Vývoj hlavního města Prahy jako jednotného města lze počítat od sloučení čtyř pražských měst v roce 1784 do královského hlavního města Prahy. V letech 1850–1901 pak k němu byly připojeny další čtyři části. Klíčovým mezníkem je vznik Velké Prahy v roce 1922. V roce 1960 byly k Praze připojeny dvě části, ke dvěma rozsáhlým vlnám připojování pak došlo v letech 1968 a 1974. Od té doby se území hlavního města Prahy zásadně nezměnilo. Žádná část se od hlavního města nikdy neodtrhla.

Před rokem 1922 byly části města, jak bylo obvyklé i v jiných městech a obcích, označovány římskými čísly. Po vzniku Velké Prahy nově připojené části už nedostaly číslo každá zvlášť, ale část z nich byla seskupena do obvodů, které dostaly římské číslo jako celky až do čísla XIX. Obvody byly administrativními jednotkami, původním sedmi částem zůstala sice původní čísla, ale fakticky tvořily všechny dohromady jeden obvod. V roce 1947 byl zaveden nový systém, který zachoval původní členění a číslování téměř beze změny, pouze z Prahy XIII byla vyčleněna Praha XX a přitom byla rozdělením Záběhlic poprvé porušena skladebnost územního členění, a Praha I až VII byly spravovány samostatně. V roce 1949 bylo členění zcela změněno, Praha byla rozdělena na 16 obvodů Praha 1 až 16. V roce 1960 byl počet obvodů zredukován na 10. Nové části připojené v letech 1968 a 1974 byly sice připojeny k existujícím 10 obvodům, ale zachovaly si své národní výbory, tedy jejich správa byla třístupňová, zatímco správa původního území obvodů jen dvoustupňová. V roce 1990 se dosavadní obvodní a místní národní výbory staly základem zřízených samosprávných městských částí, jejichž počet dosáhl 57. Postupná reforma byla dovršena roku 2001, odkdy existuje 22 číslovaných tzv. „velkých“ městských částí, které mají i přenesenou působnost, která tak vytváří 22 číslovaných správních obvodů, a 35 tzv. „malých“ městských částí, které mají pouze samostatnou působnost.

Královské hlavní město Praha (1784–1921)

12. února 1784 vzniká Královské hlavní město Praha – Staré Město pražské, Nové Město pražské, Malá Strana a Hradčany (Praha I až IV) sloučeny dekretem Josefa II. a rozhodnutím vlády 1850 připojen Josefov (Praha V) 1883 připojen Vyšehrad (Praha VI) (z Kouřimského kraje) 1884 připojeny Holešovice-Bubny (Praha VII) 1901 připojena Libeň (Praha VIII)

Velká Praha (od roku 1922)

Vznik Velké Prahy náhled|Vznik Velké Prahy

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo: 8 obcí karlínského okresu: Bohnice, Hloubětín, město Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, město Vysočany 14 obcí smíchovského okresu: město Břevnov, město Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, město Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, město Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice 10 obcí vinohradského okresu (který současně zanikl): Braník, Hodkovičky (včetně Lhotky), Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, město Nusle, Podolí, město Vršovice, město Královské Vinohrady, Záběhlice 4 obce žižkovského okresu (který současně zanikl): Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, město Žižkov 2 části obcí zbraslavského okresu: osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (zároveň připojena k Hodkovičkám)

Praha I – Praha XIX (1923–1947) Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.

Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.

* Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.

Praha I – Praha XX (1947 – 1949) Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb. ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu 1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice přitom byly roztrženy do dvou obvodů – Zahradní Město se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.

Praha I až Praha VII jako dříve Praha VIII – Libeň (Libeň, Střížkov, Kobylisy, Troja, Bohnice) Praha IX – Vysočany (Vysočany, Prosek, Hloubětín) Praha X – Karlín Praha XI – Žižkov (Žižkov, Hrdlořezy, Malešice) Praha XII – Královské Vinohrady Praha XIII – Vršovice (Vršovice, Záběhlice bez Zahradního Města) Praha XIV – Nusle (Nusle, Michle, Krč) Praha XV – Braník (Podolí, Braník, Hodkovičky včetně Lhotky a Zátiší) Praha XVI – Smíchov (Smíchov, Radlice, Hlubočepy, Malá Chuchle) Praha XVII – Košíře (Košíře, Motol, Jinonice) Praha XVIII – Břevnov (Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc) Praha XIX – Dejvice (Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice, Veleslavín) Praha XX – Strašnice (Hostivař, Staré Strašnice, část Záběhlic s názvem Zahradní Město)

Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960) Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna 1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet číslovaných obvodů se snížil z 20 na 16 (fakticky se počet obvodů zvýšil ze 14 na 16, protože dosavadních prvních 7 obvodů bylo ve skutečnosti jediným obvodem). Přestože žádný nový obvod nebyl vymezením totožný s předchozím, nové číslování si zachovalo jistou míru návaznosti na předchozí systém: nové obvody s čísly 1, 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 lze považovat za nástupce obvodů označených shodným římským číslem, dosavadní obvody III, IV a V byly v podstatě začleněny do prvního obvodu a obvod VI do druhého obvodu, u zbývajících obvodů lze hovořit o přečíslování (X na 3, XVII na 4, XVIII na 5, XIX na 6, XX na 10).

Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.

Praha 1 – Josefov, Staré Město, Malá Strana, část Holešovic-Buben a Hradčan Praha 2 – Vyšehrad, část Nového Města, část Nuslí, část Královských Vinohrad Praha 3 – Karlín (vyjma Rustonky) a část Nového Města Praha 4 – Jinonice, Košíře, Motol a část Smíchova Praha 5 – Břevnov, části Dolní Liboce, část Střešovic Praha 6 – Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice a části Bubenče, Holešovic-Buben, Hradčan, Dolní Liboce a Střešovic Praha 7 – části Bubenče, Holešovic-Buben, Libně a Troje Praha 8 – Bohnice, Kobylisy, Střížkov, části Karlína, Libně a Troje Praha 9 – Hloubětín, Hrdlořezy, Prosek, části Libně a Vysočan Praha 10 – Hostivař, Malešice, Staré Strašnice, část Záběhlic (Zahradní Město) Praha 11 – Žižkov a část Vysočan Praha 12 – část Královských Vinohrad Praha 13 – Vršovice a části Michle a Záběhlic Praha 14 – části Krče, Lhotky, Nových Dvorů, Hodkoviček, Michle a Nuslí Praha 15 – Braník, Podolí, části Hodkoviček a Krče Praha 16 – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice a část Smíchova

Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud) Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení (11. dubna 1960) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. V případě obvodů č. 1, 2, 6, 7, 8 a 9 lze mluvit o úpravách území původních obvodů, dosavadní obvod Praha 11 byl v podstatě přečíslován na Prahu 3, dosavadní Praha 3 (Karlín) včleněna do obvodu Praha 8, dosavadní Praha 5 (Břevnov) do Prahy 6, dosavadní obvody Praha 16 a Praha 4 sloučeny do nového obvodu Praha 5, dosavadní obvody Praha 13 a Praha 10 sloučeny do nového obvodu Praha 10, dosavadní obvody Praha 14 a Praha 15 sloučeny do nového obvodu Praha 4 a dosavadní obvod Praha 12 (Král. Vinohrady) rozdělen mezi obvody Praha 3 a Praha 10 – krom toho zároveň došlo i k různým drobnějším změnám vymezení. Tímto poměrně složitým postupem bylo dosaženo stavu, že obvody 4–10 jsou uspořádány kolem centra tvořeného centrálními obvody 1–3 do prstence v pořadí po směru hodinových ručiček od jihojihovýchodu až k jihovýchodu, přičemž kromě Prahy 7 dosahovaly až k okraji města.

Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny Čimice a Ruzyně. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do okrajových obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní místní národní výbory.

Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.

Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části Praha 17 zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6.

Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18. 7. 2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047). Vláda se snažila zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však narazila na silný nesouhlas zejména u představitelů krajů.

Připojování nových území 1960–1974 Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe Zákon o hlavním městě Praze č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.

11. července 1960 – připojeny obec Ruzyně, osada Čimice, a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území (Dolní Chabry, Ďáblice, Háje, Petrovice, Kunratice, Řeporyje, Přední Kopanina, Nebušice, Lysolaje, Holyně). 1. ledna 1968 – připojeny městečko Čakovice, Ďáblice, Háje, Dolní Chabry, Chodov, Velká Chuchle, Kbely, Kunratice, Kyje včetně k. ú. Hostavice, Lahovice (část), Letňany, Libuš, Lysolaje, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Miškovice, město Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice, část Holyně 1970 – podle některých zdrojů připojeny Hostavicekolektiv autorů: Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, Členění Prahy, podle jiných zdrojů byly Hostavice připojeny již roku 1968Úvod o Praze 14 (web městské části), pravděpodobně jako součást obce Kyje. 1970 – z důvodu rozšíření letiště Ruzyně připojeny části katastrálních území Přední Kopanina, Kněžívka, Kněževes, Dobrovíz, Hostivice. Hlavní části těchto obcí (zástavba) i nadále ležely mimo hranice Prahy.