Adolf Arnošt hrabě z Waldstein-Wartenbergu, počeštěně z Valdštejna-Vartenberka (celým jménem Adolf Ernst Maria Kristian Josef Friedrich Johannes Evangelista Graf von Waldstein-Wartenberg; 27. prosince 1868 Praha-Malá Strana – 17. června 1930 Doksy) byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Waldstein-Wartenbergů, politik a majitel velkostatku Mnichovo Hradiště. Jeho synovi Karlu Arnoštovi byl v roce 1945 zkonfiskován majetek v Československu.

Původ a kariéra náhled|vlevo|Valdštejnský palác v Praze – místo narození náhled|vlevo|Hrob vedle Valdštejnské kaple na hřbitově v Doksech náhled|vlevo|Manželka Sofie, rozená Hoyosová (1874–1922), se synem Karlem Ernstem (Wiener Salonblatt, 1934) Narodil se ve Valdštejnském paláci v Praze jako syn Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909). Matka pocházela z hlubocko-krumlovské (primogeniturní) větve Schwarzenbergů. Jeho nevlastním bratrem z otcova prvního manželství byl Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913).

Do roku 1888 studoval na Malostranském gymnáziu v Praze, v letech 1888–1890 studoval právo na Vídeňské univerzitě.

Ve vojsku zastával hodnost rytmistra husarů v záloze. Za první světové války v roce 1915 byl jmenován majorem, o rok později získal vojenský kříž III. třídy a v roce 1918 byl jmenován podplukovníkem.

Zastával několik čestných úřadů. V roce 1893 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1917 tajným radou. Po smrti bratra se stal nejvyšším dědičným kráječem Českého království a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu. V letech 1908–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu. Aktivně byl činný v Ústředním svazu majitelů lesů (Zentralverband der Waldbesitzer), který byl založen ve Vídni v roce 1917.

Za první republiky se přihlásil k německé národnosti. Republikánské zřízení zrušilo fideikomisy a zahájilo pozemkovou reformu. Do konce života usiloval o záchranu majetku. Za tímto účelem spolu s několika dalšími šlechtici (Eugenem Ledeburem, Wilhelmem Medingerem, Alainem Rohanem, Franzem Wien-Claudim) spoluzaložil v roce 1919 Svaz německých velkostatkářů v Československu (Verband der deutschen Großgrundbesitzer in der Tschechoslowakei). V roce 1922 také založil tajný komitét, který měl získat podporu západních gentlemanů (velkoprůmyslníků) zvučných jmen především z Velké Británie a USA pro boj proti pozemkové reformě.

Zemřel na zvýšené svalové napětí (hypertonii) 17. června 1930, jeho hrob se nachází vedle Waldsteinské kaple na hřbitově v Doksech.

Majetek náhled|vlevo| Zámek v Doksech Po bratrovi zdědil v roce 1913 majorátní svěřenství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy, Nový Berštejn, Šťáhlavy, Chocenice a Valdštejnský palác v Praze, které bylo zřízeno jeho dědečkem Kristiánem z Waldstein-Wartenbergu v roce 1858. Zdědil také majorát Duchcov s Litvínovem, které spravoval už za života bratra.

Pozemková reforma nejvíce zasáhla velkostatek Duchcov – Horní Litvínov. Ze čtyř velkostatků zůstaly Valdštejnům tři, a sice Doksy (Bělá, Kuřívody), Mnichovo Hradiště a Šťáhlavy. Z původní celkové výměry 41 571 zůstalo Adolfovi 22 tisíc hektarů. Výnos velkostatku nestačil pokrýt výdaje na údržbu a opravy historicky cenných objektů, proto areál hradu Bezděz prodal Klubu československých turistů nebo barokní špitál v Duchcově prodal Českému stavebnímu družstvu. Pronajal také některé části Valdštejnského paláce, byly v něm kanceláře ministerstva obchodu nebo zákaznický servis firmy Laurin & Klement (Elka).

Do Doks nechal převézt z Duchcova rodinný archiv a v roce 1929 ho rozšířil koupí starého fürstenberského archivu.

Rodina Ve Vídni se 29. dubna 1895 oženil se Sophií z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu (1830–1903) a Eleonory Paarové (1835–1913). Zemřela na zástavu srdce ve věku 47 let a byla pohřbena v Doksech. Narodili se jim dva synové:

1. Karel Arnošt (31. 10. 1897 Vídeň – 4. 8. 1985 Vídeň), dědic, od roku 1935 člen Sudetoněmecké strany, kterému byl československý majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945 ⚭ (6. 9. 1920 Heřmanův Městec) Marie Johanna Kinská (23. 2. 1900 Vídeň – 19. 1. 1976 Vídeň) 2. Josef Alfréd (2. 11. 1899 Szombathely – 19. 9. 1952 Graz)

Vnuk Ernst Adolf (1925–2019) se po Sametové revoluci pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, která si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda. Usiloval také o navrácení rodových majetků v restituci.

Vývod z předků

Odkazy Poznámky

Reference Po stopách Valdštejnů, s. 139 Po stopách Valdštejnů, s. 148 Po stopách Valdštejnů, s. 149

Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů, s. 164

Literatura

Externí odkazy Adolf Arnošt Waldstein-Wartenberg na webu rakouského parlamentu Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rodokmen s erby na stránkách Roskildes Historie (dánsky)

Arnošt Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Hrabata Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Narození 27. prosince Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Úmrtí v roce 1930 Kategorie:Úmrtí v Doksech Kategorie:Pohřbení v Doksech Kategorie:Muži