{ "type": "ExternalData", "service": "page", "title": "Flight FR4978 2021-05-23.map" }
Během pravidelného letu Ryanair 4978 na lince z Athén do Vilniusu dne 23. května 2021 bylo letadlo Boeing 737-8AS (registrace SP-RSM) v běloruském vzdušném prostoru – těsně před jeho opuštěním – donuceno stíhačkou MiG-29 Běloruského letectva přistát v Minsku. Tam došlo k zadržení Ramana Prataseviče, běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu, a jeho přítelkyně ruské národnosti Sofije Sapegaové. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě. Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný terorismus. Jeho zatčení přišlo jako důsledek jeho práce pro informační kanál Nexta, přes který nezávisle informoval o dění v Bělorusku během protirežimních protestů v letech 2020 až 2021.
Dění předcházející odklonu letadla Podle pozdějších zjištění řeckých tajných služeb sledovali nejméně tři běloruští nebo ruští tajní agenti Prataseviče už od jeho příjezdu na konferenci do Atén a pokračovali v tom i v době, kdy se svou přítelkyní Sofijí Sapegovou odletěli na Krétu na dovolenou, a to až do odletu z Atén do Vilniusu. Vyplývá to z analýzy záběrů bezpečnostních kamer z hotelů a letiště. Šlo o zpravodajce s ruskými pasy a řecký ministr vnitra byl přesvědčen, že muži jednali jménem Běloruska a že právě oni dali na palubě letadla potvrzení Pratasevičovy identity a přítomnosti v době přeletu přes běloruský vzdušný prostor.
O domněnce, že byl sledován Pratasevič už před nástupem do letadla, psal i nezávislý kanál Nexta, jehož byl Pratasevič šéfredaktorem. Uvedl, že Pratasevič sám mluvil o tom, že ho někdo pravděpodobně pronásleduje. Neznámý muž stojící ve frontě na letišti za ním se mu podle jeho slov pokoušel vyfotit doklady. Popsal i jeho vizáž plešatého muže středního věku, s koženým kufrem a v tričku a světlých kalhotách. Po pokusu vyfotit doklady se muž vzdal svého místa ve frontě a rychle odešel.
Odklonění letadla Dne 23. května 2021 byl pravidelný let 4978 (Athény–Vilnius) odkloněn do Minsku na základě falešného podezření na přítomnost bomby v letadle. To let obdržel, když se pohyboval 45 km jižně od Vilniusu a 90 km západně od Minsku, ale přitom ještě v běloruském vzdušném prostoru. Piloti byli podle aerolinky informováni běloruskými úřady o „potenciálním bezpečnostním problému na palubě“ a bylo jim nařízeno, aby přistáli v Minsku. Posádce nebylo umožněno spojit se s aerolinkami a poradit se o nouzovém přistání. Na palubě letadla bylo 171 cestujících.
Běloruská televize později zveřejnila svou verzi přepisu komunikace mezi dispečery a piloty, jehož důvěryhodnost ale nebyla ověřena a přepis tak budí určité otázky. Litva a Ryanair své přepisy nezveřejnily. Z běloruské verze přepisu vyplývá, že let překročil hranice Běloruska v neděli 23. května okolo 12.30 (DVEČ) a ve stejný čas poprvé přišel kontakt s minskými dispečery.
Piloti se snažili tuto informaci ověřit a začali se doptávat na podrobnosti, nicméně dispečeři doplnili jen to, že informaci mají od letištní služby, které ji předaly speciální služby. Na dotaz, o jaké letiště šlo uvedli, že výhrůžný e-mail dostalo více letišť a že e-mail byl v angličtině a zaslaný skrze šifrovanou schránku, přičemž jeho autorem je hnutí Hamás. Lukašenko k tomu později doplnil, že tento e-mail přišel ze Švýcarska, které ale uvedlo, že o žádném varování před bombou v daném letu neví. Další nesrovnalost přinesly The Dossier Centre, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel, které při analýze důkazů zjistily, že předmětný e-mail měl přijít do schránky ministerstva nejdříve ve 12:57, tedy o 27 minut později, než dispečeři informovali o hrozbě letadlo.
12:41, tedy 11 minut po prvním kontaktu, piloti opět požádali o další podrobnosti a ptali se, jestli doporučení odklonit letadlo do Minsku přišlo z Atén, z Vilniusu nebo od společnosti Ryanair, načež jim dispečink odpověděl, že jde o doporučení minského letiště. Ve 12:45 dostali piloti červený kód, tedy varování o trvajícím vážném nebezpečí. Ještě dvě minuty kapitán trval na původní trase, ale nakonec přistoupil na běloruské doporučení a změnil trasu. To bylo asi čtvrt hodiny před plánovaným přistáním ve Vilniusu, nedaleko bělorusko-litevských hranic, a přitom dál od Minsku než od Vilniusu.
Zatčení Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně K přistání v Minsku došlo ve 13:15. Následovala prohlídka letadla, při které se žádná bomba nenašla. Šestadvacetiletý běloruský opoziční aktivista Raman Pratasevič, který je běloruskou vládou obviňován z několika zločinů, byl po přistání v Minsku vyveden z letadla a zatčen. Zatčena byla i jeho přítelkyně Sofia Sapegaová. Letadlo potom odletělo do původní cílové destinace, kde přistálo s více než sedmihodinovým zpožděním.
Podle vyjádření Svjatlany Cichanouské z té doby může Pratasevič v Bělorusku „čelit trestu smrti“; jiný zdroj uvedl, že Pratasevičovi hrozí 15 let vězení.
Nesrovnalosti a politické pozadí únosu Podle běloruských představitelů přikázal běloruský president Alexandr Lukašenko osobně, aby byl let přesměrován do Minsku, a poslal běloruskou stíhačku MiG-29 jako doprovod. Ryanair i běloruská policie následně potvrdily, že na palubě nebyly nalezeny žádné výbušniny.
Vedle Prataseviče a jeho přítelkyně nepokračovali do koncové destinace ještě další čtyři cestující, přestože měli zakoupené letenky.
Server Nexta, kde dělal Pratasevič před zatčením šéfredaktora a který je v Bělorusku zařazen mezi extremistické, přišel na konci května s novými informacemi, podle nichž odpovídá časově sepsání dopisu s výhrůžkou bomby v letadle na návštěvu Svjatlany Cichanovské v Aténách. Výhrůžný e-mail odeslaný přes šifrovanou službu ProtonMail byl vytvořen 14. května, tedy 9 dní před incidentem, což této době odpovídá. Server tak usuzuje, že původním terčem mohla být právě Cichanovská.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko opakovaně uvedl, že za odkloněním letadla stála výhrůžka hnutí Hammás jeho výbuchem. Organizace The Dossier Centre, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel ale společně zjistily, že zpráva o bombě na palubě přišla na e-mail minského letiště ve 12:57 místního času. Přitom běloruské ministerstvo dopravy o ní informovalo už ve 12:30 a letadlo zamířilo do Minsku ve 12:47.
Na palubě bylo před odklonem 171 cestujících, ale po něm už jen 165. Kromě dvou zatčených letadlo opustily ještě další 4 lidé. Jeden z lídrů běloruské opozice Pavel Latuško uvedl, že šlo o Rusy. Šéfredaktor informačního kanálu Nexta šlo o příslušníky běloruské KGB, kteří si novináře fotili. Po vstupu do běloruského vzdušného prostoru měli podle Nexty vyvolat konflikt s posádkou a přesvědčovat ji, že na palubě je bomba.
V prosinci 2021 se v New York Times objevila informace, že dispečer, který oznamoval letu podezření na bombový útok, Gruzínec Oleg Galegov zaměstnaný jako dispečer v Minsku, v létě v rámci uprchlické vlny z Běloruska uprchl do Polska. Polským službám poskytl solidní důkazy potvrzující předešlou domněnku, že odklon letadla byl součástí běloruské akce s cílem zadržet Ramana Prataseviče. Z jeho výpovědi vyplývá, že v řídícím středisku byla přítomna osoba z KGB, která byla neustále s někým v kontaktu a informovala jej o průběhu letu. V klíčový okamžik potom převzala kontrolu nad operací. Samotný příkaz pro stíhačku doprovodit letadlo na letiště přitom vydal podle běloruské tiskové agentury sám Lukašenko.
Osud Prataseviče po zadržení Raman Pratasevič se po zatčení, 24. května 2021 objevil na videu, kde se doznal k organizaci nepokojů v Bělorusku. Pratasevič měl na videu viditelný šrám na čele ale uvedl, že dozorci se k němu chovají korektně. Dále uvedl, že pokračuje ve spolupráci s vyšetřováním a že nemá problémy se srdcem. To bylo v reakci na prohlášení jeho matky, která původně uvedla, že je v kritickém stavu v nemocnici kvůli srdečním problémům. Rodiče byli ale ze záběrů znepokojeni a usuzují z nich na podezření na zlomený nos, přepudrovanou nateklou tvář, vybité zuby nebo na stopy po škrcení. Cichanouská později uvedla, že Pratasevič je vystaven mučení a týrání a o bití bezpečnostními složkami hovořila i právnička na tiskové konferenci v Tallinnu, která jeho i Sapegaovou navštívila. Podle ruských médií mu hrozí 15 let za mřížemi. Putin o něm uvedl, že je to „bloger absolutně bezvýznamný pro běloruské úřady.“
3. června se Raman Pratasevič opět, už po třetí od zadržení, objevil na videu, které odvysílala běloruská státní televize. Pratasevič se v devadesátiminutovém videu „z vlastní vůle“ doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Na konci dlouhého rozhovoru se Pratasevič rozplakal a řekl, že se chce jednou oženit a mít děti.
Opozice a rodina Prataseviče byly přesvědčeny, že se přiznal pod nátlakem po mučení. Otec uvedl, že by Pratasevič nic podobného neřekl a že ho zlomili a donutili, aby řekl, co chtějí. Běloruské úřady ale už dříve uvedly, že přiznání opozičníků jsou dobrovolná a Prataseviče označily za extremistu, který podněcoval k násilí.
14. června vystoupil Pratasevič na tiskové konferenci běloruského ministerstva vnitra, které tam chtělo vysvětlit svůj zásah v květnu. Pratasevič uvedl, že se cítí skvěle a že nemá žádné stížnosti, že ho nikdo nebil ani se ho nedotkl. K modřinám viditelných na jeho rukách v minulém rozhovoru uvedl, že byly od stahovacích pásek. Zopakoval svůj respekt Lukašenkovi, i když ho nepodporuje, a řekl, že je připraven nést zodpovědnost za své činy. Někteří přítomní reportéři dali svým odchodem najevo, že nepovažují vystoupení za důvěryhodné, mezi nimi například BBC. Novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova přímo během konference promluvila k Pratasevičovi slovy „Všemu, co říkáte, nevěřím. Mohu se jen dohadovat, co všechno vám mohli provést. Držte se a přežijte to.“ Byla jediná, kdo se k podobnému kroku odhodlal, přestože sama chápala, že to bylo na hraně novinářské etiky. Uvedla ale, že lidská etika byla v tomto případě důležitější a chtěla dát Pratasevičovi vědět, že ne všichni ho označují za zrádce, jak mu tvrdí vyšetřovatelé. Běloruská propaganda ji obratem odsoudila a propagandistka Ludmila Gladkaja, která zpracovává zprávy pro běloruské státní noviny i televizi, na její účet uvedla, že „má v hlavě piliny.“ Pavel Vondra z Českého rozhlasu okomentoval tuto konferenci jako čistě propagandistickou akci, která měla přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb.
25. června byl on i jeho přítelkyně převezeni do domácího vězení, každý do svého bytu v Minsku, přičemž obvinění nebyla stažena. Pratasevičův otec Dzmitryj uvedl, že sice se zlepšily podmínky jeho pobytu, ale neví, co se bude dít dál, jelikož úřady ani advokát nekomunikují. Zástupce běloruské opozice a poradce Svjatlany Cichanouské Franak Vjačorka uvedl, že s rodiči mluvil a zjistil, že v pokojích se zadrženými bydlí agenti KGB.
Osud Sapegaové po zadržení