Epiteton, také epitet, původem starořecké ἐπίθετον (epithéton), od 17. století latinsky epithetos – je básnický přívlastek se stylistickou slohovou hodnotou, projevující postoj mluvčího, také přídavek; archaicky přímětekhttp://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=24515, 9. ledna 2020. REISENAUER, Roman, ed. Co je co?: příručka pro každý den. 3. [část]. 1. vyd. Praha: Pressfoto, 1978. 589, s. Knižnice čas. Kviz. S. 548.). Jde o jeden ze stylistických prostředků, který zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu nebo jevu, případně autorův hodnotící nebo citový vztah k nim.
Rozlišují se dva druhy epiteta: Epiteton constans (epiteton stálý či ustálený), přívlastkem se vyjadřuje běžně připisovaná vlastnost, např. „širé pole, zelený háj“. Epiteton ornans (epiteton zdobný, ozdobný), přisuzuje se jím neobvyklá vlastnost se pak označuje jako , například „zemřelá slova“.
Epiteta se řadí mezi básnické tropy, protože vytvářejí se svým podstatným jménem vztah metafory či metonymie.
Odkazy Reference
Související články Oxymóron Honorifikum
Kategorie:Literární pojmy Kategorie:Řecká slova a fráze