Město Mšeno (, dříve ) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží na křížení silnic II/259 (Mladá Boleslav – Dubá) a II/273 (Mělník–Doksy) asi 15 km severovýchodně od Mělníka. Je označováno za vstupní bránu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, při jejímž jihovýchodním okraji leží. Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. Původní osada založená ve 14. století patřila ke královskému majetku. Již v roce 1367 je Mšeno městem. Ještě v tomto století tu byla založena tvrz a ze vsi se stalo městečko. Mšeno bylo poničeno častými požáry. V roce 1991 byl Mšenu navrácen status města. Ve městě se nachází několik hrázděných domů, historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres BěláSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá 1874 země česká, politický i soudní okres MělníkNařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres MělníkAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres MělníkNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník 1949 Pražský kraj, okres Mělník 1960 Středočeský kraj, okres Mělník 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník
Rok 1932 Ve městě Mšeno u Mělníka (přísl. Romanov, Skramouš, 2150 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 873–874. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, důchodkový kontrolní úřad, obchodní gremium, sbor dobrovolných hasičů, Měšťanská cihelna, výroba hraček, kamenický závod, mlýn, 2 pily, sladovna. Živnosti a služby: 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, Sokolský biograf, drogerie, fotoateliér, 3 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 3 hotely (Holuška, Honcová, Štolc), 3 hudební školy, 2 knihaři, lékárna, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Mšeno a Sedlec, Úvěrní a spořitelní ústav ve Mšeně, Živnostenská záložna ve Mšeně, hlavní sklad tabáku, zubní ateliér.
Části města Historické jádro města tvoří dvě části: městská, jejímž centrem je náměstí Míru a Masarykova ulice (krátký bulvár s charakterem náměstí) s kostelem sv. Martina nacházejícím se mezi nimi, a níže položená původně venkovská část, nazývaná Podolec. Obě části v dnešní době tvoří souvislý celek. V Podolci začíná Košátecký potok, na němž a jeho zdrojnicích leží městské lázně a několik rybníků (Blížka, Jezero, Černík).
K městu jsou v současné době připojeny i urbanisticky samostatné vesnice v okolí. Západním směrem se nacházejí vesnice Sedlec (vzdálená asi 1,5 km) a Hradsko (asi 4 km vzdálená, na návrší nad Kokořínským dolem, naproti Kokořínu). Obě spadají do katastrálního území Sedlec u Mšena a navzájem je odděluje rokle Kočičina, kterou silnice III/2732O ze Mšena obchází. Severně se nachází při silnici na Dubou osady Romanov (1 km) a Ráj (4 km) a v kilometrovém okruhu kolem Ráje ještě část osady Brusné (Brusné 2.díl, východně od Ráje) a osady Olešno (severozápadně od Ráje) a Vojtěchov (západně od Ráje) a samoty Víno (jižně od Ráje) a V Dolíku (mezi Vojtěchovem a Olešnem). Romanov a rozsáhlé přírodní území (Boudecká rokle, Vyhlídky, Kačina) patří katastrálně ke Mšenu, Ráj a osady kolem něj patří do katastrálního území Olešno. Přes Ráj a Vojtěchov protéká říčka Pšovka, do níž se ve Vojtěchově zprava vlévá potok Žebrák. Na severovýchodě (asi 3 km daleko) se nachází vesnice Skramouš s vlastním katastrálním územím. Na jižní straně nepatří ke Mšenu žádné vesnice, ale směrem k Velkému Újezdu neobydlená oblast s pomístními názvy Šibenec a Pod Šibencem.
Podolec, Sedlec, Hradsko, Romanov, Ráj, Brusné, Olešno i Vojtěchov spadají do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, místní část Mšena, Šibenec a Skramouš leží mimo ně. Zalesněné a skalnaté oblasti severně a severozápadně od města včetně údolí Debř vedoucího až k jeho okraji a včetně osad Ráj, Vojtěchov a Brusné 2.dil patří zároveň i do přírodní rezervace Kokořínský důl.
Území města se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků – jihovýchodní polovina (Skramouš a vlastní Mšeno až k Romanovu) se počítá k Jizerské tabuli, zatímco ostatní přidružené části k Ralské pahorkatině.
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Kadlín, Kanina, Ledce, Libovice, Lobeč, Ostrý, Stránka a Tajná a od 1. ledna 1980 do 31. března 1996 také Brusné 1.díl a Příbohy.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Martina u Masarykovy ulice a náměstí Míru Evangelický kostel v Boleslavské ulici, vystavěný v letech 1935–1936 v puristicko-funkcionalistickém stylu Evangelická zvonička v Mělnické ulici – galerie dobových fotografií Lidová dřevěná architektura Sousoší Panny Marie se sochami svatého Pavla a Šebestiána na náměstí Míru Radnice na náměstí Míru Městské lázně – koupaliště ve stylu art deco z roku 1932 Skalní obydlí v údolí Debř Památník mistra Jana Husa v údolí Debř Muchomůrka – lesní altán v údolí Debř Polní opevnění Švédský val severně od města Kamenný železniční most Mšenské pokličky (nebo jen Pokličky) – bizarní skalní útvary
Zaniklé stavby Větrný mlýn
Památné stromy V katastrálním území Mšeno je chráněno vícero památných stromů:
v severní části města: Mšenská lípa 1, lípa malolistá na křižovatce ulic Palackého a Pod Javorem Mšenská lípa 2, lípa malolistá v ulici Palackého poblíž křižovatky s ulicí Karlova
ve východní části města: Lípa v parku u ZŠ Mšeno, lípa malolistá v ulici U Školy, po západní straně základní školy Buk v parku u ZŠ Mšeno, buk lesní červenolistý tamtéž
v jižní části města: Stromořadí ve Mšeně, řada 10 mohutných stromů různých druhů v prostoru někdejšího Šimonova zahradnictví západně od ulice Jatecká
mimo město: Jedle u Brusného, jedle bělokorá při jižní straně silnice Ráj – Libovice Romanovské lípy, dvojice stromů, (lípa malolistá a lípa velkolistá) v Romanově Mšenská lípa 3, lípa malolistá při výjezdu z města směrem na Romanov. Ochrana tohoto stromu byla zrušena v r. 2011 z důvodu špatného zdravotního stavu.
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Městem procházejí II/259 Dubá – Mšeno – Mladá Boleslav a II/273 Mělník–Mšeno–Doksy. Železnice – Město leží na železniční trati Mladá Boleslav – Mělník. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897, a to jak na úseku Mělník–Mšeno, tak na úseku Mšeno–Skalsko–Chotětov. Na území města leží železniční dopravna Mšeno a železniční zastávka Skramouš. Veřejná doprava 2012 Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Doksy, Dubá, Kokořín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha. Železniční doprava – Po trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví přes Mšeno denně jezdí v pracovní dny 9 párů osobních vlaků, o víkendu o jeden pár méně.
Turistika Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 0009 Mělnické Vtelno – Kadlín – Mšeno – Hlučov. Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy Mšeno – Kokořínský Důl, Skramouš – Mšeno – Pokličky – Vidim, Kokořínský Důl – Sedlec – Mšeno – Vojtěchov. Cinibulkova naučná stezka
Rodáci a významní obyvatelé náhled|upright|Pamětní deska Josefa Ladislava Píče na radnici Narození ve Mšeně Augustin Heřman (cca 1621 – cca 1686), obchodník, mořeplavec, kartograf a korzár Vojtěch Živný (1756–1842), klavírista, basista, houslista, skladatel Jan Křtitel Píšek (1814–1873), operní pěvec Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik a archeolog Rudolf Vomáčka (1847–1926), architekt a stavitel František Bíza (1849–1904), ilustrátor Anna Bayerová (1852–1924), lékařka (narozená v místní části Vojtěchov) Jiří Zahajský (1939–2007), herec
Další regionální osobnosti Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944), ředitel místní školy, hybatel spolkového života a rozvoje města, propagátor turistiky na Kokořínsku
Fotogalerie
Odkazy Reference
Souřadnice
Externí odkazy
Oficiální webové stránky města
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Mělník Kategorie:Sídla v Jizerské tabuli Kategorie:Města v okrese Mělník Kategorie:Sídla v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj