ve Stebně byl nejničivějším projevem extrémní bouřky, která při svém průchodu přes západní část Česka ve čtvrtek 24. června 2021 způsobila značné škody, zvláště ve vesnici Stebno na jihu Ústeckého kraje. Odhadovaná výše škod řadí bouři mezi nejhorší přírodní katastrofy na Podbořansku. Meteorologové se nejprve domnívali, že škody ve Stebně a okolí způsobilo slabší tornádo, ale po několika dnech stanovili jako příčinu silný , sestupný proud studeného vzduchu. Výskyt silného downburstu a značné materiální škody na majetku zůstaly v mediálním stínu extrémního tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku a jím způsobených rozsáhlých škod.
Meteorologické podmínky Bouře s downburstem nastala po týdnu s velkou četností extrémních meteorologických jevů ve střední a západní Evropě. Ve čtvrtek 24. června byly meteorologické podmínky např. na sever od východního okraje Alp velmi příznivé pro vznik supercelárních bouří, neboť zde byla v atmosféře velmi velká konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE) a zároveň velký střih větru. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před výskytem velmi silných bouřek s přívalovými srážkami.
Průběh a povaha Silná supercela neboli supercelární bouře se vytvořila v severním Bavorsku, následně vstoupila do Česka, přes Mariánské Lázně postupovala severovýchodním směrem směrem na Podbořansko, až se v prostoru nad Středočeským krajem začala rozpadat a zanikat. Podle Meteopressu trvala bouře 4 hodiny, podle Jana Sulana z plzeňské stanice ČHMÚ zhruba sedm hodin.
Bouře vznikla okolo 14. hodiny přibližně 80 km severovýchodně od Norimberku. Do Česka tato extrémně silná bouře vstoupila po 15. hodině v prostoru mezi Dylení a Chebem, nad přírodním parkem Český les. Bouře si udržovala severovýchodní směr a postupovala rychlostí přibližně 70 km/h. Provázelo ji silné krupobití, např. v okolí Dolního Žandova se po jejím průchodu na loukách nahromadily velké nánosy krup.
Přes Mariánské Lázně přešla bouře okolo 16. hodiny s přívalovými srážkami a krupobitím, velikost některých krup přesahovala dva centimetry. Srážky spadlé na svahy údolí Úšovického potoka, ve kterém lázeňské město leží, brzy vyvolaly lokální povodeň na Hlavní třídě. Voda s kroupami vystoupala na ulicích do výše i několika desítek centimetrů. Krupobití trvalo přibližně 10 minut.
Bouře pokračovala přes Toužim, přešla přes Lubenec, ve kterém během deseti minut napršelo 17 mm srážek. Na Podbořansku bouře s velmi silným nárazovým větrem prošla v čase od 16:30 až 17:00 od lesa nad Blatnem, v pásu přes samotné Blatno a pokračovala údolím Podvineckého potoka v severovýchodním směru na Stebno. Bouře v Blatně způsobila bílou tmu, která trvala přibližně 15 minut. Průchod bouře přes Stebno dle obyvatel trval jen několik minut, během kterých vše zahalila bílá mlha probíhajícího downburstu. Obyvatelé uváděli, že vše bylo tak rychlé, že nestihli ani zavřít dveře. Silný vítr nesl kroupy, střešní tašky a cihly proti oknům, kterými vlétaly dovnitř. Bouře po sobě v okolí Stebna zanechala až 20 cm silnou vrstvu krup. Bouře s přetrvávajícím downburstem pokračovala k nedalekému Petrohradu. Meteorologové dle zaznamenaných škod odhadli rychlost větru až kolem 200 km/h, což odpovídá rychlosti orkánu dle Beaufortovy stupnice. V obci Lubenec naměřili 17 mm srážek spadlých během 10 minut. Bouře částečně zasáhla i Děčínsko. V prostoru za Rakovníkem se bouře začala rozpadat a zanikla okolo 18. hodiny v oblasti hranic Ústeckého a Středočeského kraje, různé zdroje uvádějí zánik u Štětí, za Kralupy nad Vltavou či před Mladou Boleslaví.
Tornádo vs downburst K průběhu na Podbořansku se postupně vyjadřovalo několik meteorologů z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ústí nad Labem. Podle vyjádření Jany Ehertové den po bouři vše ve Stebně nasvědčovalo průchodu menšího tornáda, na základě informací od obyvatel tornádo připouštěl i kolega Radek Tomšů, ale pro potvrzení tornáda bylo nezbytné šetření v terénu. Meteorologové odhadli sílu tornáda na třetí, později na první nebo druhý stupeň rozšířené Fujitovy stupnice. Ještě před provedením terénního průzkumu meteorolog Martin Novák připomněl vzácnost tornád v Ústeckém kraji dle statistik, protože tornáda snáze vznikají a udrží se nad hladkým a rovným terénem, zatímco v Ústeckém kraji převažuje kopcovitý terén. Meteorolog Radek Tomšů prováděl v pátek 25. června místní šetření, během kterého se přikláněl k extrémně silné bouři s krupobitím. V sobotu 26. června potvrdil získání fotografií a informoval o chystaném šetření na Dopplerově radaru. V pondělí 28. června Tomšů označil za nejpravděpodobnější příčinu škod ve Stebně a okolních vsích silný , pád studeného vzduchu ze zadní strany bouřkového mraku. Protože se jednalo o bouři s velkým množstvím srážek, šlo o mokrý downburst. Den po určení downburstu uvedla TV Nova jako příčinu škod ve Stebnu trombu.
Škody vzniklé při silném downburstu připomínají škody po tornádu a jsou i podobně silné, oba jevy se však chovají rozdílně. Zatímco u tornáda obtéká vzduch chobot víru a přitom se pohybuje dovnitř a vzhůru, u downburstu silný vítr vzniklý propadem těžkého vzduchu vychází z bodového zdroje nad zemí, míří prudce dolů k povrchu a po kontaktu s terénem vane radiálně, tj. přímočaře se šíří všemi směry od místa kontaktu, hlavní náraz směřuje ve směru postupu bouře před bouřkový mrak. Bodovým zdrojem je bouře, ve které se nahromadí těžký studený vzduch. Propad vzduchu je často doprovázen silnými srážkami, krupobitím a citelnými nárazy větru.
Škody V důsledku bouře s downburstem nebyl nikdo zraněn a ani nezemřel.
Krupobití v Mariánských Lázních
Krupobitím byly kompletně zničené letničkové výsadby v parcích v hodnotě půl milionu korun, poškozené byly stromy a lampy veřejného osvětlení na kolonádě. Dle údajů pojišťoven bylo nahlášeno přibližně 60 škod na vozidlech způsobených krupobitím. V lesích spravovaných podnikem Lesy České republiky severně od města na katastrálních územích Mariánské Lázně, Rájov u Mariánských Lázní a Sítiny způsobila vichřice kalamitní situaci ve smrkových porostech, přičemž objem polámaných či vyvrácených stromů byl odhadnut na 5000 m³.
Downburst ve Stebně náhled|right|Kostel sv. Jana Křtitele ve Stebně před bouří
Bouře ves značně zdevastovala: všechny domy v dráze downburstu byly poškozené, několik domů přišlo o střechy – celkem bylo poškozeno cca 40 obytných domů. Nejvíce poničená byla novostavba na okraji vesnice, u které se očekávala demolice, ale i u ní statik povolil její opravu a žádný z poškozených obytných domů nebude zbourán. Skrze poškozené střechy a okna rozbitá krupobitím do domů natekla voda a nalétaly kroupy, společně zničily či poškodily konstrukce domů (tepelné izolace, sádrokartony, podhledy, podlahy, omítky) a jejich vnitřní vybavení. Desítky hospodářských budov bylo různě poškozeno, šestnáct stodol spadlo, u některých budov byly větrem povalené zdi, garáže byly pobořené či bez střechy, poškozené nebo zavalené byly automobily a traktory. Pravděpodobně největší škodu, odhadem 15 milionů korun, utrpěl na svém statku pan Opat, neboť pro rozlámané zdi se bude muset nejspíše celý zbourat. Poničené bylo elektrické vedení, kdy některé sloupy spadly. Voda napršená na okolní pole přitekla s ornicí na zahrady, mnohé jsou zničené.
Na část vzniklých škod se nevztahují pojistná plnění a ani státní pomoc, kromě poškozených stodol jde např. o zařízení, vybavení či nářadí zavalené zříceným zdivem či krovy, zničené skleníky. Některé nemovitosti nejsou pojištěné na reprodukční hodnotu. Komplikované jsou také opravy částečně poškozené speciální střešní krytiny, které se již nevyrábí.
Vichřice poškodila střešní krytinu kostela svatého Jana Křtitele, po bouři scházela většina oken. Škody na kostele, který byl již před bouří ve špatném stavu, jsou odhadovány na několik milionů. Starý park na návsi, považovaný za chloubu místních, byl zničen včetně pergoly. Všechny stromy v parku jsou poškozené, mnoho vzrostlých stromů bylo polámaných a padlých. Např. stromořadí smrků a další okolo kostela nevydržely, podle svědka náves zakryly stromy ležící přes sebe, přežily jen nižší stromy a keře. Spadla zeď na hřbitově, spadly některé z pomníků. Majetek města Kryry byl pojištěný, pojistka však nepokrývala veřejné komunikace a zeleň; škody na obecním majetku odhadl starosta Brda měsíc od bouře na 28 milionů korun. Potřeba napravit škody po downburstu povede ke změně plánů na výstavbu dětského hřiště.
Ves byla po bouřce odříznutá od světa, na všech příjezdových cestách ležely padlé stromy, obdobně byla dopravně odříznutá chatová oblast. Les na kopci Baba na východním okraji vsi byl posekaný, škody byly však omezené na pruh průchodu bouře. Červeně značená turistická cesta byla zasypaná popadanými stromy. Stromy v okolí Proškova mlýna zvané Na Nouzi jižně od Stebna byly bouří silně poškozené, některé ulomené a zkroucené, jiné uražené prudkým nárazem větru; na dvacet olší bylo popadaných do rybníka – podle lesníka bylo poškozeno 200–300 m³ dřeva.
Den po bouři uváděl starosta města Kryry Miroslav Brda předběžnou škodu ve výši 100 milionů korun, což je více než roční rozpočet celého města Kryry. Předpokládal, že následky bouře se budou napravovat měsíce. Na konci srpna 2021 celkové škody činí 150 milionů korun.
Další poškozené obce
Blatno: Bouře poškodila více než deset střech, tři byly na obecních nemovitostech, poškozená byla střecha místního dřevozpracujícího podniku, ulétla střecha budovy v majetku Státního pozemkového fondu, poničených bylo mnoho plotů a komínů. Spadla jedna stodola, zcela zdemolované bylo dětské hřiště, ale nebylo potřeba strhnout žádný dům. Dále popadalo mnoho stromů, některé na vozovky, downburst polámal i stromy v lese nad Blatnem. Zničená byla úroda na zahrádkách. Po průchodu bouře byly všude kroupy, v některých místech jejich vrstva dosahovala 20 centimetrů. V důsledku srážek se rozvodnil Tisový potok.
V okolí Blatna a Stebna bylo zničené elektrické vedení. Kvůli výpadku napájení nefungoval vysílač operátora Vodafone umístěný u silnice mezi Černčicemi a Stebnem a vysílač operátora T-Mobile mezi Blatnem a Stebnem.
Petrohrad: Obec byla poškozena bouří, rozsah škod byl menší než ve Stebně, u žádného z domů nebyla nezbytná demolice. Dobrovolní hasiči z Vroutku vyjeli do vsi k čerpání vnitřních prostor zaplavených po přívalovém dešti.
Kryry: Voda zaplavila dvory, garáže a domy v ulicích v okolí říčky Blšanky jako Vodní či 5. května, bahno přiteklo po silnici ze stavebních parcel na okraji města v Pivovarské ulici.
Malá Černoc: Zahrádky na soutoku Černockého a Vlkovského potoka byly zaplavené.
Bílenec: Ve vsi popadaly stromy. Kvůli následkům bouře byla zrušena velká kulturní akce, která se měla konat v sobotu 26. června.
Oráčov: Vichřice poškodila řadu stromů, jeden z nich spadl na střechu auta, ve kterém uvěznil dva cestující, kteří nemohli vystoupit. Hasiči se k cestujícím prořezali a bez zranění je vyprostili.
Děkov: Ve vsi došlo k zatopení některých sklepů vodou, kterou z nich následně odčerpali hasiči.
Dolní Žandov: Strom spadl částečně na rodinný dům, jiný na hřbitově.
Drmoul: Strom spadl na zaparkované auto.
Stromy padaly na mnoha dalších místech Karlovarského kraje, např. u Dolního Žandova, Lázní Kynžvart, v okolí Mariánských Lázní, u Teplé, Otročína či u Žlutic.
Železniční doprava Bouřka způsobila přerušení provozu na několika úsecích železničních tratí z důvodu popadaných stromů. Provoz byl přerušen na trati 149 v úseku mezi Teplou a Poutnovem, na trati 160 v úseku mezi Žihlí a Petrohradem a na trati 161 v úseku Blatno u Jesenice až Pšovlky. Správa železnic obnovila provoz na všech uvedených tratích ještě 24. června.
Zemědělství