Volby do Evropského parlamentu se (v závislosti na praxi v jednotlivých zemích a v souladu s Lisabonskou smlouvou) konaly od 6. do 9. června 2024, v Česku v pátek 7. a sobotu 8. června 2024. Volilo se 720 europoslanců.
Šlo o desáté parlamentní volby od první přímé volby do Evropského parlamentu v roce 1979 a první volby po brexitu. Nejvíce poslanců (189) získaly ve volbách strany sdružené ve frakci Evropská lidová strana, jejichž hlavní kandidátkou byla dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, na druhém místě byla s 136 poslanci frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů a na třetím s 83 poslanci skončila frakce Evropští konzervativci a reformisté.
Způsob volby a počet poslanců vpravo|náhled|Volební okrsky. vpravo|náhled Do Evropského parlamentu se volí poměrným systémem, v každé zemi mají ale volby jistá specifika. Například v počtu hlasů, které je nutné získat k dosažení mandátu. Ve velké většině zemí Evropské unie (s výjimkou Francie, Itálie, Irska a Polska) se volí v jediném volebního obvodu pro celý členský stát.
Občané členských států EU můžou volit v těchto volbách i v jiných členských zemích, volí pak ale tu kandidátní listinu, která je platná v daném státě (např. slovenský volič v Polsku volí polské kandidáty apod.).
V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím. Dalších 46 křesel bylo zrušeno a celkový počet europoslanců se tak snížil ze 751 na 705.
Evropský parlament v únoru 2023 navrhl a v červnu 2023 schválil úpravu rozdělení křesel v Evropském parlamentu a opětovné zvýšení počtu poslanců EP, aby se přizpůsobil vývoji populace. Dne 26. července 2023 dosáhla Rada Evropské unie dohody, která zvýšila velikost Evropského parlamentu na 720 křesel. Návrh následně v září 2023 schválil Evropský parlament a Rada přijala konečné rozhodnutí.
Evropský parlament v květnu 2022 schválil volební reformu. Ta mimo jiné počítala s druhým hlasem voličů pro 28 kandidátů ucházejících se o zvolení ve zvláštním celounijním volebním obvodu, jednotným datem voleb 9. května či možností korespondenčního hlasování pro všechny voliče. Rada s návrhem nesouhlasila.
Níž je uveden přehled dalších specifik volebních systému v jednotlivých zemích: Stát EUKřeslaDatumMinimální volební věkPovinné hlasováníVolební obvodyVolební klauzuleVolební systém Aktivní Pasivní22(+1)9. června1621 35 %D'Hondt179. června1821 1—volební kvóta217.–8. června1821 15 %D'Hondt15(+1)9. června1818 1—D'Hondt79. června1821 1—D'Hondt15(+1)9. června1818 1—D'Hondt81(+2)9. června1818 15 %D'Hondt129. června1818 15 %D'Hondt14(+1)7. června1821 3—jeden přenosný hlas768.–9. června1825 54 %Volební kvóta69. června1821 11,8 %Volební kvóta119. června1821 15 %Volební kvóta9(+1)8. června1821 15 %Sainte-Laguë69. června1818 1—D'Hondt219. června1818 15 %D'Hondt68. června1618 1—jeden přenosný hlas969. června1618 16—Sainte-Laguë31(+2)6. června1818 1(≈3,45 %)D'Hondt53(+1)9. června1821 135 %D'Hondt219. června1818 1—D'Hondt20(+1)9. června1618 14 %D'Hondt339. června1823 15 %D'Hondt219. června1725 13 %Hareova kvóta15(+1)8. června1821 15 %volební kvóta9(+1)9. června1818 1—D'Hondt61(+2)9. června1818 1—D'Hondt219. června1818 14 %Upravený Sainte-Laguë
Hlavní kandidáti
Systém spitzenkandidatů V období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 byl představen nový neformální systém výběru předsedy Evropské komise, který stanovil, že stranická skupina, která získá nejvíc křesel, získá předsedu Komise, přičemž se jím stane její vedoucí kandidát. V roce 2014 byl kandidát největší skupiny Jean-Claude Juncker nakonec nominován a zvolen předsedou Komise. Lídři evropských stran si kladli za cíl znovu použít tento systém v roce 2019, přičemž vybrali hlavní kandidáty a zorganizovali mezi těmito kandidáty televizní debatu.
Po volbách však byla předsedkyní Komise zvolena německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, i když před volbami nekandidovala, zatímco Manfred Weber, hlavní kandidát za stranu EPP, která získala nejvíc křesel, nominován nebyl.
Po neuplatnění systému v roce 2019 někteří volali po obnovení systému v nadcházejících volbách.
K roku 2023 EPP, EGP a PEL oznámily svůj záměr nominovat hlavního kandidáta v roce 2024, zatímco ECR a ID to odmítly.
Přehled +Evropské politické stranySkupina EPHlavní kandidátVolební programEPPEvropská lidová stranaSkupina EPPUrsula von der Leyenová„Our Europe“ ECPMEvropské křesťanské politické hnutíValeriu Ghilețchi„elevate. empower. engage“ PESStrana evropských socialistůS&DNicolas Schmit„The Europe We Want“ALDEAliance liberálů a demokratů pro EvropuObnovaMarie-Agnes Strack-Zimmermannová„Your Europe, Your Freedom“ EDSEvropská demokratická stranaSandro Gozi„Reinventing Europe“ EGPEvropská strana zelenýchZelení/ESABas Eickhout, Terry Reintkeová„Courage to Change“EFAEvropská svobodná alianceMaylis Roßbergová, Raül Romeva„A Europe for All“IDStrana identity a demokracieIDNikdoECRStrana evropských konzervativců a reformistůECRPELStrana evropské leviceLeviceWalter BaierManifestoEvropské politické strany neuznané EUSkupina EPHlavní kandidátiVolební programPPEUEvropská pirátská strana Zelení/ESAMarcel Kolaja, Anja Hirschelová„Common European Election Program“VoltVolt EuropaDamian Boeselager, Sophie in 't Veldová„Electoral Moonshot Programme“
Evropská demokratická strana Během sjezdu ve Florencii dne 8. března 2024 Evropská demokratická strana nominovala Sandra Goziho jako svého hlavního kandidáta a schválila svůj volební program.
Evropská strana zelených Během kongresu v Lyonu ve dnech 2. až 4. února 2024 zvolila Evropská strana zelených své dva kandidáty na předsedu, Base Eickhouta a Terry Reintkeovou, a přijala svůj volební program. Nominovaní byli Bas Eickhout, Elīna Pintová, Terry Reintkeová a Benedetta Scuderiová.
Evropská svobodná aliance V říjnu 2023 zvolil kongres Evropské svobodné aliance Maylis Roßbergovou a Raüla Romevu za své kandidáty na předsedu a přijal volební manifest.
Strana evropské levice Na kongresu v Lublani ve dnech 24. až 25. února 2024 PEL zvolila Waltera Baiera za svého prezidentského kandidáta a přijala svůj volební program.
Evropské křesťanské politické hnutí Na setkání konaném dne 24. února 2024 jmenovalo Evropské křesťanské politické hnutí hlavním kandidátem do Evropské komise předsedu strany Valeriu Ghilețchiho.
Evropská pirátská strana Na svém valném shromáždění v Lucemburku v lednu 2024 Evropská pirátská strana nominovala jako hlavní kandidáty Marcela Kolaju a Anju Hirschelovou.
Volt Europa Volt Europa přijala 27. listopadu na svém valném shromáždění v Paříži svůj program pro evropské volby, volbu kandidátů odložila na později.
Předvolební průzkumy Pro evropské volby neexistujou žádné celoevropské průzkumy. Některé organizace však počítají teoretické rozložení křesel v Evropském parlamentu před volbami do EU na základě vnitrostátních průzkumů ve všech členských státech. Níže uvedená tabulka zobrazuje tyto různé projekce. Projekce před 31. lednem 2020 stále zahrnují Spojené království, které k tomuto datu opustilo EU.
Křesla Následující tabulka ukazuje předpokládaný počet křesel pro skupiny v Evropském parlamentu.
{| class="wikitable sortable tpl-blanktable" style="text-align:center;font-size:90%;line-height:14px;" ! rowspan="2" |Organizace ! rowspan="2" |Datumvydání ! rowspan="2" |Oblast ! class="unsortable" style="width:50px;" |GUE/NGL ! class="unsortable" style="width:50px;" |S&D ! class="unsortable" style="width:50px;" |Zelení/ESA ! class="unsortable" style="width:50px;" |RE ! class="unsortable" style="width:50px;" |EPP ! class="unsortable" style="width:50px;" |ECR ! class="unsortable" style="width:50px;" |ID ! class="unsortable" style="width:50px;" |NI ! rowspan="2" class="unsortable" style="width:50px;" |Další ! rowspan="2" |Vedení |- ! data-sort-type="number" style="background: #8B4513;" | ! data-sort-type="number" style="background: #FF0000;" | ! data-sort-type="number" style="background: #008B00;" | ! data-sort-type="number" style="background: #EEEE00;" | ! data-sort-type="number" style="background: #00BFFF;" | ! data-sort-type="number" style="background: #4F94CD;" | ! data-sort-type="number" style="background: #00008B;" | ! data-sort-type="number" style="background:gray;" | |- |Europe Elects |30. listopadu 2023 |EU27 |38 |141 |52 |89 |style="background:#CCE5FF;"|175 |82 |87 |52 |4 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |35 |- |KAS |29. listopadu 2023 |EU27 |42 |143 |48 |87 |style="background:#CCE5FF;"|171 |78 |79 |47 |78 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |35 |- |POLITICO Europe |9. listopadu 2023 |EU27 |38 |143 |49 |91 |style="background:#CCE5FF;"| 179 |90 |85 |45 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |36 |- |rowspan="2" |Der Föderalist |rowspan="2" |9. listopadu 2023 |rowspan="2" |EU27 |43 |137 |43 |90 |style="background:#CCE5FF;"| 170 |78 |76 |37 |45 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |33 |- |46 |138 |47 |96 |style="background:#CCE5FF;"| 178 |89 |92 |34 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |40 |- |Europe Elects |31. října 2023 |EU27 |45 |139 |51 |92 |style="background:#CCE5FF;"|173 |80 |76 |53 |11 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |34 |- |style="border-right-style:hidden;"| |style="border-right-style:hidden;"|12. řjna 2023 | colspan="12" |PES (strana S&D) suspendovala slovenské strany SMER-SD a HLAS-SD kvůli jejich koalici s kontroverzní stranou SNS. |- |POLITICO Europe |9. října 2023 |EU27 |40 |151 |49 |89 |style="background:#CCE5FF;"| 172|93 |82 |44 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |21 |- |Europe Elects |30. září 2023 |EU27 |43 |145 |52 |90 |style="background:#CCE5FF;"| 165|86 |74 |56 |10 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |21 |- |rowspan="4" |Der Föderalist |rowspan="4" |15. září 2023 |rowspan="4" |EU27 |43 |147 |46 |91 |style="background:#CCE5FF;"| 162|77 |74 |36 |43 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |15 |- |45 |147 |50 |96 |style="background:#CCE5FF;"| 171|90 |89 |32 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |24 |- |42 |144 |46 |90 |style="background:#CCE5FF;"| 157|77 |72 |35 |41 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |13 |- |44 |144 |50 |95 |style="background:#CCE5FF;"| 165|89 |87 |31 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |21 |- |POLITICO Europe |7. září 2023 |EU27 |42 |146 |46 |91 |style="background:#CCE5FF;"| 167|93 |76 |44 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |21 |- |Europe Elects |31. srpna 2023 |EU27 |38 |146 |52 |89 |style="background:#CCE5FF;"| 160|82 |73 |56 |9 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |14 |- |Europe Elects |31. srpna 2023 |EU27 (scénář se 720 křesly) |38 |149 |53 |90 |style="background:#CCE5FF;"| 164|83 |75 |58 |10 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |15
|POLITICO Europe |9. srpna 2023 |EU27 |45 |145 |48 |89 |style="background:#CCE5FF;"| 165|89 |77 |47 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |20 |- |Europe Elects |31. července 2023 |EU27 |45 |143 |49 |90 |style="background:#CCE5FF;"| 157|82 |82 |55 |12 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |14 |- |rowspan="2" |Der Föderalist | rowspan="2" |17. července 2023 | rowspan="2" |EU27 |41 |136 |48 |94 |style="background:#CCE5FF;"| 160|79 |70 |36 |41 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |24 |- |43 |137 |52 |99 |style="background:#CCE5FF;"| 167|89 |87 |31 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |30 |- |Europe Elects |29. června 2023 |EU27 |50 |142 |48 |87 |style="background:#CCE5FF;"| 161|83 |69 |53 |12 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |19 |- |rowspan="2" |Der Föderalist | rowspan="2" |22. května 2023 | rowspan="2" |EU27 |49 |137 |50 |92 |style="background:#CCE5FF;"| 162|79 |67 |33 |36 | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |25 |- |50 |137 |54 |99 |style="background:#CCE5FF;"| 172|82 |83 |28 | | style="background: #00BFFF; color:#FFFFFF;" |35 |- |Europe Elects |28. dubna 2023 |EU27 |51 |141 |49 |89 |style="background:#CCE5FF;"| 163|85 |64 |51 |11