, diversita ve společnosti, angažovanost zaměstnanců nebo charitativní dary.

Studie například ukazují, že firmy, které jsou na seznamu „100 nejlepších firem pro které pracovat v Americe“ generovaly o 2,3–3,8 % vyšší výkonnost v daný rok než srovnatelné společnosti.

Governance faktor Governanace indikátory hodnotí standarty při vedení společnosti. Hlavními kritérii mohou být kompenzace vrcholového managementu, peníze použité na lobbying, míra korupce nebo transparentnost vůči akcionářům. Firmy s lepším hodnocením pak mají také lepší kreditní hodnocení nebo nižší credit default swap spreads.

Hodnoticí agentury Kritéria ESG jsou vyhodnocována nebo řešeny následujícími agenturami různými světovými agenturami např.:

MSCI Global Reporting Initiative (GRI) CFA Institute International Federation of Accountants (IFAC) Society of Investment Professionals in Germany (Deutsche Vereinigung für Finanzanalyse und Asset Management, DVFA) Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD) European Academy of Business in Society (EABIS)

Nařízení EU o zveřejňování udržitelných financí Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR, z anglického Sustainable Finance Disclosures Regulation) je označení pro normu (EU) 2019/2088.EUR-Lex, Regulation (EU) 2019/2088 of the European Parliament and of the Council of 27 November 2019 on sustainability‐related disclosures in the financial services sector, accessed 23 December 2022 Nařízení stanovuje, která data o udržitelnosti musí účastníci finančního trhu sbírat a zveřejňovat. V čl. 2 bodě 17 této normy se stanoví zásada „významně nepoškozovat“. K tomu se vážou mj.

nařízení o rámci pro udržitelné investiceNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, regulační technické normyNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách, nařízení kterým se mění technické normyNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/363, kterým se mění a opravují regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288, pokud jde o obsah a strukturu informací v souvislosti se zveřejňováním informací v dokumentech před uzavřením smlouvy a pravidelných zprávách u finančních produktů investujících do environmentálně udržitelných hospodářských činností.

Komise na zvláštní stránce postupně publikuje, tak jak je vydává, všechny implementační akty k SFDR.Implementing and delegated acts - SFDR

SFDR je tedy nařízení, které ukládá povinné zveřejňování ESG: investoři musí hlásit hlavní nepříznivé dopady (Principal Adverse Impact, PAI) svých portfolií. PAI je seznam faktorů udržitelnosti, které musí firmy vzít v úvahu při své investiční politice a rozhodování.

ESG v Česku Směrnice Evropského Parlamentu o nefinančním vykazování (NFRD) ukládala povinnost dotčeným společnostem zveřejňovat informace o udržitelnosti.

Novější směrnice CSRDSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti má dopad doH.Kubcová, MF ČR: Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, pdf zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Od roku 2024 musí velké společnosti a postupně i menší firmy (pokud jsou jejich cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaných trzích EU) podle nového zákona o účetnictví předkládat zprávy o udržitelnosti (ESG reporty) jako samostatnou část výročních zpráv.ESG Reporting: Jak psát zprávy o udržitelnosti, pozvánka na seminář

ETF s ESG tematikou Růst kapitálu ETF fondů s ESG tematikou postupuje mílovými kroky a jen mezi roky 2018 a 2019 byl příliv peněz v Evropě s vloženými 120 miliardami eur dvojnásobný. Podobný trend se dá sledovat i v USA. Mezi nejznámější firmy s touto politikou patří třeba Unilever, Vodafone, Wells Fargo, JPMorgan.

Ray Dalio se vyjádřil o nutnosti rozvíjení udržitelné společnosti a mimochodem i o narůstajícím třídním napětí či možné revoluci v Americe. Etické investování se objevuje jak u Norských státních fondů, tak v portfoliu České národní banky a uvažuje o tom i Evropská centrální banka.

Poznámky

Reference

Související články Etické bankovnictví ESG reporting Společenská odpovědnost firem (CSR) Společensky prospěšné podnikání

Externí zdroje ReportyUdržitelnosti.cz webová stránka s příklady ESG reportů https://www.etf.com/channels/esg-etfs https://fintree.cz/zakladni-pojmy/co-je-to-esg-investice/ https://www.ctit.cz/fintech/wealthtech-2/ https://www.kb.cz/cs/podpora/slovnik/vyrazy-zacinajici-na-e/esg-kriteria-pro-udrzitelne-investovani

Kategorie:Investování Kategorie:Udržitelný rozvoj