František Antonín Jakub Jeroným kníže z Lambergu ( Franz Anton Jakob Hieronymus Fürst von Lamberg; 30. září 1678 Steyr – 23. srpna 1759 Vídeň) byl rakouský šlechtic, od roku 1712 kníže. Za dynastických válek počátkem 18. století dosáhl v armádě hodnosti generála, později zastával vysoké funkce u císařského dvora. V roce 1744 získal Řád zlatého rouna. Patřila mu rozsáhlá panství v rakouských zemích, byl také majitelem statků v jihozápadních Čechách s hradem Rabí.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Lamberg ve Steyru, hlavní rodové sídlo v Horním Rakousku náhled|vlevo|Erb knížete Františka Antonína Lamberga a jeho manželky Marie Aloisie Harrachové na vstupní bráně hlavního rodového sídla ve Steyru Pocházel ze starého šlechtického rodu Lambergů, byl synem hornorakouského zemského hejtmana Františka Josefa z Lambergu (1637–1712) a jeho manželky Anny Marie Trauttmansdorffové (1642–1727). Původně byl předurčen k církevní dráze a spolu s mladším bratrem Josefem Dominikem studoval v Římě. Již v roce 1695 se stal kanovníkem v Pasově u svého strýce Jana Filipa z Lambergu. Na církevní kariéru ale rezignoval v roce 1698 a poté absolvoval kavalírskou cestu po Itálii. Následně vstoupil do armády a zúčastnil se války o španělské dědictví, později v bojích proti Turkům dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra, respektive generálmajora (1716). Aktivní vojenskou službu opustil v roce 1725.František Antonín Lamberg in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k. k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 54 dostupné online Mezitím se stal císařským komořím a později tajným radou. Po roce 1740 zastával funkci nejvyššího štolby ovdovělé císařovny Alžběty KristýnyFrantišek Antonín z Lambergu in: WISGRILL, Franz Karl, ODELGA, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, 5. díl, Vídeň, 1804, s. 397–398 dostupné online. Na tento post rezignoval v roce 1744 a při té příležitosti obdržel Řád zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 18. století dostupné online Mimoto byl držitelem několika čestných dědičných hodností, byl dědičným nejvyšším komořím a nejvyšším lovčím v Rakousku, dědičným nejvyšším štolbou v Kraňsku, dědičným číšníkem salcburské arcidiecéze a maršálkem pasovského biskupství.
Po starším bratrovi Leopoldu Matyášovi (1667–1711) zdědil rodový majorát Steyr v Rakousku, po strýci Janu Filipovi (1651–1712) pak převzal fideikomisní panství v Čechách (Rabí, Žihobce, Žichovice).KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin v Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 92–93 ISBN 978-80-7469-147-8RUDA, Zdeněk: Tajemství hradu Rabí; Plzeň, 2020; s. 66–67 ISBN 978-80-7640-012-2 Titul knížete zdědil po otci v roce 1712.Heslo z Lamberka in: Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0 Součástí dědictví po bratru Leopoldu Matyášovi bylo také říšské území Leuchtenberg spojené s lantkraběcím titulem, které bylo za války o španělské dědictví zabaveno Wittelsbachům. Rastattským mírem byl Leuchtenberg vrácen zpět k Bavorsku (1714).
František Antonín byl dvakrát ženatý, poprvé se oženil v roce 1713 ve vídeňské katedrále sv. Štěpána s princeznou Luisou Ernestinou z Hohenzollern-Hechingenu (1690–1720), dcerou císařského polního maršála knížete Bedřicha Viléma Hohenzollern-Hechingena.Rodokmen rodu Hohenzollern-Hechingen na webu euweb.cz dostupné online Po ovdovění se jeho druhou manželkou stala v roce 1721 hraběnka Marie Aloisie z Harrachu (1702–1775), dcera neapolského místokrále hraběte Aloise Tomáše Harracha. Také tento sňatek se konal ve Vídni.Rodokmen Harrachů na webu Zámku Kunín dostupné online Marie Aloisie se později stala dámou Řádu hvězdového kříže a palácovou dámou. V letech 1722–1728 byla také dvorní dámou císařovny Alžběty Kristýny.KUBISKA, Irene: Der kaiserliche Hof- und Ehrenkalender zu Wien als Quelle für die Hofforschung.Eine Analyse des Hofpersonals in der Epoche Kaiser Karls VI. (1711-1740).; Vídeňská univerzita, Vídeň; 2009 (diplomová práce); s. 117 Z obou manželství pocházelo devět dětí, celkem pět synů zemřelo v dětském věku. Dědicem rodového majetku a knížecího titulu se stal nejmladší syn Jan Nepomuk (1737–1797). Jím tato linie Lambergů vymřela a dědictví pak přešlo na bavorskou rodovou větev.MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti; díl I.; Praha, 2010; s. 525–526 ISBN 978-80-257-0027-3
Kníže František Antonín Lamberg zemřel ve Vídni v roce 1759 ve věku 80 let a byl pohřben v augustiniánském kostele.
Odkazy
Reference
Externí odkazy František Antonín Lamberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Rodokmen knížecí větve Lambergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
František Antonín Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Osobnosti válek o španělské dědictví Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození 30. září Kategorie:Narození v roce 1678 Kategorie:Narození ve Steyru Kategorie:Úmrtí 23. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1759 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v augustiniánském kostele ve Vídni Kategorie:Muži