Český modrý mák je skupina českých odrůd máku setého (Papaver somniferum) s nízkým obsahem morfinanových alkaloidů, vhodná pro potravinářské využití. Jako potravinu specifikuje český modrý mák v České republice chráněné zeměpisné označení (CHZO / PGI).
Cechovní norma Cechovní norma "Mák" Od roku 2018 byly registrovány postupně 3 české cechovní normy pro mák. V roce 2026 byly všechny 3 normy sjednoceny a přejmenovány na „MÁK“. Cechovní norma je společná pro modrosemenný mák celý a mletý a bělosemenný mák celý.
Obsah opiových alkaloidů (součet morfin, kodein, thebain) je stanoven nejvýše 20 mg/kg pro mák celý modrosemenný či mák celý bělosemenný. V případě mletého modrého máku je nejvyšší možný obsah výše zmíněných alkaloidů 15 mg/kg. V případě termostabilizace mletého máku platí limit nejvýše 7 mg/kg. Mák musí splňovat požadavky na 1. jakost stanovené ve vyhlášce 133/2025 Sb. (ČR). Obsah makového oleje musí být vyšší než 35 %. Cechovní norma uvádí konkrétní odrůdy máku, které lze pěstovat.
Česká cechovní norma pro Mák byla zapsána pod registračním číslem 2026-04-28-0554.
Chráněné zeměpisné označení V únoru (9. 2. 2021) bylo v Úředním věstníku EU zapsáno označení Český modrý mák jako chráněné zeměpisné označení (CHZO / PGI). Výpis z registru eAmbrosia.
Hlavním smyslem je rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno. Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina. Naproti tomu Český modrý mák, specifikovaný českou cechovní normou, je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie. Název Český modrý mák tak nyní není možné v rámci EU použít, pokud skutečně nebude původem z ČR.
Loga CHZO jsou dostupná v jazycích členských států EU. Česká republika má zaregistrováno pouze 24 označení CHZO.
Odrůdy Z odrůd modrosemenného máku jsou povolené české odrůdy k pěstování Orfeus (2009), Orbis (2012), Aplaus (2014), Opex (2015), Onyx (2016), Emanuel (2024), Avatar (2025 a Panter (2026). Z ozimých odrůd Olaf, Pingu, Sven (2023) a Husky (2026). Ze slovenského šlechtění vznikly odrůdy Gerlach (1990), Opal (1995), Bergam (1998), Maratón (2000), Malsar, Major (2002), MS Harlekýn (2018), MS Diamant, MS Topas, MS Zafir a Azurit (2021). V České republice se ještě pěstují ozimé modrosemenné máky původem z Rakouska Titan, Oz, dříve i Zeno Plus.
Nutriční hodnota Českého modrého máku Semena potravinářského máku se z výživového hlediska vyznačují zajímavou skladbou živin. Nejvíce zastoupenou složkou je tuk, který může tvořit až 47 % semene máku. Tuk obsažený v máku má z výživového hlediska velmi příznivé zastoupení mastných kyselin. Nasycené mastné kyseliny představují jen asi 11 % všech přítomných mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin připadá 85 %. Nejvíce zastoupenými mastnými kyselinami v makovém oleji jsou linolová (70 – 74 %) a olejová kyselina (13 – 18 %). Obsah α-linoleové kyseliny bývá kolem 1 %.
Mák je i zdrojem vitaminů (zejména vitaminu E) a minerálních látek (především vápníku, hořčíku, zinku a železa). +Obsah minerálních látek obsažených v českém mákumin.látkymodrosemenný mák mg / 100 gbělosemenný mák mg / 100 gCa15001480Mg380370Zn8,711,9K830780Fe9,710,6P10101060Na<10<10Cu2,02,6Mn8,48,4Cd0,050,02 Mák je bohatý zéjmena na železo, zinek a vápník. Standardní dávce vápníku v 250 ml konzumního mléka odpovídá cca 40 g máku.
Energetická hodnota máku se uvádí 525 kcal, tj. 2200 kJ.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Loga
Kategorie:Makovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Jedlé ořechy a semena Kategorie:Česká chráněná zeměpisná označení Kategorie:Objekty nazvané po místech