IALS – International Adult Literacy Survey (česky Mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých) byl výzkumný projekt, který probíhal v 90. letech 20. století ve dvaadvaceti zemích světa. Šlo o první mezinárodně-komparativní výzkum gramotnosti v populaci dospělých (ve věku od 16 až 65 let). Výzkum byl veden organizacemi Statistics Canada a Educational Testing Service. Projekt zároveň probíhal pod záštitou významných světových organizací OECD, UNESCO a Eurostat.

Cíle výzkumu Účelem IALS bylo porovnat míru gramotnosti na vícero úrovních napříč zeměmi, a tudíž i navzdory jazykovým a kulturním rozdílům. Studie definovala gramotnost jako schopnost používat tištěných a písemných informací k fungování ve společnosti, dosažení svých cílů, a rozvoji svých znalostí a potenciálu. Gramotnost tak v rámci IALS nebyla chápána jako vlastnost, kterou lze mít a nemít, nýbrž jako škála dovedností, která sahá od nízké až po vysokou, a je tedy měřitelná. Výzkum zkoumal, do jaké míry gramotnost koresponduje s jejich formálním vzděláním a do jaké míry je nízká úroveň funkční gramotnosti určitých skupin populace zdrojem napětí na trhu práce.

Rozlišovalo se mezi třemi druhy gramotnosti:

literární gramotnost = dovednost pracovat se souvislými texty, schopnost nalézt a porozumět informaci z textů, které nejsou určeny jako primární informační zdroje (zprávy v novinách, manuál s pokyny, texty v publikacích…) dokumentová gramotnost = schopnost vyhledat a využít přesně definovanou informaci (jízdní řád, příbalový leták, mapy, pokyny…) numerická gramotnost = schopnost manipulovat s čísly, aplikovat ve správném pořadí matematické operace a schopnost správně interpretovat získané údaje (výpočet spropitného, počítání úroku, vyplnění objednávkového formuláře, tabulky, grafy…

Okolnosti vzniku V roce 1994 – v rámci první verze výzkumu – se jednalo o první snahu o mezinárodně komparativní studii, která měla porovnávat jednotlivé dovednostní oblasti v rámci dospělé gramotnosti na mezinárodní úrovni. Prvního šetření se zúčastnilo se 7 zemí: Kanada, Německo, Irsko, Nizozemsko, Polsko, Švédsko a USA, celkem se výzkumu v letech 1994, 1996 a 1998 zúčastnilo 18 zemí. Pro úspěšnost výzkumu byla imperativní mezinárodní spolupráce v oblasti odbornosti i v rámci logistiky koordinace průběhu výzkumu; projekt probíhal záštitou OECD, zapojily se i organizace UNESCO a Eurostat – z odborné stránky pak výzkum řídily organizace Statistics Canada a Educational Testing Service.

Navazující výzkum Na IALS navazovalo výzkumné šetření Adult Literacy and Lifeskills Survey (ALL), které proběhlo v letech 2003, 2006 a 2008 a kterého se zúčastnilo 11 zemí. V rámci měřených veličin zůstala víceméně nezměněná literární a dokumentová gramotnost, kvantitativní gramotnost byla však přefrázována v gramotnost numerickou (jednalo se o širší testování schopností pracovat s matematickými prvky). Navíc zde přibyla kategorie řešení problémů. Na uvedené výzkumy (IALS a ALL) pak bezprostředně navazovalo šetření PIAAC – Programme for the International Assessment of Adult Competencies). Tento výzkum se zaměřuje na klíčové dovednosti dospělých (opět 16–65 let), zejména ve vztahu se schopností participovat na trhu práce. PIAAC je nejdéle trvající z tohoto typu výzkumů – v letech 2011–2017 fázově proběhla první vlna, druhá vlna je plánována pro období 2018–2023.

Ohlas IALS ve světě IALS byl v rámci sociologického výzkumu bezprecedentním pokusem o porovnání komplexní škály gramotnostních dovedností. Dnes je vnímán jako důležitý benchmark pro výzkumné projekty, které jej následovaly – ty často přímo navazovaly na obecnou strukturu jeho metodologie. V reakci na IALS vznikla kolem přelomu tisíciletí řada studií, které hodnotily úspěchy a nedostatky tohoto výzkumu. Mezi častou kritiku IALS patří například připomínka, že by jedním z hlavních cílů mělo být zaručení validity výsledků v rámci jednotlivých zemí spíše než absolutní porovnatelnost mezi zeměmi, která nemusí být realisticky dosažitelná.

IALS v ČR Česká republika se zúčastnila třetí fáze testování v roce 1998, pro kterou se společně s druhou fází souhrnně používá pojmenování SIALS. Čeští dospělí v porovnání s ostatními státy prokázali vysokou úroveň schopnosti pracovat s čísly, tedy numerické gramotnosti. Spolu s Dánskem a Švédskem dosahovala úroveň této gramotnosti nejlepších výsledků mezi zeměmi z druhé a třetí fáze IALS. Nadprůměrně dopadli v získávání informací z nesouvislých textů – dokumentová gramotnost; naopak podprůměrně si vedli v gramotnosti literární. Rozdíly mezi jednotlivými typy gramotnosti byly v České republice ze všech zkoumaných zemích nejvyšší. Ostatní země dosahovaly vyrovnanějších výsledků.

Reference

Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Průzkumy Kategorie:Anglické zkratky