Bazilika Maria Treu u piaristů ve Vídni (česky Bazilika Panny Marie Věrné), německy také Piaristenkirche (Kostel piaristů) je barokní římskokatolický kostel zasvěcený Panně Marii Věrné, který navrhl pravděpodobně architekt Johann Lucas von Hildebrandt společně s klášterem piaristů ve Vídni, stojící mezi Piaristengasse a Jodok-Fink-Platz v 8. obvodu Josefstadt.

Situace Kostel stojí na zadní hraně náměstí Jodoka Finka, západním průčelím se obrací do tohoto náměstí, z východní strany přiléhá Kožená ulice (Ledergasse), dvě křídla klášterních budov stojí samostatně po stranách Finkova náměstí a opticky tak uzavírají barokní zámeckou dispozici "čestného dvora".

Historie

Maria Treu (lat.Maria Fidelis, čes. Marie věrná) je barokní poutní obraz polopostavy Panny Marie s Ježíškem, který namaloval piaristický malíř Josef Herz roku 1713, kdy Vídeň bojovala s morovou nákazou. Věřilo se, že obraz epidemii odvrátil. Na průčelí barokního kostela je motiv obrazu proveden v oválném zlaceném reliéfu nad střední římsou, s nápisem VIRGO FIDELIS, AVE COELESTIS, MATER AMORIS (Panno věrná, zdrávas nebeská, matko lásky).

Kostel byl založen současně s klášterem piaristů, pravděpodobně podle plánů Johanna Lucase Hildebrandta z roku 1698. Základní kámen ke kapli Bolestí P. Marie (nyní v podvěží severní věže) položil císař Leopold I. 2. září 1698.Dějiny Vídně: Maria Treu Kromě této kaple, která se brzy stala poutním místem, další stavba nepokračovala. Rozběhla se teprve po odeznění morové epidemie roku 1716, při vysvěcení v roce 1719 bazilika nebyla dostavěná. Během stavby došlo k úpravě plánů kupole a fasády, které roku 1721 dodal Kilián Ignác Dientzenhofer.Nemetschke-Kugler, 1990, s. 287 Přestavbu v rokokovém stylu v letech 1751-1753 prováděl stavitel Matthias Gerl a spočívala především ve štukové dekoraci portálu a interiérů. V letech 1858-1861 prováděl stavební úpravy český stavitel František Sitte, který o patro zvýšil obě věže a završil je báněmi se špičkou.

Papež Pius XII. povýšil kostel 27. srpna 1949 na basilicu minor. Poslední generální oprava kostela začala roku 1995 a skončila roku 2006. Architektura

Dvouvěžová bazilika se zvenčí jeví jako tereziánská stavba. Interiér však vyniká dynamickou modelací radikálního baroka, na půdorysu průniku elips a s bohatě profilovanými a zalamovanými římsami. Je typickou památkou vídeňské dvorské architektury doby vrcholného baroka. Interiér Hlavní oltář Zasnoubení Panny Marie, obraz M. Gerla z roku 1833 nahrazuje uloupený obraz téhož námětu od Franze Antona Maulbertsche, (který je nezvěstný, ale dochovala se k němu skica v soukromém majetku)̟;Farní průvodce kostelem před ním barokní poutní obraz P. Marie Věrné s Ježíškem, korunovanými zlatými korunkami, ve zlaceném dřevěném rámu Kupole: fresku Nanebevzetí Panny Marie Věrné namaloval Franz Anton Maulbertsch, stejně jako další čtyři fresky nad konchami výklenkových kaplí, v nichž jsou umístěny: Oltář Ukřižování s obrazem F. A. Maulbertsche z roku 1774 Oltář sv. Šebestiána s obrazem Mučednictví sv. Šebestiána, namaloval Johann Meidinger před rokem 1771 Oltář sv. Barbory s obrazem Stětí sv. Barbory od Karla Heinricha Branda z roku 1777 Oltář s obrazem Nanebevstoupení sv. Jana Nepomuckého od Karla Hemerleina z roku 1859 (místo uloupeného obrazu Maulbertschova) Oltář sv. Rodiny s obrazem od českého malíře Felixe Iva Leichera (1777) Kaple Bolesti (Panny Marie) – nejstarší stavební část kostela, oltář: stucco-lustro, na něm gotická pieta z konce 14. století Na pilastru obraz zakladatele řádu Josefa Kalasanského od Karla Rahla z roku 1840 Varhany postavil varhanář Carl F.F. Buckow (1858) s využitím starších částí; v kostele se hrály slavné mše Josefa Haydna; Anton Bruckner zde roku 1861 složil zkoušku z hudební kompozice, zkoušející dvorský kapelník Johann Herbeck poznamenal:"Ten by měl vyučovat nás".

Zvony Ve věžích jsou zavěšeny čtyři velké zvony a malý umíráček. Největší zvon Maria Treu měří v průměru 140 cm a váží 1200 kg. Patří k největším ve Vídni. Moravica Václav Plachý (* 4. září 1785 Klopotovice, 7. červenec 1858 Vídeň) – varhaník, hudební skladatel a hudební pedagog piaristického gymnázia Pamětní deska znojemského piaristy Benedikta Lamba (1831–1836), vyučoval na zdejším piaristickém gymnáziu a je v kostele pohřben.

Okolí kostela Morový sloup se sochou Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1713, před vchopdem do kostela; dal postavit Georg Konstantin Simmich svobodný pán von Loiosdorf jako dík za svou záchranu před morem. Klášter piaristů – dvoutraktová budova, založená roku 1698; z interiérů vyniká letní refektář se dvěma poli kleneb, který vystavěl v letech 1731-1734 Paul Friede a vymaloval F. A. Maulbertsch roku 1761 scénami: Kristus a žena ze Samaří, Kristus u Marty a Marie, 8 medailonů grisaille; výzdobu doplňují portréty prelátů̟; školní trakt tvořily obecná škola a piaristické gymnázium. Nyní je zde muzeum klobouků (Hutmuseum). Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna ve výklenku klášterní budovy v Ledergasse.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Felix Czeike a kolektiv: VIII. Josefstadt. Jugend & Volk Wien 1980, edice Wiener Bezirkskulturführer č. 8, s. 25 Nina NEMETSCHKE, Georg J. KUGLER: ''Lexikon der Wiener Kunst un Kultur. Wien 1990, s. 286-287 Externí odkazy

Dějiny Vídně: Maria Treu

Kategorie:Kostely ve Vídni Vídeň Vídeň Kategorie:Kostely ve vídeňské arcidiecézi Kategorie:Vnitřní Město (Vídeň) Kategorie:Římskokatolické kostely v Rakousku