Virginie Efira (* 5. května 1977 Schaerbeek) je belgicko-francouzská herečka a moderátorka. Francouzské občanství získala v roce 2016.
Na konci 90. let začala moderovat televizní pořady na belgické televizní stanici RTL. Svou první hlavní roli získala v roce 2013 v romantické komedii 20 ans d’écart. Později ztvárňovala psychologicky komplexní ženské postavy, objevila se v kritiky oceňovaném komediálním dramatu Viktorie (2016), za nějž získala cenu Magritte pro nejlepší herečku a také nominaci na Césara pro nejlepší herečku. Poté hrála v psychologickém thrilleru Paula Verhoevena Elle (2016), dramatu Un amour impossible (2018), komediálním dramatu Sybil (2019) a černé komedii Sbohem, blbci! (2020). V roce 2021 ztvárnila titulní roli v dramatu Benedetta. V roce 2023 získala Césara za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Znovu Paříž (2022). Za svůj výkon v dramatu Znenadání (2026) obdržela cenu pro nejlepší herečku na filmovém festivalu v Cannes.
Životopis Virginie Efira má řecko-židovský původ, narodila se 5. května 1977 do rodiny profesora a hematoonkologa André Efira a Carine Verelstové a má tři sourozence. Vyrůstala v Schaerbeeku. Její rodiče se rozvedli, když jí bylo 18 let. Studovala v Bruselu latinu, matematiku, psychologii a společenské vědy. Ve 28 letech se přestěhovala do Paříže.
V letech 1998–2008 pracovala jako televizní moderátorka. Nejprve ji najal Club RTL (belgický televizní kanál patřící do skupiny RTL Group), aby moderovala dětský pořad s názvem Mégamix. Poté moderovala i další pořady v Belgii, například belgickou verzi soutěže Star Academy. Později se stala moderátorkou předpovědi počasí na francouzském kanálu M6 a brzy poté jednou z hlavních tváří stanice M6 a moderovala řadu zábavních a reality pořadů včetně Nouvelle Star.
K herectví se dostávala postupně. Zpočátku pracovala jako dabérka postav v animovaných filmech. Objevovala se rovněž v televizních filmech a později začala získávat role v celovečerních snímcích. V roce 2004 ztvárnila roli Dr. Liz Wilson ve francouzské verzi snímku Garfield ve filmu (2004) a roli Piper ve francouzské verzi filmu Roboti (2005) z roku 2005. vlevo|náhled|305x305pixelů|Virginie Efira v roce 2010 V komediálním dramatu Mon pire cauchemar (2011) v režii Anne Fontaine, kde hrála po boku Isabelle Huppert, Benoîta Poelvoordeho a André Dussolliera, ztvárnila vedlejší roli sociální pracovnice. V následujícím roce získala Cenu diváků na 2. ročníku cen Magritte. V roce 2013 si zahrála po boku Pierra Nineyho v romantické komedii 20 ans d’écart (2013), která vypráví o 38leté ženě a jejím vztahu s dospívajícím chlapcem. Film sklidil ve Francii velký úspěch a získal pozitivní recenze.
V roce 2016 ztvárnila hlavní roli v romantické komediální dramatu Justine Triet Viktorie (2016), které mělo premiéru v témže roce na filmovém festivalu v Cannes. Za svůj herecký výkon sklidila chválu od filmových kritiků a vynesl jí cenu Magritte za nejlepší herečku a první nominaci na Césara pro nejlepší herečku. Ve stejném roce se objevila po boku Isabelle Huppertové v psychologickém thrilleru Elle (2016) režiséra Paula Verhoevena. Po úspěchu obou filmů se herečka stále častěji ujímala ambicióznějších dramatických rolí.
V roce 2018 obsadila hlavní roli v dramatu Catherine Corsini Un amour impossible (2018), kde ztvárnila více než tří desetiletí života hlavní hrdinky. Její výkon sklidil široké uznání a vynesl jí nominace na cenu César, Křišťálový globus a cenu Lumière v kategorii nejlepší herečka. Ve stejném roce se objevila v komedii Utop se, nebo plav (2018), která byla promítána na filmovém festivalu v Cannes v roce 2018, a díky níž získala nominaci na Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.
Efira pokračovala ve spolupráci s uznávanými francouzskými autory ve filmu Sybil (2019), svém druhém snímku s režisérkou Justine Triet. Film měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes v roce 2019 a potvrdil hereččino postavení jako jednué z předních francouzských dramatických umělkyň. Časopis Variety ji popsal jako „prvotřídní herečku s neustále se rozšiřujícím hereckým rozsahem a elánem“. V komediálním dramatu Alberta Dupontela Sbohem, blbci! (2020) ztvárnila roli smrtelně nemocné kadeřnice, která se snaží znovu setkat se svým dlouho ztraceným dítětem. Film měl ve Francii velký úspěch u kritiků i diváků, získal sedm cen César, včetně ceny za nejlepší film, a Efira si za něj vysloužila svou třetí nominaci na Césara pro nejlepší herečku.
V roce 2021 opět spolupracovala s Paulem Verhoevenem a ztvárnila titulní roli v historickém dramatu Benedetta (2021), kde hrála italskou jeptišku ze 17. století, jejíž mystické vize a zakázaný vztah s jinou jeptiškou představují výzvu pro církevní autority. náhled|325x325pixelů|Virginie Efira na MFF v Cannes v roce 2026 Svou první cenu César za nejlepší ženský herecký výkon získala Efira v roce 2023 za roli ve filmu Znovu Paříž (2022), v němž ztvárnila ženu, která se po přežití teroristického útoku v Paříži potýká s přetrvávajícími psychickými následky. Původně měla tuto roli hrát Nicole Kidman. Také v roce 2023 pokračovala ve spolupráci s francouzskými režisérkami a na filmovém festivalu v Cannes měly premiéru hned dva její filmy: psychologické drama Jen my dva (2023), za které získala svou šestou nominaci na Césara pro nejlepší herečku, a drama All to Play For (2023).
V roce 2026 si Efira zahrála ve dvou filmech, které byly vybrány do soutěže o Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes, ve filmu Asghara Farhadiho Histoires parallèles (2026) a ve filmu Rjúsukeho Hamagučiho Znenadání (2026). Ve druhém snímku ztvárnila ředitelku domova pro seniory, která se zde snaží zavést humánnější způsob péče, ale setkání s nevyléčitelně nemocnou japonskou režisérkou v ní vyvolá pochybnosti. Film sklidil široké uznání kritiky a herečce vynesl cenu filmového festivalu v Cannes za nejlepší ženský herecký výkon.
Osobní život V letech 2002 až 2009 byla provdána za belgického herce Patricka Ridremonta, pár se rozešel již v roce 2005, ale o rozvod oficiálně požádali až v roce 2009. V letech 2013 až 2014 byla zasnoubena s francouzským režisérem Mabroukem El Mechrim, s nímž má dceru Ali. Od roku 2018 je jejím partnerem francouzsko-kanadský herec Niels Schneider a v roce 2023 se jim narodil syn.
Filmografie Rok Název Role Poznámky 2005 Africains poids-moyens Vickie Marie krátký film 2009 Baroni umělkyně 2010 Zabijte mě, prosím inspektorka Evrardová Nominace – Cena Magritte pro nejlepší herečku ve vedlejší roli Le Siffleur Candice L'amour c'est mieux à deux Angèle 2011 Životní šance Joanna Sorini Cena filmového festivalu Monte-Carlo – nejlepší herečka Mon pire cauchemar Julie 2012 Hénaut Président ona sama 2013 Cookie Delphine 20 ans d’écart Alice Lantins Les Invincibles Caroline En solitaire Marie Drevil Dead Man Talking Élisabeth Lacroix 2015 Rodina k pronájmu Violette Le goût des merveilles Louise Caprice Alicia 2016 Za láskou vzhůru Diane Nominace — Globes de Cristal pro nejlepší herečku Elle Rebecca Nominace – Cena Magritte za nejlepší herečku ve vedlejší roli Viktorie Viktorie Cena Magritte pro nejlepší herečku Nominace — César pro nejlepší herečku Nominace — Prix Lumières pro nejlepší herečku Et ta sœur Marie 2017 Pris de court Nathalie 2018 Utop se, nebo plav Delphine Nominace – César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli Un amour impossible Rachel Nominace — César pro nejlepší herečku Nominace — Globe de Cristal pro nejlepší herečku Nominace — Prix Lumières pro nejlepší herečku Continuer Sybille 2019 Sybil Sibyl 2020 Noční směna Virginie Sbohem, blbci! Suze Trappet Nominace — César pro nejlepší herečku Nominace — Prix Lumières pro nejlepší herečku2021 Benedetta Benedetta Carlini Nominace — César pro nejlepší herečkuNominace – Cena Magritte za nejlepší herečku Madeleine Collins Judith Lui manželka 2022 Znovu Paříž Mia Vítězství — César pro nejlepší herečku En attendant Bojangles Camille Don Juan Julie Děti těch druhých Rachel Nominace — Prix Lumières pro nejlepší herečku Le rite Anne krátkometrážní film2023Jen my dvaBlanche Renard / Rose RenardNominace — César pro nejlepší herečkuAll to Play ForSylvie Paugam2025Soukromý životPaula Cohen-SolalLes BraisesKarine Bouvier2026Histoires parallèlesAnna / NitaZnenadáníMarie-Lou FontaineCena filmového festivalu v Cannes – nejlepší herečka
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Belgické herečky Kategorie:Francouzské herečky Kategorie:Belgické moderátorky Kategorie:Narození v roce 1977 Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Držitelky Césara pro nejlepší herečku Kategorie:Ženy