Jaskinia Miętusia je jeskyně v polské části Západních Tater v Dolině Miętusia. Je to jedna z největších jeskyní v Tatrách. Je čtvrtá v délce a osmá vzhledem k denivelaci v Polsku. Tato jeskyně má největší horizontální rozměr v Polsku (okolo 1 150 m). Má jeden vstupní otvor, který je na úpatí Dziuraweho mezi Wielkou a Malou Świstówkou ve výši 1273 m n. m. Některé části jeskyně jsou málo prozkoumány a zdokumentovány. Dosud objevené a prozkoumané chodby měří pravděpodobně 10 780 m, denivelace je 305 m.

Popis jeskyně Chodba začíná nenápadným malým vstupním otvorem (0,6 × 0,8 metru), který je ukryt ve skalní prohlubni. Za ním pokračuje ve skále 118 m) a vede do Komory Matki Boskiej. Zde začíná Główny Korytarz (česky Hlavní chodba). Z chodby se oddělují boční chodby, které vedou k jezírkům, prahům a závalům. Jeskyňáři je nazvali:

Partie Nietoperzowe Partie nad Salom bez Stropu, kde je mimo jiné Komin Wszystkich Święta (vysoký 30 m) a Krakowski Korytarz. V komíně za Zaciskiem (32 m vysoký a do konce neprobádaný) se nachází nejvyšší bod jeskyně. Ciasne Kominy, systém studní, který končí sifonem. Korytarz Południowy, kromě jiných je zde Korytarz Trzech Król, Komin na Dziewiątym Kilometrze (vysoký 90,5 m). Wielkie kominy, systém studní, který končí sifonem. Studny jsou hluboké kolem 88 m a vedou do ještě zcela neprobádaného sifonu sifonu Wielkich Kominów. Potápěči zde dosáhli nejnižší bod jeskyně (- 244 m) Ciągi za Gotyckim Jeziorkiem, úzké štěrbinové chodby dlouhé 144 m, které vedou do dlouhého sálu s krápníkovou výzdobou a potom do sifonu, kterým se dosud nepodařilo projít. Jubileuszowe ciągi, chodby: Żywa Woda, Bidet a Komin Perlow. Zatím jsou neprobádané. Klasztorne ciągi, jsou malé síně nazvané Rozmównica, Klauzura, Sala z Katafalkiem, Uszata Salka, Krużganek, Studnia Kaczanosia (hluboká 16 m), sifon Kaczanosi, Korytarz Szturmgrupy a nedávno objevený ciąg Bombowy.

Příroda V jeskyni je bohatá krápníková výzdoba sestávající ze stalaktitů, stalagmitů a sintrové výzdoby. Vyskytují se zde heliktity (okolo Studni Kaczanosia).

Z mnoha jezírek za pozornost stojí Jeziorko Gotyckie a Szmaragdowe Jeziorko. V jeskyni je mnoho sifonů, z nichž tři jsou v Hlavní chodbě (Wiszący Syfonik, sifon Marynarki Wojennej a sifon Zielonego Buta). Na několika místech padá ze stropu podzemní déšť.

Zabarvení vody, které se uskutečnilo v únoru 1986 roku ukázalo spojení sifonu ve Wielkich Kominach s Lodówym Źródłem. V jeskyni nacházejí úkryt netopýři .

Historie objevů

Jeskyni objevil v roce 1936 Władysław Gorycki. Ve stejném roce Stefan Zwoliński s Władysławem Goryckim došli na okraj Ślepego Komina. V roce 1937 bratři Stefan i Tadeusz Zwoliński došli do Błotnych Zamků a objevili výtok z Wielkich Kominów. V letech 1950 a 1951 krakovští jeskyňáři dosáhly dna Ślepého Komina a vešli do sifonu ve Wielkich Kominach. Tehdy měla jeskyně délku 950 m. V roce 1956 roce Krakovská skupina dosáhla Korytarz Trzech Króli. V roce 1956 roce Varšavští jeskyňáři dosáhly sifon Marynarki Wojennej. V roce 1957 varšavští jeskyňáři dosáhly sifon v Ciasných Kominech. V roce 1960 byly prozkoumány spáry za Gotyckým Jeziorkem. V roce 1963 prošli jeskyňáři přes sifon Zieloného Buta do Zawału Częstochowiaków. Otevřeli také Klasztorne ciągi. Jeskyně dosáhla délku 3 000 m. V roce 1964 roce dva jeskyňáři z Čenstochové, účastníci varšavské výpravy, prošli Zawał Częstochowiaków. V roce 1972 byla během potápění v sifonu Wielkich Kominów dosažena hloubka – 241 m. V roce 197 byly probádány ciągi Jubileuszowe. V letech 1976-1995 byly objeveny a prozkoumány nevelké chodby a jeskynní komíny. V letech 1992-1998 byly probádané sifony v Ciasnych Kominech a Wielkich Kominech. V roce 2009 byla otevřena chodba v partiích, které jsou nad Salou bez Stropu.

Reference

Kategorie:Jeskyně v Západních Tatrách Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady Kategorie:Jeskyně v Malopolském vojvodství