Cesta na konec noci (ve francouzském originále Voyage au bout de la nuit, česky původně nepřesně Cesta do hlubin noci) je první román francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Jde o částečně autobiografické dílo, sledující život Ferdinanda Bardamua během první světové války a následně v koloniální Africe, ve Spojených státech a v chudinských čtvrtích meziválečné Paříže, kde pracuje jako lékař.
Kniha poprvé vyšla v pařížském nakladatelství Denoël et Steele v říjnu 1932. V češtině román poprvé vydal František Borový již v roce 1933 v překladu Jaroslava Zaorálka pod nepřesným názvem Cesta do hlubin noci (ve 30. letech se dočkala několika dotisků bez výrazných změn). Zaorálkův překlad znovu vyšel v roce 1995 v nakladatelství Atlantis v úpravě Anny Kareninové. Zaorálek původně knihu chtěl vydat pod názvem Cesta až na konec noci, po dohodě s nakladatelem však nakonec přistoupil k názvu Cesta do hlubin noci. V roce 2018 nakladatelství Atlantis vydalo knihu v novém překladu Anny Kareninové pod doslovným názvem Cesta na konec noci. Podobně měla kniha vyjít pod jiným názvem i v angličtině, nakonec vyšla v roce 1934 pod doslovně přeloženým názvem Journey to the End of the Night, a to na naléhání samotného Célina (navzdory tomu, že tento název nedává valný smysl).
Céline za knihu získal Renaudotovu cenu za rok 1932. V anketě deníku Le Monde 100 nejdůležitějších knih 20. století (1999) se Cesta umístila na šesté příčce.
Česká vydání
Kategorie:Knihy z roku 1932 Kategorie:Francouzské romány Kategorie:Debutové romány