Kostel svatého Štěpána ve Skřivani je jednolodní stavba kdysi obklopená hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, kterou vybudovali v renesančním slohu na sklonku 16. století Jan a Ferdinand Renšperkové. Na dobovém vyobrazení, kresbě J. K. Wolfa z roku 1797, je znázorněna původní podoba členité budovy kostela a jejího vznosného zastřešení.
Historie vlevo|náhled|Kostel na kresbě z roku 1797
Kostel je jako farní připomínán již roku 1352, kdy byl dřevěný. Posledním zdejším farářem byl Václav, který roku 1433 odešel do Všehrd; poté už nový farář dosazen nebyl a opuštěný kostelík byl jako filiální dlouho spravován z utrakvistické fary ve Slabcích.
Na přelomu 16. a 17. století dal Ferdinand Renšperk z Renšperka postavit zcela nový kostel a pořídil do něj oltář, kazatelnu, varhany, křtitelnici (1603) a zvon (1607); z téže doby pocházejí i sakristijní skříň, kování na dveřích, kříž nad sakristií a ozdobné mříže v oknech.
Po reformaci kostel obsluhovali faráři z Čisté a ze Zvíkovce. Roku 1659 byl do Skřivaně jmenován farářem Matěj Samotulský, rodem Polák, jemuž byly přiděleny filiální kostely ve Skryjích a Nezabudicích. Podle popisu z roku 1676 byli tehdy všichni obyvatelé Skřivaně katolíci a zpověď jim podle potřeby vykonávali františkáni z Křivoklátu.
Křty skřivaňské vrchnosti vykonávali v sedmdesátých letech 17. století kněží z okolí: roku 1672 farář slabecký, 1673 farář zvíkovecký, 1679 karmelitán z Rakovníka a 1680 farář z Panošího Újezda, k jehož faře pak Skřivaň jako filiálka natrvalo náležela. Výjimkou byla léta 1708–1710, kdy si zde Klebelsbergové vydržovali vlastního zámeckého kaplana Bartoloměje Lunu, cisterciáka z Plas.
Renšperkové byli v kostele pohřbeni a roku 1657 zde byla založena fundace na mše za jejich duše. Roku 1715 si farář z Panošího Újezda stěžoval, že mu Jan Oldřich z Klebelsbergu z této fundace nevyplácí roční úrok 35 zlatých; k záduší kostela náleželo 26 strychů polí, které Klebelsberg postoupil do užívání sedlákům. Ke zdejšímu kostelu se vázal i odkaz Aleny Lidmily Renšperkové z Bubna, která mu roku 1657 poručila 500 kop grošů s ročním úrokem 30 kop na vydržování katolického kněze. Když roku 1690 Jan Karel z Renšperka Skřivaň prodával, vázl na statku dluh 500 kop grošů ke kostelu svatého Štěpána s povinností sloužit každou neděli mši s kázáním.
Stavební podoba náhled|vlevo|upright|Půdorys kostela
Ke krátké lodi kostela přiléhá oboustranně odsazený presbytář, k němuž byla připojena raně barokní kruhová sakristie, vystavěná nad podzemní kryptou Renšperků. Vnější fasády svatostánku původně zdobila sgrafita završená vlysem s ornamentálním dekorem. Vnitřní stěny byly zdobené malbami s rostlinnými motivy.
Z renesanční výzdoby kostela zbylo pouze torzo oltáře. To stojí na kamenné tumbě. Na podsvícníku bývala řezba Večeře Páně, rámovaná pilastry a dětskými postavami po stranách. V ústřední části se skvěl bohatě vyřezávaný výjev Ukřižování Ježíše Krista mezi dvěma lotry, v boltcovitých postranicích vroubených anděly byly medailony s vyobrazením Zvěstování a narození Panny Marie. V nástavci býval obraz Uložení Ježíše Krista do hrobu, nad jeho římsou tři andělé a po stranách znaky dárců mobiliáře kostela Ferdinanda z Renšperku a jeho manželky Markéty z Fictum.
náhled|Křitelnice z roku 1603
Křtitelnice byla roku 1603 slita konvařskou hutí v Široké ulici na Novém Městě Pražském v držení M. Václava Macka. V současné době je umístěna v kapli hradu Křivoklát.
V jižní zdi presbytáře a lodi jsou zazděny náhrobní desky z červeného mramoru s reliéfy postav Jana a Adama Chotka z Chockova a na Skřivani.
Mimořádně ceněný a dochovaný je soubor jedenácti okenních vitrážových výplní ze skleněných pravidelných přířezů ve tvaru spojovaných mezikruží zasazených do olova a vložených do původních dubových goticky profilovaných rámů vsazených do okenních ostění. (Okna byla v roce 2005 restaurována.) Součástí okenní výbavy byly i ručně esovitě splétané drátěné sítě zavěšené na vnější straně okenních rámů. Šlo o dílo nevidomého příslušníka rodiny Renšperků. Jejich část je uložena v depozitáři Arcibiskupství pražského.
Zvonice Ke kostelu přiléhá samostatně stojící dřevěná vzpěradlová zvonice, jedna ze tří dochovaných dřevěných zvonic na Rakovnicku. Pochází z počátku 17. století. Je postavena na půdorysu o rozměrech 6,90 × 6,63 m a kryta šindelem. Byla osazena třemi zvony darovanými rodem Renšperků (1607). Dva z nich byly později přelity v dílnách pražských zvonařů Ignáce Kühnera (1755) a Karla Bellmanna (1858). V současnosti se zde nachází jediný zvon z roku 1607.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Štěpána Skřivaň Skřivaň Kategorie:Kulturní památky v okrese Rakovník Kategorie:Pavlíkov