Hozlauerové z Hozlau resp. z Hazlova (německy Haslauer von Haslau) byli šlechtický rod v Čechách, Frankách a Fojtsku. V roce 1845 vymřel v mužské linii. Jejich erb je identický s erby rodů Neubergů a Raitenbachů.
Původ Hozlauerové z Hozlau přišli do Čech z Haslau v rakouské marce Ostarrichi (dnes Dolní Rakousy). Další rodové větve sídlily ve Čechách, Frankách a Fojtsku.
V roce 1311 členové rodiny urovnali spor s klášterem Valdsasy, který vypukl poté, co poddaní kláštera zabili bärnauského soudce Konráda Hozlauera.Rudolf Langhammer: Waldsassen - Kloster und Stadt. Waldsassen 1936, S. 149.
Jejich rodový erb byl stejný od 12. století, což umožňuje přibližné zmapování historie rodu.Johann Siebmachers Grosses Wappenbuch, Band 30, Die Wappen des böhmischen Adels, Seite 226 und Wappentafel 98, Neustadt an der Aisch 1979.Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, Seite 49,64,226 und 365, Neustadt an der Aisch 1973. ISBN 3-7686-5002-2.
Hozlauerové v Čechách V první zmínce o vesnici Hazlov z roku 1224 se objevuje Bedřich z Hozlau, který pravděpodobně založil tamní hrad.náhled| Zřícenina hradu Hazlov Jako zchudlá zemská šlechta 14. století na Chebsku, v Ašském výběžku a ve Dvorsku někteří členové rodu působili jako loupeživí rytíři. Bedřich Hozlauer byl jedním z pomocníků Bedřicha z Neuberka a v roce 1380 se účastnil guttenberského sporu a poté i chebského sporu.
Jošt Hozlauer z Hozlau byl stavebníkem tvrze ve Hvozdně.
Jeroným Hozlauer z Hozlau nechal postavil v roce 1584 renesanční tvrz, zdobenou sgrafity a freskami, v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou.
Johana Kateřina Hozlaurová koupila po třicetileté válce Stádlec, za 20.000 kop míšeňských. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl VII. str. 58
Rod vymřel v mužské linii v osobě c. k. plukovníka Josefa z Hozlau, který zemřel v roce 1845 v Brně.
Erb Stříbro-červený štípaný znak nese (zakřivený) hrot střídavě štříbro-červený, jehož vrchol sahá až k hornímu okraji štítu. Korunovaná přilba s červeným a stříbrným krytím nese klenot, stříbrný a červený buvolí roh (nebo zlatý svazek klasůHeinrich Kadich von Pferd und Conrad Blazek: Der Mährische Adel., Nürnberg 1899.). Svazek klasů je také klenotem erbů Neubergů (Neydbergů) a Raitenbachů, kteří pocházejí ze stejné oblasti.
Význační členové rodu Jiří Hozlauer z Hozlau († 1661), majitel šlechtického statku v Thierbachu Volf (Wolfgang) Hozlauer z Hozlau, jeden ze 48 pánů zatčených po bitvě na Bílé hoře
Odkazy
Reference
Literatura Eckard Lullies: Spor Guttenberga proti soudním exekutorům a vznešený spor proti Egeru . Kulmbach 1999. ISBN 3-925162-19-4 . Str. 22f., 114. Heinrich Gradl : Kniha útrap u soudu Egererovy poroty . In: Archiv pro historii a archeologii Horní Franky . Ročník 15/2. Bayreuth 1882. S. 223ff.
Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody