Ludvík Domečka (2. srpna 1861, Černovice u Tábora – 27. dubna 1937, Hradec Králové) byl český historik, archeolog, úředník, kustod, konzervátor a muzejník, který se zasloužil o vznik a rozvoj muzea v Hradci Králové (dnes Muzeum východních Čech), když jej řídil v letech 1895 až 1932 (1929). Jednalo se o jednoho z nejlepších českých archeologů té doby a zároveň jednu z nejvýznamnějších královéhradeckých osobností předválečné a meziválečné éry.
Život Narodil se v Černovicích čp. 1 jako syn Františka Domečky, panského důchodního úředníka a Marie rozené Křížkové, dcery ponocného. Na gymnázium chodil do Jindřichova Hradce. Tamní studium zakončil v roce 1881 úspěšným absolvováním maturity. V roce 1887 dostudoval Právnickou fakultu na tehdejší české pražské univerzitě (doktorské zkoušky však nesložil). Následně praktikoval u notáře v Třeboni a od 1892 v advokátní kanceláři v Jindřichově Hradci. V roce 1894 odešel do Hradce Králové, kde nejprve působil jako městský koncipient. Již následujícího roku (1895) se stal tajemníkem městského muzea, v roce 1899 tajemníkem a o dvacet let později (1919) ředitelem městských úřadů. Do výslužby odešel v roce 1929.
Už v jižních Čechách se věnoval historii, archivním studiím a publikoval o regionální historii. V Hradci Králové se stal městským kronikářem a všestranným kulturním činitelem. Spolupracoval se starostou Františkem Ulrichem při budování moderního města, podílel se na vzniku městské knihovny (společně s Ulrichem a iniciátorem myšlenky, místním pedagogem Aloisem Matuškou, vznik 1896). Největší zásluhy si vysloužil za tamní Městské muzeum (dnešní Muzeum východních Čech), jež prakticky sám vybudoval a takřka čtyři dekády, konkrétně v letech 1895–1932, také řídil. Od 1929 byl i jeho archivářem. Rozmnožil a uspořádal sbírky, archeologické i založil. Podnítil stavbu (1907–12) samostatné muzejní budovy, která se zařadila k význačným projektům architekta Jana Kotěry. V nové výstavní budově vybudoval nové expozice archeologie a historie města a regionu. náhled|Tzv. Domečkova síň v muzeu v Hradci Králové Z obou zmíněných, ale i dalších oborů uveřejnil od 1882 desítky samostatných prací a stovky studií a článků; zčásti se v nich vracel i k námětům z jižních Čech, odkud pocházel. Jeho aktivity byly v roce 1919 oceněny členstvím v muzejní radě Svazu československých muzeí hned od vzniku sdružení. Později se stal čestným členem svazu. Právě díky Domečkovi se v roce 1934 (kdy už muzeum nevedl) v Hradci Králové konal Sjezd československých muzeí.
Působil i jako konzervátor státní památkové péče (od 1910) a jednatel Archeologické komise ČAVU a snažil se zachraňovat památky v královéhradeckém regionu. Po roce 1900 se věnoval zejména pravěké a raně středověké archeologii. Když v roce 1919 vznikl Státní archeologický ústav, stal se jeho jednatelem pro Hradecko a Rychnovsko. Hlavně v kooperaci s muzejním kustodem Františkem Žaloudkem provedl řadu terénních výzkumů zaměřených primárně na žárová pohřebiště kultur popelnicových polí doby bronzové a starší doby železné. Ve své době patřil k nejlepším českým archeologům.
Zemřel dne 27. dubna 1937 v Hradci Králové čp. 380 (dnes Hradební ulice 380/13) ve věku 75 let na mozkové krvácení. Pohřben byl dne 30. dubna 1937 na hřbitově v Pouchově.
Dílo Průvodce po Jindřichově Hradci a okolí (1888, 1889) Osídlení krajiny jindřicho-hradecké a novo-bystřické (1893) Průvodce po Hradci Králové a okolí (1894, 2. vydání 1910) Nové předhistorické nálezy v severovýchodních Čechách, in: PA (průběžně v letech 1898–1904) Sídliště člověka starší doby kamenné ve Svobodných Dvorech (1899) Čechy v době předhistorické (1913) O plastické výzdobě na zvonech zvonařů královéhradeckých (1918) Václav Grill z Černilova Historický význam Hradce Králové, in: Osvěta lidu, (1924, průběžně od č. 17) Historie žurnalistiky královéhradecké (1924) Polští povstalci v Hradci Králové internovaní v letech 1863-1865 (1924) Třicet let veřejné činnosti JUDra. F. Ulricha (1925) Hradištní hroby v Hradci Králové a okolí, in: Obzor praehistorický (1925) Královéhradecko 1 (1928) – s F. L. Sálem Obchodní cesty na Hradecku v době předhistorické (1929) Ladislav Jan Pospíšil (1933) Znak města Hradce Králové (1935) Krajina při Divoké Orlici a jejích přítocích v době předhistorické (1935) Královéhradečtí konváři a jejich křtitelnice (1936) Stará radnice v Hradci Králové (1937)
Výstava Ludvík Domečka – Příběh prvorepublikového muzejníka V roce 2011 se u příležitosti 150. výročí narození Ludvíka Domečky konala v Muzeu východních Čech rozsáhlá výstava (1. 4. 2011 – 16. 10. 2011). V rámci expozic byla k vidění Domečkova pracovna, prvorepublikový výstavní sál i práce archeologů té doby. Velký důraz byl kladen právě na archeologii v kombinaci s dobovým pojetím muzea. Dobová vitrína s instalací jedné z největších sbírek středověké keramiky v českých zemích prezentovala, jak se v Domečkově éře ještě zdaleka tolik neoddělovaly expozice a depozitáře. Představeny byly terénní archeologická činnost týmu Ludvíka Domečky, mapa pravěkých archeologických lokalit na Královéhradecku, která byla vyrobena na konci 19. století.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Čeští ředitelé muzeí Kategorie:Narození v Černovicích (okres Pelhřimov) Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 2. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Úmrtí v Hradci Králové Kategorie:Lidé Muzea východních Čech v Hradci Králové Kategorie:Muži