Masarykova univerzita

Masarykova univerzita (, v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně. Založena byla v roce 1919 jako druhá česká univerzita.Před rokem 1919 existovala jen pražská Univerzita Karlova, která byla roku 1882 rozdělena na českou a německou univerzitu; z původní olomoucké univerzity, zrušené jako celek roku 1860, zbyla jen samostatná teologická fakulta; ostatní vysoké školy působící v českých zemích nebyly univerzitami. Proto se Masarykova univerzita v okamžiku svého založení stala druhou českou univerzitou. Podrobněji se tímto tématem zabývá sekce Historie tohoto článku. Počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školou v České republice. Má deset fakult a provozuje mimo jiné své Mendelovo muzeum, univerzitní kino Scala, univerzitní centrum v Telči a polární stanici v Antarktidě. Masarykova univerzita se dlouhodobě umísťuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS TopUniversities. Od roku 2019 je jejím rektorem Martin Bareš.

Historie

náhled|vlevo|Socha T. G. Masaryka před budovou na Komenského náměstí (bývalá lékařská fakulta) O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurenční instituci. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.

Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i Olomouc, ale přednost byla jednoznačně dána většímu a významnějšímu hlavnímu zemskému městu – Brnu. Zřízena byla jako druhá česká universita zákonem ze dne 28. ledna 1919 a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty. První logo po založení univerzity zpracoval malíř Eduard Milén. Šlo o kaligrafické iniciály MU, umístěné na heraldickém štítu s pozadím baldachýnové drapérie.

Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i lidské (například z přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po únoru 1948. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v roce 1950 byla zrušena úplně. V letech 1960–1990 nesla univerzita z politických důvodů jméno Universita Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1946 byla zřízena pedagogická fakulta, která však mezi lety 1953 a 1964 stála mimo svazek univerzity. V letech 1952–1960 existovala také farmaceutická fakulta.

Obnovení svobodných poměrů po listopadu 1989 umožnilo univerzitě další rozvoj i návrat k původnímu názvu „Masarykova univerzita“. Byly založeny čtyři nové fakulty (ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií, sportovních studií) a byl vystavěn univerzitní kampus v Bohunicích. V letech 1998–2005 byla univerzita podle přílohy zákona o vysokých školách z 1998 vedena jako Masarykova univerzita v Brně. V roce 2006 se sídelní město, mylně uváděné v názvu, opět vypustilo. Až do září 2016 tak Masarykova univerzita byla podle této přílohy zákona ze všech veřejných a státních vysokých škol jedinou, která u svého názvu neuváděla své sídlo. V roce 2020 byla obnovena farmaceutická fakulta.

Univerzita od 1. března 1999 používá pro administrativu studia svůj vlastní informační systém. Za jeho vývoj a inovace obdržela v roce 2005 evropskou cenu EUNIS Elite Award. Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v rámci Compostela Group of Universities a Utrecht Network. Od roku 2005 vydává univerzita vlastní zpravodajský měsíčník Muni, jenž se v roce 2012 stal Firemním médiem roku v kategorii tiskovina veřejné a státní správy v soutěži pořádané Komorou PR. Podpisem memoranda o spolupráci se spolkem Wikimedia Česká republika se Masarykova univerzita od roku 2015 zavázala k účasti na rozvoji internetové encyklopedie Wikipedie. Pravidelně se každý rok v hale Rondo koná hokejový souboj s výběrem Vysokého učení technického, Masarykova univerzita celou sérii vede. Při příležitosti blížícího se 100. výročí svého založení se Masarykova univerzita rozhodla začít od března 2018 používat nové logo a vizuální styl. Vybrán byl návrh pražského Studia Najbrt, který odkazuje k brněnské funkcionalistické tradici. Logo je prostým provedením zkratkového slova „MUNI“ v nově vzniklém stejnojmenném písmu.

Po ruském vpádu na Ukrajinu se univerzita 15. dubna 2022 rozhodla mimořádně vyhlásit další období pro podávání přihlášek ke studiu v terciárním vzdělávání, kdy mohli přihlášku dodatečně podat ukrajinští občané, pobývající na území ČR v azylovém režimu tzv. dočasné ochrany.Zákon č. 66/2022 Sb. Dodatečné období trvalo od 15. dubna do 31. května 2022.

Fakulty

Masarykova univerzita se v současnosti skládá z deseti fakult. Čtyři z nich byly založeny již při vzniku univerzity v roce 1919, jsou to Právnická fakulta (zkratkou PrF), Lékařská fakulta (LF), Přírodovědecká fakulta (PřF) a Filozofická fakulta (FF). Po druhé světové válce vznikla roku 1946 Pedagogická fakulta (PdF), jejíž založení bylo plánováno již při vzniku univerzity, ale zůstalo tehdy jen ve stádiu úvah, a v roce 1952 Farmaceutická fakulta (zkratka FaF), která však byla roku 1960 zrušena. Po sametové revoluci došlo v reakci na změněné politicko-hospodářské poměry k založení Ekonomicko-správní fakulty (ESF, 1990). V roce 1994 se z Přírodovědecké fakulty vydělila Fakulta informatiky (FI), v roce 1998 oddělením od Filozofické fakulty vznikla Fakulta sociálních studií (FSS) a roku 2002 byla založena dosud nejmladší Fakulta sportovních studií (FSpS). V roce 2020 byla obnovena Farmaceutická fakulta.

Právnická fakulta v důsledku politických změn krátce po nástupu komunismu roku 1950 zanikla a obnovena byla až v roce 1969. Pedagogická fakulta byla roku 1953 vyčleněna jako samostatná Vyšší pedagogická škola v Brně a posléze od roku 1959 fungovala jako Pedagogický institut v Brně, než se v roce 1964 vrátila do svazku univerzity.

V krátkém období let 1952–1960 existovala na Masarykově univerzitě Farmaceutická fakulta, která navázala na studium farmacie realizované po druhé světové válce na Přírodovědecké fakultě. Když byla vládním nařízením zrušena, studium bylo převedeno do Bratislavy a Brno se obnovení vlastní farmaceutické fakulty dočkalo až v roce 1991, tehdy už však jako součásti samostatné Vysoké školy veterinární (poté nesoucí název Veterinární a farmaceutická univerzita Brno). Farmaceutická fakulta MU byla obnovena v roce 2020, kdy fakticky došlo k přechodu fakulty VFU pod hlavičku MU.

V letech 1990–1991 byly součástí Masarykovy univerzity i dvě nově založené fakulty ve Slezsku (Filozofická fakulta v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné), které se roku 1991 staly základem nově zřízené Slezské univerzity.

Právnická fakulta

Právnická fakulta patří mezi nejstarší fakulty univerzity, ačkoli za komunistického režimu byla na čas zrušena. Jako jediná sídlí v budově, která měla být součástí původně plánovaného prvorepublikového univerzitního areálu na Veveří. Během meziválečného období byla významným střediskem právní vědy, pěstovala se zde normativní teorie práva.

Hlavním oborem fakulty je pětiletý magisterský obor Právo a právní věda. Fakulta též nabízí různorodé bakalářské programy, specializované na veřejnou správu či podnikání. Doktorské studium nabízí v jedenácti specializacích v češtině a čtyř v angličtině.

Lékařská fakulta

Také lékařská fakulta patří mezi první fakulty Masarykovy univerzity. Dříve sídlila na Komenského náměstí, ale od roku 2010 je umístěna v univerzitním kampusu v Bohunicích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí u sv. Anny a s Masarykovým onkologickým ústavem.

Základním studijním oborem je šestiletý obor Všeobecné lékařství, kromě něj také pětiletý obor Zubní lékařství a lze pokračovat i v doktorském studiu (Ph.D.). Dále fakulta nabízí bakalářské studium pro zdravotní sestry, porodní asistentky, záchranáře nebo se specializací na fyzioterapii, radiologii, optometrii, nutriční poradenství a další.

Přírodovědecká fakulta

Přírodovědecká fakulta svou činnost po založení univerzity zahájila postupně a stejně tak pro ni byly postupně adaptovány prostory mezi ulicemi Kounicova, Veveří a Kotlářská, včetně botanické zahrady. Další významné rozšíření znamenal až kampus v Brně-Bohunicích.

Na fakultě se realizuje celé spektrum přírodovědných programů a jejich specializovaných oborů. Lze si tak zvolit mezi řadou biologických, chemických, biochemických, fyzikálních, matematických, geografických, antropologických či geologických oborů, a to jak na bakalářské, tak magisterské i na doktorské úrovni.

Filozofická fakulta

Čtvrtou nejstarší fakultou univerzity je fakulta filozofická, která je dnes největší českou fakultou vůbec. Sídlí proto na více místech, především ale v komplexu budov na ulici Arne Nováka, kde je umístěna i její knihovna.

Filozofická fakulta nabízí velmi mnoho bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů v rámci svých filologických (českého jazyka, české literatury a knihovnictví, anglistiky a amerikanistiky, germanistiky, nordistiky a nederlandistiky, baltistiky, románských jazyků a literatur, slavistiky, klasických studií i čínských a japonských studií) a dalších ústavů a kateder (historie, archeologie a muzeologie, pomocných věd historických a archivnictví, evropské etnologie, filozofie, religionistiky, psychologie, dějin umění, estetiky, hudební vědy, divadelních studií, filmu a audiovizuální kultury nebo pedagogických věd).

Pedagogická fakulta

Pedagogická fakulta vznikla až v poválečném období a už několik let poté byla na čas nahrazena pouze vyšší pedagogickou školou a pedagogickým institutem. Teprve po svém obnovení se stala definitivně součástí univerzity. Sídlí na ulici Poříčí.

Studovat je možno bakalářské, magisterské i doktorské obory na katedrách humanitních (např. anglického, českého, francouzského, německého či ruského jazyka a literatury, historie, psychologie, občanské výchovy, speciální či primární pedagogiky), přírodovědných (biologie, fyziky, chemie, geografie, matematiky, informační a technické výchovy) nebo uměleckých (hudební výchovy, výtvarné výchovy).

Farmaceutická fakulta

Farmaceutická fakulta existovala krátce v 50. letech 20. století, k jejímu obnovení došlo v roce 2020. Probíhá na ní výuka farmacie, o kterou se stará šest ústavů. Sídlí v areálu Veterinární univerzity (VETUNI) v prostorách její bývalé Farmaceutické fakulty. V budoucnu má sídlit v bohunickém kampusu.

Ekonomicko-správní fakulta

Mezi mladší fakulty patří fakulta ekonomicko-správní. Zaměřena je na ekonomii, ekonomické informační systémy, finanční podnikání, hospodářskou politiku a management, národní a podnikové hospodářství, regionální rozvoj a správu, které nabízí v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech. Sídlí v nově postavené budově v Brně-Pisárkách na ulici Lipová.

Fakulta informatiky