náhled|Řád vítězství udělený maršálu Sovětského svazu Alexandru Vasilevskému Řády, vyznamenání a medaile Sovětského svazu byly navrženy tak, aby podporovaly a oceňovaly speciální služby při budování komunismu, při ochraně socialistické vlasti a další speciální služby státu a společnosti. Mezi sovětská ocenění patří 20 řádů, nejvyšší čestné tituly Hrdina Sovětského svazu, Hrdina socialistické práce, Matka-hrdinka a Město-hrdina, 55 medailí a 19 dalších čestných titulů.Сборник законодательных актов о государственных наградах СССР / Отдел наград Президиума Верховного Совета СССР. М.: Известия, 1987. 336 s. 150 000 экз. Dostupné online Kromě státních vyznamenání byla v Sovětském svazu udílena resortní medaile o třech třídách, medaile Za bezúhonnou službu. náhled|upright=0.7|Řád Matka-hrdinka

Čestné tituly

Maršálská hvězda (Маршальская Звезда) – Tento čestný titul byl založen dne 2. září 1940. Udílen byl osobám po jejich povýšení do hodnosti maršála Sovětského svazu. Celkem bylo uděleno přibližně 200 těchto čestných titulů. Hrdina Sovětského svazu (Герой Советского Союза) – Tento čestný titul byl založen dne 16. dubna 1934. Udílen byl za hrdinské činy. Celkem bylo uděleno 12 755 těchto čestných titulů. Hrdina socialistické práce (Герой Социалистического Труда) – Tento čestný titul byl založen dne 27. prosince 1938. Udílen byl za mimořádné úspěchy v národním hospodářství a kultuře. Celkem bylo uděleno 20 812 těchto čestných titulů. Matka-hrdinka («Мать-героиня») – Tento čestný titul byl založen dne 8. července 1944. Udílen byl ženám za výchovu deseti a více dětí. Celkem bylo uděleno 454 142 těchto čestných titulů. Zasloužilý zkušební pilot SSSR (Заслуженный лётчик-испытатель СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 14. srpna 1958. Udílen byl za mnoho let práce v oblasti testování a výzkumu nových leteckých technologií. Zasloužilý zkušební navigátor SSSR (Заслуженный штурман-испытатель СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 14. srpna 1958. Udílen byl za mnoho let práce v oblasti testování a výzkumu nových leteckých technologií. Pilot-kosmonaut SSSR (Лётчик-космонавт СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 14. dubna 1961. Udílen byl za vynikající výkon při vesmírném letu v rámci sovětského kosmického programu. Celkem bylo uděleno 72 těchto čestných titulů. Zasloužilý vojenský pilot SSSR (Заслуженный военный лётчик СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 26. ledna 1965. Udílen byl za vynikající výsledky ve vývoji leteckých technologií, za vysoký výkon ve vzdělávání a výcviku letového personálu a za dlouhodobý bezproblémový letový provoz ve vojenském letectví. Zasloužilý vojenský navigátor SSSR (Заслуженный военный штурман СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 26. ledna 1965. Udílen byl za vynikající výsledky ve vývoji leteckých technologií, za vysoký výkon ve vzdělávání a výcviku letového personálu a za dlouhodobý bezproblémový letový provoz ve vojenském letectví. Zasloužilý pilot SSSR (Заслуженный пилот СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 30. září 1965. Udílen byl za nejvyšší standardy ve vzdělávání a výcviku letového personálu, za dlouhodobé bezproblémové létání a za vynikající úspěchy ve využívání letectví v národním hospodářství. Zasloužilý navigátor SSSR (Заслуженный штурман СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 30. září 1965. Udílen byl za používání nejmodernějších navigačních technik, za nejvyšší standardy ve vzdělávání a výcviku letového personálu, za dlouhodobé bezproblémové létání a za vynikající úspěchy ve využívání letectví v národním hospodářství. Zasloužilý vynálezce SSSR (Заслуженный изобретатель СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 28. prosince 1981. Udílen byl za inovativní návrhy. Zasloužilý dárce krve SSSR (почетньій донор CCCP) – Tento čestný titul byl udílen dárcům krve. Lidový lékař SSSR (Народный врач СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 25. října 1977. Udílen byl za mimořádný přínos ke zlepšení veřejného zdraví. Lidový architekt SSSR (Народный архитектор СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 12. srpna 1967. Udílen byl za mimořádné výsledky v přípravě strategického plánu rozvoje nebo při architektonickém zpracování významných budov. Lidový učitel SSSR (Народный учитель СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 30. prosince 1977. Udílen byl za významný přínos k národnímu vzdělávacímu systému a hlavně za úspěchy při výuce dětí a mladistvých v otázkách komunismu. Lidový umělec SSSR (Народный артист СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 13. ledna 1937. Udílen byl za mimořádné úspěchy ve scénickém umění. Lidový výtvarník SSSR (Народный художник СССР) – Tento čestný titul byl založen dne 16. července 1943. Udílen byl za mimořádné úspěchy ve výtvarném umění, jako je malířství, sochařství, fotografie aj.

Řády

Základní ustanovení Odstavec 9 článku 121 Ústavy Sovětského svazu stanovil, že řády a medaile Sovětského svazu mohou být schváleny pouze prezidiem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Ocenění udílená jednotlivými rezorty nebyla státními vyznamenáními. Dne 3. července 1979 schválilo prezidium Nejvyššího sovětu Sovětského svazu Obecná nařízení o řádech, medailích a čestných titulech SSSR.Ведомости Верховного Совета Союза Советских Социалистических Республик. 1979. № 28. s. 479 Ve článku 14 v kapitole III byl seznam řádů Sovětského svazu rozdělený do tří skupin:

řády udílené za revoluční a pracovní zásluhy, za zásluhy o obranu socialistické vlasti, za rozvoj přátelství a spolupráce mezi národy, za upevňování míru a za další zásluhy o sovětský stát a společnost řády udílené za službu při obraně socialistické vlasti a další vojenské zásluhy řády udílené matkám za výchovu mnoha dětí

Nominace na udělení sovětských řádů mohly podávat státní struktury (ministerstva, výbory, vojenské útvary), stranické a veřejné instituce, vedoucí podniků a velitelé vojenských jednotek. O udělení vyznamenání rozhodovalo prezidium Nejvyššího sovětu Sovětského svazu a vyznamenání byla udílena jeho jménem. Během Velké vlastenecké války bylo právo udílet jednotlivá státní vyznamenání SSSR delegováno na velitele vojenských jednotek a formací od hodnosti velitele brigády výše.Володин А. Н., Мерлай Н. М. Медали СССР. — СПб.: Печатный двор, 1997. 301 с. 3000 экз. s. 278–281 Vojenští velitelé mohli udělit následující řády: Řád rudého praporu, Řád Suvorova III. třídy, Řád Kutuzova III. třídy, Řád Bohdana Chmelnického III. třídy, Řád Alexandra Něvského, Řád vlastenecké války I. a II. třídy, Řád rudé hvězdy, Řád slávy II. a III. třídy. V případě námořnictva to byly navíc Řád Ušakova II. třídy a Řád Nachimova II. třídy.

Pravidla nošení sovětských vyznamenání (pořadí, vzdálenost mezi vyznamenáními, umístění v řadách atd.) upravovala řada vyhlášek prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Poslední z těchto dekretů byl vydán dne 28. března 1980.Володин, Мерлай, 1997, s. 284. V souladu s tímto dekretem byla jedna část vyznamenání nošena na levé straně hrudi a druhá část na pravé straně. Všechny řády byly umístěny nad medailemi. Výjimkou byla Jubilejní medaile Za chrabrou práci – Na paměť 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina a Jubilejní medaile Za vojenskou chrabrost – Na paměť 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina. Tato medaile se nosila nad řády, ale pod odznaky čestných titulů Hrdiny Sovětského svazu a Hrdiny socialistické práce.Володин, Мерлай, 1997, s. 286. Stužky sovětských vyznamenání se nosily nalevo na hrudi.Володин, Мерлай, 1997, s. 287—289. Vyznamenání jiných států a jejich stužky se nosily za státními vyznamenáními Sovětského svazu.Володин, Мерлай, 1997, s. 290.

Prezidium Nejvyššího sovětu Sovětského svazu bylo oprávněné státní vyznamenání dotyčnému odebrat v případě, že se dopustil protiprávního jednání ve vztahu ke státním vyznamenáním Sovětského svazu.

Historie vlevo|náhled|Úvodník Komsomolskaja pravda se zprávou o převzetí Leninova řádu Všeruský ústřední výkonný výbor a Rada lidových komisařů vydaly 23. listopadu 1917 dekret O zničení stavů a civilních hodností, kterým se rušily všechny řády, medaile a vyznamenání existující v předrevolučním Rusku.Володин, Мерлай, 1997, s. 5. Dne 22. ledna 1919 Lidový komisariát majetku svým usnesením zrušil kapitulu carských řádů.Об упразднении капитула орденов бывшего министерства двора // Собрание узаконений и распоряжений правительства за 1917–1918 гг.. М.: Управление делами Совнаркома СССР, 1942. s. 231 Systém sovětských vyznamenání tak nevycházel ze staršího carského systému a udílení sovětských vyznamenání začalo 16. září 1918, kdy Všeruský ústřední výkonný výbor ustanovil první sovětský řád, Řád rudého praporu RSFSR. Dne 1. srpna 1924 se tento řád stal společným vyznamenáním pro všechny republiky Sovětského svazu socialistických republiky (SSSR), který byl ustanoven 30. prosince 1922. Řády rudého praporu jednotlivých sovětských republik, které vstoupily do SSSR, byly ztotožněny s Řádem rudého praporu RSFSR a nebyly nahrazeny sovětským řádem. Dne 6. dubna 1930 byl zřízen nejvyšší sovětský řád, Leninův řád. Podle jeho stanov mohl být udělen nejen jednotlivcům, ale i kolektivům. První Leninův řád byl udělen kolektivu novin Komsomolskaja pravda. Na první verzi chyběly klíčové sovětské symboly, rudý prapor a pěticípá hvězda, proto se vzhled řádu v listopadu 1931 zcela změnil.Дуров В. А. Русские и Советские боевые награды. М.: Внешторгиздат, 1990. 104 s. s. 56 náhled|Stužky řádů a vyznamenání udělených maršálu Sovětského svazu Alexandru Vasilevskému V souvislosti se zvětšením počtu státních vyznamenání SSSR byla v roce 1930 přijata Obecná nařízení o řádech SSSR, která byla v roce 1936 revidována. Poté platila více než čtyřicet let. Před druhou světovou válkou byla vyznamenání udílena výhradně dekrety prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Obvykle byla vyznamenaným předávána v Kremlu předsedou prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, někdy jej předávali jeho zástupci. Poslanci Nejvyššího sovětu SSSR příležitostně předávali vyznamenání v místě výkonu práce nebo bydliště příjemců.Володин, Мерлай, 1997, s. 6.

Dne 20. května 1942 byl založen Řád vlastenecké války a stal se tak prvním z vyznamenáních založených během druhé světové války. Byl také do roku 1977 jediným sovětským řádem, který po smrti příjemce připadl jeho dědicům. Přestože šlo o řád vojenského původu byl v několika případech udělen i civilistům. Například v roce 1946 byli tímto řádem oceněni zemědělci za záchranu sklizně v období sucha. Od 15. října 1947 nebylo nadále možné tento řád civilistům udělit.

Dne 29. července 1942 byly zřízeny tři stěžejní vojenské řády, Řád Suvorova udílený ve třech třídách, Řád Kutuzova udílený ve dvou třídách a Řád Alexandra Něvského udílený v jedné třídě. Třetí třída Řádu Kutuzova byla založena až 30. září téhož roku. Dne 10. října 1943 byl založen Řád Bohdana Chmelnického udílený ve třech třídách. Dne 8. listopadu 1943 byly zřízeny dva řády pro udílení vojákům na dvou opačných koncích vojenských hodností. První z nich, Řád vítězství, byl udílen pouze nejvyšší vojenským vůdcům. Naopak Řád slávy udílený ve třech třídách byl udílen vojínům a poddůstojníkům. Řád slávy byl přísně udílen od nejnižší, třetí třídy po nejvyšší, první třídu. Neexistovala u něj také možnost udělit jedinci stejnou třídu několikrát. Dne 3. března 1944 byly zřízeny dva řády určené námořnictvu, Řád Ušakova a Řád Nachimova. Ke konci války dne 8. července 1944 byla zřízena čistě mírová vyznamenání, a to čestný titul Matka-hrdinka, Řád Matka-hrdinka, Řád Mateřská sláva a Medaile Za mateřství.Колесников Г. А., Рожков А. М. Ордена и медали СССР. Минск: Народная асвета, 1986. 127 с., c. 9–11