Giacomo Giovanni Biliverti, původním jménem Jacues Bylivelt (1550 Delft – leden/duben 1603 Florencie), byl původem nizozemský (vlámský) zlatník období manýrismu, naturalizovaný v Itálii, který pracoval zejména pro velkovévodu Ferdinanda I. Medicejského. Proslavil se korunou velkovévodů toskánských a luxusním stolním nádobím s chinoiseriemi.
Život a dílo Jacques Bylivelt se narodil Jacobu Janszoonovi Bijleveltovi v nizozemském městě Delft v roce 1550. Základy zlatnického řemesla poznal v otcově dílně, dále se učil v Augsburgu. vlevo|náhled|Koruna velkovévodů toskánských na kresbě z roku 1569 Před nebo až v roce 1569 opustil Nizozemsko a přesídlil do Florencie, kde vstoupil jako dvorní zlatník a klenotník do služeb Cosima I. Medicejského ve Florencii, pro něhož zhotovil velkovévodskou korunu (známou pouze z jedné kresby a z portrétu). Pro Cosimově smrti pracoval pro jeho syny. Pro Ferdinanda I. vytvořil či upravil mnohé klenoty a šperky, oblíbil se techniku emailu a styl šinoazérií. Velkovévoda Ferdinand I. mu také svěřil diplomatické mise doprovázet zahraniční šlechtické návštěvy a ukazovat jim umělecké poklady města Florencie. Po jeho smrti v roce 1587 pracoval ještě pro Františka I., jeho nádobí a šperky si objednávali také římský císař Rudolf II. a jeho dvořané, proto se několik příkladů dochovalo ve sbírce Uměleckohistorického muzea ve Vídni.
Vedl rovněž brusírnu drahokamů.
Roku 1576 se oženil s Fiamettou Mazzyfiriovou. Své jméno pak upravil do italštiny. Jeho syn Giovanni se stal malířem.
Odkazy
Literatura Thieme-Becker, Künstlerlexikon IV, 1910, s. 76 G. J. Hoogewerff: Giovanni Bilivert (Bilivelti, Bijlevelt), dans Mededelingen van het Nederlands Historisch Instituut te Rome, s'Gravenhage 1944, s. 115-140 online. SANDRART, Joachim von: Teutsche Academie der Edlen Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste. Nürnberg 1675.
Kategorie:Nizozemští zlatníci Kategorie:Italští zlatníci Kategorie:Narození v roce 1550 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1603 Kategorie:Narození v Delftu Kategorie:Úmrtí ve Florencii