Eduard rytíř Pštross, psán také rytíř z Pštroszu (13. prosince 1819 Praha – 27. prosince 1890 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z11, s. 40) byl český právní úředník, politik, národní buditel a divadelní podnikatel. V letech 1861–1864 starosta Královských Vinohrad. upright=1.17|náhled|Rodinná hrobka na Olšanských hřbitovech
Život Pocházel z rozvětvené pražské původem chrudimské měšťanské rodiny, doložené již od přelomu 16./17. století, z rodové větve Josefovy.BLKÖ 24, 1872, s. 40 online Narodil se jako pátý ze šesti synů (sedmá byla dcera) pražského měšťana, koželuha a majitele realit Jana Pštrosse (* 1780) a jeho manželky Barbory (* 1787) na Novém Městě pražském v domě čp. 1247/II.Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství Po gymnáziu absolvoval přípravné studium filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a pokračoval studiem práv, které zakončil doktorátem. Po studijní a poznávací cestě Evropou nastoupil v Praze roku 1846 jako praktikant do praxe. Pracoval většinou ve státních službách, mj. jako soudní úředník, napsal jediný, ale ceněný teoretický spis o lénech zemí České koruny („Die böhmischen Kronlehen“ . Praha 1861).
Podílel se na vítězství českých liberálů v pražských městských volbách roku 1861 a dovršil je nástupem do úřadu prvního starosty samostatné obce Vinohrady, zatímco jeho příbuzný František Václav Pštross byl zvolen purkmistrem. Čeština se stala samozřejmou jednací řečí vinohradské radnice a dobrá znalost češtiny podmínkou pro přijetí úředníků radnice.
Dále pracoval jako právní úředník a sekretář na c. a k. místodržitelství v Praze, kde dosáhl hodnosti dvorního rady a za své pracovní zásluhy byl 13. března 1888 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř z Pštroszu a vyznamenán rakouským Řádem železné koruny. Protože neměl mužského potomka, bylo jeho zeti Františku Šafaříkovi povoleno přijmout titul a rozšířit si příjmení na Šafařík-Pštross.Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser, č. 1, 1890, s.342 online František rytíř Šafařík-Pštross byl přednostou poštovního a telegrafního ředitelství pro Čechy se sídlem na hlavní poště v Praze a oženil se s Eduardovou mladší dcerou Marií Isabelou.Adresář kr.hl.m. Prahy ... na rok 1891
Divadlo Po otcově smrti v roce 1845 dal Eduard v zahradě vinohradské usedlosti Pštrosska (na okraji dnešních Riegrových sadů) s finančním příspěvkem zemského výboru vybudovat české divadlo, dřevěnou Arénu ve PštrosceFrantišek Ruth: Kronika královské Prahy a obcí sousedních I., Körber Praha 1902, s. 189, činné až do demolice roku 1861.Divadlo v Encyklopedii Prahy 2 Téhož roku totiž nastoupil do úřadu jako první vinohradský starosta a vinohradské zastupitelstvo schválilo v této lokalitě rozparcelování pozemků na činžovní domy, tomuto rozhodnutí se příkladně podřídil..
Rodina Oženil se 2. června 1848 s Theodorou (1823-1899), rozenou Horníkovou z Jičína. Měli dcery Theodoru (*1848), Marii Isabelu (*1854) a jediného syna Eduarda (1850-1860), který zemřel jako desetiletý.Pobytová přihláška pražského magistrátu Eduard Pštross zemřel za nevyjasněných okolností při vánoční cestě do julských Alp a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech. Na jeho počest byla pojmenována ulice na Novém Městě.
Erb V půleném červeném a zeleném poli je heraldicky vpravo kráčející pštros.
Odkazy
Reference
Literatura BLKÖ = Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich 24, Wien 1872, s. 40 online PEŘINA, Antonín: Městem mrtvých: praktický průvodce hřbitovy Olšanskými král. hl. města Prahy, Vilímek Praha 1883, online
Externí odkazy
Kategorie:Starostové Královských Vinohrad Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Muži Kategorie:Narození 13. prosince Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození na Novém Městě (Praha) Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Pohřbení na Olšanech