Václav z Olomouce ( Wenzel von Olmütz, Wenceslaus von Olomouc, aktivní v letech 1471–1497 v Olomouci, pravděpodobně až do roku 1502 i v Praze) byl severomoravský mědirytec a zlatník období pozdní gotiky; pobýval pravděpodobně také v Německu (event. v Holandsku?)
Život O životě Václav z Olomouce jsou jen nepřímé písemné doklady. Jeho grafické listy jsou označeny písmenem "W" a jeho celé jméno lze odvodit z nápisu „· WENCESLAUS · DE · OLOMUCZ · IBIDEM ·“ ve spodní části kopie grafického listu Martina Schongauera Smrt Panny Marie. O jeho profesi zlatníka svědčí ručně psaný nápis (pravděpodobně apokryfní) na jednom z grafických listů Bolestný Kristus podle Martina Schongauera, kde se uvádí „Dieser stecher hat wenzel geheißen, ist ain goldschmit gewesen“ (Tento rytec se jmenoval Václav a byl zlatníkem).
Německý historik Max Lehrs věnoval Václavovi z Olomouce zatím jedinou knižní monografii a pátral po něm v meziválečném období pouze v olomouckých archivech, proto výzkum nepřinesl žádné výsledky. Johann Michael Fritz vyjádřil pochybnost, zda Václav byl zlatníkem nebo jen návrhářem zlatnických prací, podobně jako Heinrich Aldegrever nebo bratři Schongauerové, od kterých se také žádná zlatnická práce nedochovala. Podle Dany Stehlíkové čtyři jeho návrhy monstrancí svědčí pro domácí působení (dochované monstrance z Tišnova a z Březníka) a není vyloučeno, že je totožný s českým zlatníkem Václavem z Olomouce, který byl činný v Praze na Malé Straně od roku 1497 nejméně do roku 1502.Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003, s.344 Ivo Hlobil si povšiml dvou mědirytin, nalepených na přídeští olomouckého ClipeaIvo Hlobil: Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479-1516) v širších souvislostech. In: Historická Olomouc XVIII., sborník FFUP Olomouc 2009, s. 82-85
Dílo Max Lehrs uvádí 91 známých rytin Wenzela von Olmütz. Většinou se jedná o kopie děl jiných současných německých rytců, jako je Martin Schongauer, Meister des Hausbuches, Israhel van Meckenem, Monogramista RB nebo Albrecht Dürer.
Jeho původní prací je např. rytina se scénou Poslední večeře.British Museum: Wenzel von Olmütz, The Last Supper V souvislosti s reformací vytvořil také karikaturu papežské moci Roma Caput Mundi, s monstrem a kastelem San Angelo a papežským vězením v pozadí.British Museum: Wenzel von Olmütz, Roma Caput Mundi Jeho mědirytina Die Zigeunerfamilie (Cikánská rodina) je patrně nejstarším vyobrazením Cikánů v Čechách a na Moravě.Jiří Hanzal, K OTÁZCE NEJSTARŠÍHO VYOBRAZENÍ ROMŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH: RYTINA VÁCLAVA Z OLOMOUCE „CIKÁNSKÁ RODINA“ A TZV. „CIKÁNSKÁ VAROVNÁ TABULE“ Z ROKU 1708 ZE SLEZSKA (S PŘEHLEDEM DĚJIN ROMŮ VE SLEZSKU DO PRUSKÉHO ZÁBORU), Český lid 89, č. 4, 2002, s. 321-342
Značka "W" byla dlouho považována za signaturu Dürerova učitele Michaela Wolgemuta.Constantin von Wurzbach, Wien 1887, s. 23 Tato interpretace je problematická, protože Wolgemut se zabýval dřevořezem a neměl důvod kopírovat své žáky ani jiné umělce. Signatura "W" nemůže být Wolgemutova i vzhledem k dataci některých kopií grafických listů, jako např. Dürerovy rytiny Doktorův sen, pocházející z konce 15. století. Wolgemut byl také zcela závislý na církevních zakázkách a ke karikatuře papeže neměl žádný důvod. Stylistické srovnání, provedené Adamem von Bartsch, mezi kopií Smrti Panny Marie podle Schongauera, nesoucí celé jméno rytce a dalšími listy označenými signaturou „W“, umožnilo prokázat, že se jednalo o stejný rukopis umělce.
Wenzel von Olmütz byl mezi prvními, kdo do grafiky převedli díla z jiných médií. Kopíroval např. dvě scény z oltářních křídel Stefana Lochnera, představující Umučení sv. Bartoloměje a Umučení sv. Ondřeje v kostele sv. Vavřince v Kolíně nad Rýnem. Lze tak odvodit možný pobyt rytce ve městě Kolín nad Rýnem. Kopíroval také díla rytce (nebo rytců) označovaného Meister des Amsterdamer Cabinets a je tedy možné, že pobýval i v Holandsku.
Zlatnické návrhy na pohár, gotické tabernáklyBritish Museum: Wenzel von Olmütz, Gothic tabernacle, architekturuBritish Museum: Wenzel von Olmütz, Elevation of a Gothic Pinnacle with a Hexagonal Ground Plan a monstranceBritish Museum: Wenzel von Olmütz, A Monstrance jsou považovány za originální díla autora.British Museum: Israhel van Meckenem - after Wenzel von Olmütz
Reference
přeloženo z francouzské a německé Wikipedie a dalších zdrojů v odkazech (ADB, BM)
Literatura Max Lehrs, Wenzel von Olmütz, (Classic Reprint) (German Edition), Forgotten Books, November 9, 2018, ISBN 978-1397188366 Adam von Bartsch, Le peintre-graveur, vol. 6, 416 p., J. V. Degen, Wien, 1808, p. 317-343 Max Lehrs, Wenzel von Olmütz, Das Verzeichnis der Kupferstiche des Wenzel von Olmütz nebst dem Verzeichnis der Blätter, die ihm irrtümlich zugeschrieben wurden, Dresden 1889 Max Lehrs, Geschichte und kritischer Katalog des deutschen, niederländischen und französischen Kupferstichs im XV. Jahrhundert, vol. 6 : Martin Schongauer und seine Schule (2), Gesellschaft für vervielfältigende Kunst, Vienne 1927, p. 178-280 Fritz Koreny, Jane Campbell Hutchison (eds.), The Illustrated Bartsch. Early German artists – Israhel van Meckenem, Wenzel von Olmütz and monogrammists, vol. 9, Abaris Books, New York 1981, ISBN 089835000X Johann Michael Fritz, Goldschmiedekunst der Gotik in Mitteleuropa, 377 s., Beck, Mnichov 1982, ISBN 978-3-406-09090-5, s. 335 Dana Stehlíková: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha: Libri, 2003, ISBN 80-85983-90-7, s.344
Články Wilhelm Schmidt, « Wenzeslaus de Olomucz », Kunstchronik, vol. 22, no 12, 1886-1887, s. 193-198 Aude Briau, « Face à leur modèle. Les copies gravées d'après "La Mort de la Vierge de Martin Schongauer" », Les Cahiers d'Histoire de l'Art, 2020, s. 18-33
Externí odkazy
British Museum: Wenzel von Olmütz „Olmütz, Wenzel von“ von Joseph Eduard Wessely in: Allgemeine Deutsche Biographie (Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 24 (1887), s. 312–313) Constantin von Wurzbach: Wenzel von Olmütz. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 55. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1887, S. 23 Albertina: Wenzel von Olmütz: Der Schmerzensmann zwischen Maria und Johannes Omnia: Wenzel von Olmütz Mutual Art: Wenzel von Olmutz, German
Kategorie:Němečtí rytci Kategorie:Němečtí grafici Kategorie:Čeští zlatníci Kategorie:Muži