Zdeněk Pochop (16. dubna 1930 Horní Branná – 20. srpna 2000 Praha) byl český literární kritik, redaktor a spisovatel, autor umlčený v době normalizace.

Život Mládí a studia Zdeněk Pochop se narodil v Horní Branné do rodiny penzionovaného legionáře Vladimíra Pochopa, později vojáka z povolání a hostinského. Po přestěhování do Lázní Bělohrad navštěvoval Raisův státní koedukovaný ústav učitelský v Jičíně, odkud přestoupil na Lepařovo státní reálné gymnasium v Jičíně, kde v roce 1949 maturoval. Roku 1953, po obhájení diplomové práce Nástin vývojové cesty Vaška Káni, promoval na FF UK (obor čeština – ruština).

Do roku 1969 Profesní dráhu začínal na Československé akademii věd, později se stal redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.

Od roku 1964 pracoval v redakci Literárních novin až do jejich zákazu (pod jménem Listy na jaře 1969 (do Literárních novin se po roce 1989 vrátil jako zástupce šéfredaktora).

Normalizace V dobách normalizace musel Zdeněk Pochop hledat zaměstnání mimo svou odbornost, a tak se živil například jako měřič vydatnosti pramenů v národním podniku Stavební geologie (České Budějovice), jako vrátný v ubytovně nebo jako úředník-provozář v ateliéru pozemních staveb Pragoprojektu.

V roce 1982 zařadila Charta 77 Zdeňka Pochopa na seznam více než dvou set umlčovaných československých spisovatelů. V roce 1987 spolupodepsal dopis předsedovi vlády České socialistické republiky s požadavkem zrušení „...administrativních opatření, která brání, aby všichni spisovatelé mohli ve vlasti publikovat svá literární díla...“

Po roce 1989 Mezi lety 1992 a 1995 byl ředitelem nakladatelství Český spisovatel.

Rodinný život V roce 1953 se oženil s Jaroslavou Hrnčířovou. Manželé Pochopovi měli dceru Alenu a syna Pavla.

Ve volném čase se věnoval zvelebování chalupy v Červené Třemešné a říční plavbě do doby, než byl zakázán provoz motorových lodí na Vltavě.

Dílo Kromě literárních kritik a článků, kterými Pochop přispíval do různých periodik, je autorem novely, románu a povídek.

Próza Mizerné probuzení (Praha, Československý spisovatel, 1964) – Pochopovu prvotinu o ztraceném tajném spisu v laboratoři a otázkách čestnosti hodnotilo kladně i tehdejší Rudé právo. Ivan Klíma označil Mizerné probuzení za jednu z nejhodnotnějších knih tehdejší mladé vlny. Tajemství klíče (Praha, československý spisovatel, 1969) – detektivní příběh Marné volání (Praha, Inverze, 1993) – rukopis vznikl v roce 1974, vydán mohl být, po samizdatovém vydání, až v roce 1993 (oproti samizdatovému vydání přepracováno).

Samizdat V době normalizace vydával Ludvík Vaculík v samizdatové edici Petlice díla zakázaných autorů. V této strojně opisované edici se v roce 1974 pod názvem Marné volání objevily tři Pochopovy povídky (Odkaz, Banální záležitost, Marné volání).

Pro děti Dobrodružný výlet veverky Všetičky – pohádka ve sborníku Uzel pohádek, česky 1991.

Odkazy Poznámky

Reference

Kategorie:Narození 16. dubna Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození v Horní Branné Kategorie:Úmrtí 20. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 2000 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Muži