Expedice 66 byla šedesátá šestá dlouhodobá mise k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Začala 17. října 2021 v okamžiku odpojení Sojuzu MS-18 a skončila s odpojením Sojuzu MS-19 při návratu zpět na Zemi 30. března 2022.
Posádka Expedice 66 začala 17. října 2021, 01:14:05 UTC, kdy se od ISS odpojila loď Sojuz MS-18 se členem dlouhodobé Expedice 65 Olegem Novickým a dvěma ruskými účastníky kosmického letu, kteří na stanici přiletěli o 12 dní dříve v Sojuzu MS-19 kvůli natáčení ruského filmu Vyzov (rusky Вызов; doslovně Výzva), Klimem Šipenkem a Julijí Peresildovou.
Velitelem ISS byl v okamžiku zahájení Expedice 66 Thomas Pesquet a na stanici včetně něj pobývalo celkem 7 kosmonautů a astronautů. Z nich dva – Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei – přiletěli 9. dubna 2021 v Sojuzu MS-18 společně s Novickým, absolvovali celou Expedici 65 a přešli do Expedice 66. Na Zemi by se měli vrátit na konci března 2022 v Sojuzu MS-19. Další čtyři – Robert Kimbrough, Katherine McArthurová, Akihiko Hošide a Thomas Pesquet – se v lodi SpaceX Crew-2 k ISS připojili 24. dubna 2021, stali se členy Expedice 65 a stanici opustili 8. listopadu, ještě před příletem lodi SpaceX Crew-3 s nástupnickou posádkou amerického segmentu. Sedmým kosmonautem na palubě byl při zahájení Expedice 66 Anton Škaplerov, který na stanici přiletěl 5. října 2021 v Sojuzu MS-19. Škaplerov 6. listopadu, před odletem SpaceX Crew-2, převzal od Pesqueta klíč od stanice a s ním i velení. Na Zemi se vrátil na konci Expedice 66 společně s Dubrovem a Vande Heiem v Sojuzu MS-19.
Po svém příletu 11. listopadu 2021 v lodi SpaceX Crew-3 se členy dlouhodobé posádky stali astronauti Raja Chari, Thomas Marshburn, Matthias Maurer a Kayla Barronová.
Během trvání Expedice 66 na ISS přiletěla v lodi Sojuz MS-21 ruská část další dlouhodobé Expedice 67. Tvoří ji Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov. Spojení lodi se stanicí připadlo na 18. března 2022, pouhé 3 hodiny po startu. Loď jako vůbec první připojila k novému spojovacímu modulu Pričal.
Anton Škaplerov předal několik hodin před svým odletem, 29. března 2022 v 13.45 UTC funkci velitele ISS a klíč od stanice svému nástupci Thomasi Marshburnovi.
Expedice 66 skončila formálně okamžikem, kdy se od stanice odpojil Sojuz MS-19, tedy 30. března 2022 v 11:28 UTC. V tu chvíli byli na palubě stanice kromě velitele Thomase Marshburna také Raja Chari, Matthias Maurer a Kyala Barronová s plánovaným návratem na Zemi o několik týdnů později, a Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov jako ruská část navazující Expedice 67.
kosmonaut/astronaut loď 17. října – 8. listopadu 2021 8. – 11. listopadu 11. listopadu 2021 – 18. března 2022 18. – 30. března 2022 Thomas Pesquet (2)Crew-2 velitel ISSThomas Pesquet předal 29. 6. dubna 2021, několik hodin před svým odletem z ISS, velení Antonu Škaplerovovi Robert Kimbrough (3)Crew-2 Katherine McArthurová (2)Crew-2 Akihiko Hošide (3)Crew-2 Anton Škaplerov (4)MS-19 velitel ISS velitel ISS velitel ISSAnton Škaplerov předal 29. března 2022, několik hodin před odletem z ISS a koncem Expedice 66, velení Thomasi Marshburnovi. Pjotr Dubrov (1)MS-18 Mark Vande Hei (2)MS-18 Raja Chari (1)Crew-3 Thomas Marshburn (3)Crew-3 Matthias Maurer (1)Crew-3 Kayla Barronová (1)Crew-3 Oleg Artěmjev (3)MS-21 Denis Matvějev (1)MS-21 Sergej Korsakov (1)MS-21 Alexandr Misurkin (3)MS-20《8. – 19. prosince 2021》Jusaku Maezawa (1)MS-20《8. – 19. prosince 2021》 Jozo Hirano (1)MS-20《8. – 19. prosince 2021》 Legenda:《 》členové návštěvní mise Sojuz MS-20
(V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.)
Návštěvní mise Během Expedice 66 měly na palubu ISS zavítat podle plánu také dvě krátkodobé návštěvní mise. První z nich se v lodi Sojuz MS-20 ke stanci připojila 8. prosince 2021 v 13:40:44 UTC a tvořil ji profesionální kosmonaut Alexandr Misurkin a dva japonští vesmírní turisté Jusaku Maezawa a Jozo Hirano. Maezawa, jinak zakladatel online obchodu s oblečením ZOZO, během letu plnil seznam 100 položek ze seznamu úkolů, který si vypracoval před odletem i s pomocí veřejnosti. O své zkušenosti se dělil na svém YouTube kanálu prostřednictvím videí, která pořizoval Hirano. Oba se také zapojili výzkumu lidského zdraví pro Translační výzkumný institut pro vesmírné zdraví (TRISH) při Baylor College of Medicine v Houstonu. Studie zahrnovala sběr údajů z elektrokardiogramu (EKG), účast v sérii kognitivních testů a používání přenosného zařízení ke sběru údajů o zraku. Zkoumali také, jak mikrogravitace ovlivňuje způsob proudění krve z končetin do hlavy. Posádka se od stanice se svou lodí odpojila 19. prosince 2021 v 23:50:30 UTC a po brzdicím manévru (zapálení motoru 20. prosince 2021 v 02:18:56 UTC) přistál v Kazachstánu v 03:13 UTC. Šlo o již 20. návštěvní misi k ISS v lodích Sojuz a 8. zajištěnou společností Space Adventures.
Podle původních plánů měla během Expedice 66 na stanici zavítat ještě posádka prvního letu lodi Crew Dragon pro společnost Axiom Space, která plánuje v dalších letech u ISS vybudovat zvláštní orbitální segment určený k soustavnému využívání vesmírnými turisty. Osmidenní pobyt pod označením Axiom Mission 1 (Ax-1) měli od 21. února 2022 absolvovat zkušený astronaut Michael López-Alegría a tři turisté, Larry Connor, Mark Pathy a Ejtan Stibbe. V prosinci 2021 však byl oznámen odklad jejich startu na 28. února 2022 a v lednu 2022 další posun na 31. března 2022, tedy za předpokládané datum konce Expedice 66.
Průběh letu náhled|Matthias Maurer, jeden z astronautů První dny Expedice 66 byly ve znamení příprav na návrat posádky mise SpaceX Crew-2 na Zemi, včetně nakládání materiálu a vybavení i osobních věcí do lodi Crew Dragon Endeavour. Odlet se uskuteční počátkem listopadu, několik dní po příletu posádky lodi SpaceX Crew-3, jejíž start je naplánován na 31. října 2021.
Uskutečnil se také přesun nákladní lodi Progress MS-17 mezi spojovacími porty Poisk zenith a Nauka nadir. Loď se od stanice odpojila 20. října 2021 ve 23:42:27 UTC a sérií manévrů se vzdálila až na 185 kilometrů a po několika desítkách samostatného letu a přibližovací proceduře se připojila k modulu Nauka 22. října v 04:21:07 UTC. Neobvyklé dlouhé trvání přesunu mezi porty bylo vysvětleno potřebou ruských letových dispečerů nakonfigurovat systémy Nauky pro přijetí lodi Progress, Loď se během těchto prací stáhla do bezpečné vzdálenosti. Progress MS-17 (NASA používá označení Progress 78) bude po připojení zapojen do kontroly těsnosti palivových potrubí modulu Nauka, která je nezbytná předtím, než budou jeho trysky poprvé použity k úpravě orientace stanice.
Oproti původnímu plánu, který počítal s několikadenním společným pobytem posádek lodí SpaceX Crew-2 a SpaceX Crew-3 kvůli optimálnímu předání činností na palubě stanice, nakonec SpaceX Crew-2 odletěla 8. listopadu 2021, před příletem další posádky. Tu na Zemi zdrželo počasí a drobný zdravotní problém jednoho z jejích členů. Situaci navíc komplikovalo, že se loď Endeavour blížila ke konci 210denní doby, pro kterou jsou Crew Dragony certifikovány k bezpečnému provozu. Posádku ISS tak po tři dny tvořili jen tři lidé – Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei. Loď SpaceX Crew-3 se třemi americkými a jedním německým členem Expedice 66 k ISS dorazila 11. listopadu.
Pouhých šest hodin před jejím startem byl proveden orbitální manévr, při němž se na 361 sekund zažehly motory lodi Progress MS-18 zakotvené na zádi stanice. ISS tak obdržela impuls 0,7 m/s, který zvýšil její dráhu o 1,2 km. Manévr byl reakcí na riziko srážky s troskami po čínském testu protisatelitních zbraní v roce 2007, které byly původně součástí čínské meteorologické družice Fengyun-1C, od roku 2002 nefunkční. Díky provedenému mimořádnému manévru mohlo být zrušeno zvýšení dráhy plánované původně na 16. listopad.
Kompletní sedmičlenná posádka pak musela už po několika dnech, 15. listopadu 2021 znovu čelit ohrožení vesmírným odpadem, tentokrát ruským a týž den vzniklým. Protože po jejich odhalení nebyl dostatek času připravit a uskutečnit další orbitální manévr, aby se stanice ohrožujícím předmětům vyhnula, byli astronauti a kosmonauti kolem 07:00 UTC vyzváni k uzavření průchodů do všech postranních modulů ISS a k ukrytí ve svých dopravních kosmických lodích, aby byli schopni vrátit se v případě poškození stanice na Zemi. Zůstali v nich asi dvě hodiny, stanice však i nadále prolétala oblakem trosek nebo v jeho blízkosti každých 90 minut. Téhož dne odpoledne informovalo americké velitelství pro vojenské operace ve vesmíru U. S. Space Command, že mrak asi 1500 sledovatelných kusů a možná až stovek tisíc malých úlomků vznikl při testu protisatelitní zbraně, kterou Rusko ráno, kolem 02:45 UTC sestřelilo starou vojenskou družici ze sovětské éry, označovanou jako Kosmos 1408. Fragmenty zůstanou na oběžné dráze roky a potenciálně i desetiletí, „představují značné riziko pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice a další lidské vesmírné lety, stejně jako satelity mnoha zemí,“ uvedlo ve svém prohlášení Space Command. Ned Price, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, označil ruský protisatelitní test za nebezpečný, lehkomyslný a nezodpovědný, ruský krok odsoudil také ředitel NASA Bill Nelson. Z ruské strany se k události bezprostředně vyjádřil Anton Škaplerov, ruský velitel vesmírné stanice, když v pondělí odpoledne tweetoval: „Přátelé, u nás je všechno normální! Pokračujeme v práci podle programu.“ Až více než o den později vydalo oficiální zprávu ruské ministerstvo obrany, když ústy ministra Sergeje Šojgu potvrdilo úspěšný test protisatelitního systému s tím, že úlomky nepředstavují žádnou hrozbu pro kosmické aktivity. Plný provoz stanice byl obnoven v ranních hodinách 17. listopadu 2021.
Také na konci listopadu bylo na stanici rušno. Nejprve 20. listopadu odletěla zásobovací loď Cygnus NG-16, 25. listopadu ji následovala ruská loď Progress MS-17 a o další den později se na její místo připojil modul Pričal, který ke stanici dopravila upravená nákladní loď Progress M-UM. Na 30. listopadu pak byl naplánován výstup do volného prostoru z amerického segmentu, při němž astronauti Thomas Marshburn a Kayla Barronová měli vyměnit komunikační anténu v radiovém pásmu S, používanou pro přenos hlasu a dat na Zemi. Vzhledem k možnému ohrožení stanice troskami kosmických těles, zjištěnému 29. listopadu 2021 večer (amerického času), byl výstup odložen. Odehrál se 2. prosince, se začátkem v 11:15 UTC a ukončením v 17:47 UTC, trval tedy 6 hodin a 32 minut. Marshburn a Barronová s pomocí robotické ruky Canadarm2, kterou z vnitřku stanice ovládali astronaut Matthias Maurer a Raja Chari, odmontovali původní anténu a namontovali na její místo novou. Vzhledem k náskoku oproti časovému plánu stihli provést ještě několik drobnějších úkonů jako přípravu k pracím naplánovaným pro další výstupy. O den později, 3. prosince 2021 v 07:58 UTC, provedli specialisté řídicího střediska mise neplánovanou korekci oběžné dráhy ISS, aby se stanice fragmentu stupně americké nosné rakety Pegasus, vypuštěné z USA v roce 1994. Kvůli manévru byly na 160,9 sekundy spuštěny motory nákladní lodi Progress MS-18, což udělilo stanici impuls –0,3 m/s, takže se její orbitální výška nad Zemí snížila zhruba o 310 metrů.