Baetidae je čeleď dvoukřídlých jepic (Ephemeroptera). Jedná se o druhově nejbohatší čeleď jepic, jejíž zástupci jsou rozšířeni téměř po celém světě, s výjimkou Antarktidy a Nového Zélandu. Zástupci této čeledi patří k nejmenším jepicím, délka jejich těla jen zřídka přesahuje 10 mm. Na zadečku mají dva dlouhé cerci. Většina druhů v této čeledi má přední křídla dlouhá, oválná, málo žilkovaná. Zadní křídla jsou většinou výrazně menší či úplně redukovaná. Samci často mají velmi velké oči. Rozmnožují se ve vodách jezer, potoků i v drobných kalužích a jiných zdrojích sladkovodní vody. Nymfy se živí převážně řasami.
Morfologie Zástupci čeledi Baetidae jsou malé až středně velké jepice s délkou předních křídel mezi 2 až 12 mm. Dospělci tvarem svého těla připomínají jiné jepice. Tvar očí dospělých samců je však typický pouze pro tuto čeleď. Složené oči jsou rozděleny na dvě samostatné části, z nichž jeden pár směřuje do strany a druhý nahoru. Poloha sutury je obtížněji rozpoznatelná, ale má systematický význam. Epikraniální sutura probíhá před laterálními ocelli. Dospělci mají hyalinní křídla bez skvrn. Zadní křídla jsou vždy výrazně menší než přední a u řady druhů jsou zcela redukována.
První tarzální článek dospělců je nepohyblivě srostlý s tibií. U samců mají tarsi na předních končetinách dva nestejně vypadající drápky, z nichž jeden je špičatý a srpovitý a druhý tupý. Abdominální část má protáhlý válcovitý tvar. Na zadní části těla mají dva dlouhé cerci. Typickým znakem této čeledi je, že párové pářící orgány samců nejsou sklerotizované.
Larvy této čeledi mají zaoblené, kapkovité tělo, takže mohou dobře plavat. Mají tři ocasní cerci, z nichž prostřední je stejně dlouhý nebo znatelně kratší než postranní dva. U evropských druhů mají postranní cerci lem z jemných štětinek, u některých rodů však chybí. Na abdominální straně mají sedm párů oválných, obvykle mírně zašpičatělých, pohyblivých žaberních listů, kterými prochází vzdušnice. U některých rodů jsou žaberní listy, s výjimkou posledního páru, zdvojené.
Hypognatum larev má dlouhá tykadla, která jsou delší než hlava. Labrum je uprostřed zúžené, levá mandibula má pohyblivou, dlouhou protézu, která je na špičce ozubená.
Ekologie Larvy žijí ve všech typech vod, především však obývají sladkovodní toky. Méně druhů žije i ve stojatých sladkovodních vodách. Většinou žijí na dně. Například rody Beatis a Acentrella žijí ve střední Evropě téměř výhradně na dně, kde se plazí po substrátu, ostatní rody mají larvy nadnášené vodou. Plovoucí formy se vyskytují pouze v pomalu tekoucích nebo stojatých vodách. Většina evropských druhů spásá biofilm nebo perifyton, který je tvořen řasami a bakteriemi a pokrývá kameny či jiné tvrdé substráty nebo se živí měkkou částečně rozloženou organickou hmotou (detritem), a to zejména odumřelými zbytky rostlin. V jiných regionech je jejich způsob života rozmanitější. V Jižní Americe jsou známé např. dravé rody (Harpagobaetis), filtrující rody (Chane) či na vodopády se specializující rody Mayobaetis a Spiritops.
Dospělci žijí pouze krátce a nepřijímají potravu. Kopulace probíhá za letu, několik druhů se rozmnožuje i partenogeneticky. Samičky většinou kladou vajíčka pod vodu, na spodní stranu kamenů a podobně. Některé druhy, jako je Cloeon dipterum, jsou vejcoživorodí. Kladou vajíčka do vody za letu, mladé larvy se líhnou okamžitě, obvykle dříve, než vajíčko klesne na dno.
Fylogeneze Pozice čeledi Baetidae v rámci jepic není zcela potvrzena. Většina vědců považuje tuto čeleď za parafyletickou. Dříve byla používána nadčeleď Baetoidea, ale ani ta není v novějších výzkumech podporována. Podle výzkumů založených na morfologickém a molekulárním základě, založených na srovnání homologních sekvencí DNA, se Baetidae řadí na bazální pozici jepic. V ranějších molekulárních studiích byla čeleď Baetidae dokonce po nějakou dobu považována za nejprimitivnější skupinu, přičemž všechny ostatní čeledi patřily do sesterské skupiny. Podle novějších zjištění je za nejprimitivnější skupinu považována monotypická čeleď Siphluriscidae s jediným druhem Siphluriscus chinensis. Pozice malé čeledi Isonychiidae je nejasná.
Čeleď Baetidae se často dělí na podčeledi Baetinae a Cloeoninae, avšak jejich monofylie nebyla prokázána. Rozdělení čeledi na základě morfologických charakteristik je obtížné, protože řada znaků vykazuje vysoký stupeň homoplazie.
Systematika Rody řazené do čeledi Baetidae: Acanthiops Waltz a McCafferty, 1987 Acentrella Bengtsson, 1912 Acerobiella Gattolliat, 2012 Acerpenna Waltz a McCafferty, 1987 Adebrotus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1995 Adnoptilum Gattolliat a Monaghan, 2010 Afrobaetodes Demoulin, 1970 Afroptilum Gillies, 1990 Alainites Waltz, McCafferty a Thomas, 1994 Americabaetis Kluge, 1992 Anafroptilum Kluge, 2011 Andesiops Lugo-Ortiz a McCafferty, 1999 Apobaetis Day, 1955 Asiobaetodes Gattolliat, 2012 Aturbina Lugo-Ortiz a McCafferty, 1996 Baetiella Uéno, 1931 Baetis Leach, 1815 Baetodes Needham a Murphy, 1924 Baetopus Keffermüller, 1960 Barbaetis Waltz a McCafferty, 1985 Barnumus McCafferty a Lugo-Ortiz, 1998 Bernerius Waltz a McCafferty, 1987 Branchiobaetis Kaltenbach, Kluge a Gattolliat, 2022 Bugilliesia Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Bungona Harker, 1957 Callibaetis Eaton, 1881 Camelobaetidius Demoulin, 1966 Centroptiloides Lestage, 1918 Centroptilum Eaton, 1869 Chane Nieto, 2003 Cheleocloeon Wuillot a Gillies, 1994 Chopralla Waltz a McCafferty, 1987 Cloeodes Traver, 1938 Cloeon Leach, 1815 Corinna Dominique a Thomas in Dominique, Thomas a Horeau, 2005 Corinnella Thomas a Dominique, 2006 Crassabwa Lugo-Ortiz a McCafferty, 1996 Cryptonympha Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Cymbalcloeon Suttinun, Gattolliat a Boonsoong, 2020 Dabulamanzia Lugo-Ortiz a McCafferty, 1996 Deceptiviosa Lugo-Ortiz a McCafferty, 1999 Delouardus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1999 Demoreptus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1997 Demoulinia Gillies, 1990 Dicentroptilum Wuillot a Gillies, 1994 Diphetor Waltz a McCafferty, 1987 Echinobaetis Mol, 1989 Echinopus Gattolliat, 2002 Edmulmeatus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1997 Edmundsiops Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Fallceon Waltz a McCafferty, 1987 Glossidion Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Gratia Thomas, 1992 Guajirolus Flowers, 1985 Guloptiloides Gattolliat a Sartori, 2000 Harpagobaetis Mol, 1986 Herbrossus McCafferty a Lugo-Ortiz, 1998 Heterocloeon McDunnough, 1925 Iguaira Salles a Lugo-Ortiz, 2003 Indobaetis Müller-Liebenau a Morihara, 1982 Indocloeon Müller-Liebenau, 1982 Jubabaetis Müller-Liebenau, 1980 Kirmaushenkreena McCafferty, 2011 Kivua Lugo-Ortiz a McCafferty, 1997 Kivuiops Lugo-Ortiz a McCafferty, 2007 Labiobaetis Novikova a Kluge, 1987 Liebebiella Waltz a McCafferty, 1987 Lugoiops McCafferty a Baumgardner, 2003 Macuxi Cruz, Salles, Hamada a Falcão, 2020 Madaechinopus Gattolliat a Jacobus, 2010 Mayobaetis Waltz a McCafferty, 1985 Maliqua Lugo-Ortiz a McCafferty, 1997 Matsumuracloeon Hubbard, 1989 Megabranchiella Phlai-ngam a Tungpairojwong, 2022 Mesobaetis Brauer, Redtenbacher a Gangibauer, 1889† Micksiops McCafferty, Lugo-Ortiz a Barber-James, 1997 Monocentroptilum Kluge, 2018Kluge N.J. (2018) A new Afrotropical genus Monocentroptilum gen. n. (Ephemeroptera: Baetidae: Protopatellata). Zootaxa 4486 (2): 115–128. Moribaetis Waltz a McCafferty, 1985 Mutelocloeon Gillies a Elouard, 1990 Mystaxiops McCafferty a Sun, 2005 Nanomis Lugo-Ortiz a McCafferty, 1999 Nesoptiloides Demoulin, 1973 Nesydemius Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Nigrobaetis Novikova a Kluge, 1987 Offadens Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Ophelmatostoma Waltz a McCafferty, 1987 Palaeocloeon Kluge, 1997† Papuanatula Lugo-Ortiz a McCafferty, 1999 Paracloeodes Day, 1955 Parakari Nieto a Derka, 2011 Peuhlella Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Platybaetis Müller-Liebenau, 1980 Plauditus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Potamocloeon Gillies, 1990 Prebaetodes Lugo-Ortiz a McCafferty, 1996 Procerobaetis Kaltenbach a Gattolliat, 2020 Procloeon Bengtsson, 1915 Promatsumura Hubbard, 1988 Pseudocentroptiloides Jacob, 1986 Pseudocentroptilum Bogoescu, 1947 Pseudocloeon Klapálek, 1905 Pseudopannota Waltz a McCafferty, 1987 Raptobaetopus Müller-Liebenau, 1978 Rheoptilum Gattolliat, 2001 Rhithrocloeon Gillies, 1985 Rivudiva Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Scutoptilum Gattolliat, 2002 Securiops Jacobus, McCafferty a Gattolliat, 2006 Spiritiops Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Susua Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998 Symbiocloeon Müller-Liebenau, 1979 Takobia Novikova a Kluge, 1987 Tanzaniops McCafferty a Barber-James, 2005 Tenuibaetis Kang a Yang in Kang, Chang a Yang, 1994 Thraulobaetodes Elouard a Hideux, 1991 Tomedontus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1995 Tupiara Salles, Lugo-Ortiz, Da-Silva a Francischetti, 2003 Varipes Lugo a McCafferty, 1998 Waltzoyphius McCafferty a Lugo-Ortiz, 1995 Waynokiops Hill, Pfeiffer a Jacobus, 2010 Xyrodromeus Lugo-Ortiz a McCafferty, 1997 Zelusia Lugo-Ortiz a McCafferty, 1998
Fotogalerie
Odkazy
Reference W.P. McCafferty & G.F. Edmunds (1976): The higher classification of the Ephemeroptera and its evolutionary basis. Annals of the Entomological Society of America 72 (1): 5–12.
Literatura
Externí odkazy