Váchalův mlýn v Domažlicích je bývalý vodní mlýn, který stojí v centru města západně od náměstí Míru v místech zaniklého náhonu vedeného z řeky Zubřina.Císařský, Váchalovský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Lukáš Racocha, 2.3.2015. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. V letech 1958–1980 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.Váchalův vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000141809, rejstříkové číslo ÚSKP 53216/4-2014. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online
Historie Mlýn je zmíněn v kupní smlouvě z počátku 16. století mezi prodávajícím Lvíkem a novým majitelem Václavem Jindrou.
Roku 1839 jej vlastnil Jan Pavlík, který v tomto roce nechal zpracovat plány na rozsáhlou přestavbu u Václava Kostlivého. Živnost po něm převzal jeho syn Antonín, který byl uveden ve sčítání lidu z roku 1857 i jako vlastník domu.Sčítání lidu 1857, Domažlice, Horejší předměstí, čp. 46. Státní oblastní archiv v Plzni, Státní okresní archiv Domažlice. Dostupné online. [cit. 2025-08-25]. V roce 1869 byl i nadále uváděn Antonín Pavlík jako vlastník mlýna a jeho dva nejstarší synové – Ludvík a Antonín zde sloužili jako mlynářští tovaryši.Sčítání lidu 1869, Domažlice, Říšské předměstí, čp. 46. Státní oblastní archiv v Plzni, Státní okresní archiv Domažlice. Dostupné online. [cit. 2025-08-25]. V roce 1880 žil již na výměnku ve mlýně a řemeslo převzal jeho druhý syn Antonín Pavlík mladší.Sčítání lidu 1880, Domažlice, Horejší předměstí, čp. 46. Státní oblastní archiv v Plzni, Státní okresní archiv Domažlice. Dostupné online. [cit. 2025-08-25].
23. října 1877 byl zřízen vodní cejch.
V roce 1886 byl mlýn prodán v exekuci za 14 725 zlatých. V roce 1915 byl na mlýn opět uvalen konkurz a o rok později mlýn koupila Československá banka Praha za 73 369 korun. 3. března 1916 proběhla jeho dražba v odhadní ceně 108.475,77 K.
V roce 1919 se majiteli mlýna stali manželé Váchalovi. Roku 1936 mlýn vyhořel a při jeho přestavbě o měsíc později došlo k tragické nehodě, když se zřítil štít dovnitř budovy. V rodině Váchalově zůstal mlýn až do znárodnění.
V roce 1957 si v areálu zřídily Západočeské mlýny Domažlice firemní dílny a kanceláře; v té době byla odstraněna většina mlýnského zařízení. Stará mlýnská strouha byla zrušena při stavbě pomníku pohraniční stráže v roce 1965.Pohraničník. Zdeněk Němeček. Centrum pro dějiny sochařství (socharstvi.info). [cit. 2021-11-30]. Dostupné online .
V 90. letech 20. století došlo k přestavbě interiérů mlýna a původní ráz si dochovalo pouze první patro mlýnice. Do konce 90. let 20. století vlastnily mlýn Západočeské pekárny a cukrárny, n.p., poté byl navrácen rodině původního majitele.
Popis Ve mlýně se jako doplňková činnost provádělo bělení a sušení prádla. Byla zde také možnost koupání za 5 zlatých mezi 16. a 17. hodinou.
Voda na vodní kolo vedla náhonem. V roce 1930 mlýn poháněla jedna Francisova turbína (průtok 0,2 m³/s, spád 3,7 m, výkon 7,5 HP).
Odkazy
Reference
Související články Seznam vodních mlýnů v Česku
Externí odkazy
Domažlice na webu ČÚZK, Archivní mapy
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Domažlice Kategorie:Mlýny v Domažlicích Kategorie:Klasicistní mlýny v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Domažlice Kategorie:Povodí Radbuzy