Mistr Doupovské madonyOpitz J, 1930, s. 36 je anonymní pozdně gotický řezbář, nazvaný podle svého nejvýznamnějšího díla – Assumpty z Doupova. Jeho dílna byla činná přibližně mezi lety 1460–1490 a sídlila pravděpodobně v Chebu.Ottová M, 2004, s. 203
Dílo Předpokládá se, že řezbář navazoval na starší sochařskou tvorbu ve Štýrsku (Madona z Tamswegu, 1461-1466) a Norimberku (Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen).Ottová M, 2004, s. 210-211 Zmíněné předlohy mají oproti Doupovské madoně plně plasticky modelovaný objem. Tendenci k stlačení bloku a reliéfnímu zpracování je u Mistra Doupovské Madony možné přičíst inspiraci staršími díly z okruhu Jakoba Kaschauera (Mistra Freisingských figur). Vídeňsko-dolnobavorská orientace řezbáře se nejsilněji projevuje u nejstarší sochy celého souboru doupovského mistra – Assumpty z plzeňského muzea. Nahuštění měkkých záhybů drapérie pod tělem Ježíška spolu se zalamováním drapérie vychází z mísovitých a trubicovitých záhybů krásného slohu a blíží se uspořádání drapérie u tyrolské Madony z Maria Bühel bei Oberndorf (40. léta 15. stol.). Ve srovnání s ní je plzeňská socha štíhlejší, méně rozvinutá do prostoru. Záhyby drapérie jsou zplihlé a více přiléhají k tělesnému objemu.
Dolnobavorský styl dlouhých linií, který reprezentuje Madona z Berlínských muzeí (60. léta 15. stol.), má některé společné znaky s Madonou z klášterního kostela v Teplé, která pochází zhruba ze stejné doby. Charakteristické je uspořádání svrchního šatu s dlouhými vertikálními trubicemi, které jsou pouze v pase a pod tělem dítěte složeny v zalamované drapy.
Nejkvalitnější sochou připsanou Mistru Doupovské madony je Assumpta z Doupova, pocházející ze 70. let 15. století. Byla vystavena např. v Československém pavilonu na Světové výstavě 1967 v Montrealu.
Assumpta z Kynšperka je z celého souboru nejmladší a stylově souvisí se švábským sochařstvím (Madona z Neufra, Madona z HeggbachuDeutsche digitale bibliotek: Heggbach: Kirche (Madonna von ca. 1470)), jehož impulzy do Čech zprostředkovalo starší norimberské sochařství.Homolka J, 1984, s. 547 Jde zejména o okruh Mistra Cvikovského oltáře, spolupracujícího s dílnou Hanse Pleydenwurffa a Michaela Wolgemuta, tedy období předcházející návratu Veita Stosse z Krakova. Assumpta z Kynšperka je typem tváře i schématem zalamovaných záhybů drapérie blízká Doupovské madoně, ale liší se rouškou, která nahrazuje korunku. Celkově odpovídá retrográdním tendencím ke krásnému slohu, přítomným na území Čech před a kolem roku 1500.Ottová M, 2004, s. 210
Obě sochy z chebské galerie mají podobnou typiku tváří a záhybový systém drapérie jako madony z plzeňského muzea, Doupova, Teplé a Kynšperka, ale nižší kvalitu zpracování.
Z domácí tradice krásného slohu sochař převzal např. diagonální polohou dítěte, typiku tváří i výchozí pojetí drapérie. Originálním přínosem Mistra Doupovské madony je plošné zpracování vmačkávaných a zalamovaných záhybů drapérie, které obměňuje základní schéma, společné všem sochám připisovaným jeho dílně.
Díla Mistra Doupovské madony a jeho dílny Assumpta z plzeňského muzea (60. léta 15. stol.), Západočeské muzeum v Plzni Madona z klášterního kostela v Teplé (60. léta 15. stol.), Národní galerie v Praze Assumpta z Doupova (1470-1480) Assumpta z Kynšperka nad Ohří (kolem 1490), Muzeum SokolovKynšperk nad Ohří, Vystavená replika Kynšperské Madony Panna Marie v naději, Galerie výtvarného umění v Chebu Panna Marie z Navštívení, Galerie výtvarného umění v Chebu Assumpta z Veliké VsiMichaela Ottová, Assumpta z Veliké Vsi. Mistr Doupovské Madony, Ústecký sborník historický (2001) p. 271-297]
Příbuzná díla Madona z Tamswegu Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen (první pol. 70. let) Madona z Maria Bühel bei Oberndorf u Salcburku (40. léta 15. stol.) Madona z kostela v Heggbachu (1470)
Reference
Literatura Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004 Jaromír Homolka, Pozdně gotické sochařství in: Taťána Petrasová, Helena Lorenzová (eds.), Dějiny českého výtvarného umění I/2, Academia Praha 1984 Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975 Josef Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech, 1930
Externí odkazy Doupovská madona, Muzeum Karlovy Vary
Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Muži