Anna Marie Kaprová z Kaprštejna, rozená z Greifenfelsu († 30. ledna 1626, Staré Město pražské) byla česká šlechtična a manželka císařského rady a místosudího dvorského Jana Daniela Kapra z Kaprštejna. Spolu se svým milencem Adamem Zápským ze Záp byla usvědčena, odsouzena za cizoložství i spoluúčast na vraždě svého manžela a v lednu 1626 v Praze veřejně popravena stětím. Její poprava patří mezi nejznámější, a zároveň nejkrutější exekuce vykonané v 17. století v Praze na vysoce společensky postavené ženě.

Milenecký poměr se Zápským a komplikovaný vztah s manželem, který vyústil v jeho vraždu, se stal od 19. století zdrojem inspirace pro četná románová díla. V nich je Kaprová zobrazována jako krásná a nešťastná žena nucená se provdat v mladém věku a proti své vůli za bezohledného Kaprštejna. V romanticky a beletristicky pojatých knihách ovšem prosvítá reálná postava Kaprové jen částečně. Přesto patří Kaprová k pozoruhodným osobnostem pobělohorské doby a k mála ženám na počátku 17. století, které se dokázaly významně zapsat do paměti současníků.

Život O původu Anny Marie z Greifenfelsu se ví jen velmi málo. Patřila k české nobilitované měšťanské vrstvě na Starém Městě pražském.ZELENKA, Marek. Adam Zápský ze Záp († 1626). Život a doba posledního rytíře na Dubči. České Budějovice: Veduta, 2025, s. 113. Narodila se koncem 16. století jako dcera erbovního měšťana, který byl sice povýšen erbovním listem do šlechtického stavu, avšak nedisponoval zřejmě žádným větším majetkem na venkově (tj. jednalo se o městskou šlechtu). Nejnovější výzkum dokazuje, že její rodina mohla mít užší vazby na rod Kaprů z Kaprštejna, popřípadě přímo na císařského radu Jana Daniela Kapra z Kaprštejna.Tamtéž, s. 113-114. Kaprštejn pojal Annu Marii za manželku v roce 1616.Tamtéž, s. 113. Měli spolu syna Jana Daniela mladšího Kapra z Kaprštejna († po 1652). Manželství však nebylo šťastné. Anna Marie využívala manželovo velké pracovní vytížení k tomu, aby žila prostopášný život, dopouštěla se opakovaně cizoložství a svými úklady nejednou usilovala o Kaprštejnův život.FEJTOVÁ, Olga. Veleslavínův kalendář historický z majetku pražského rodu Dvorských z Gryfí hory, in: Miscellanea. Oddělení rukopisů a vzácných tisků, č. 15. Praha: Národní knihovna ČR, 2000, s. 105–106.

Po roce 1620, kdy započal velký majetkový a společenský vzestup jejího manžela, upadla v Praze pro svou povýšenost, bezohlednost a zlou povahu v hlubokou nemilost. Prameny dokonce zaznamenávají, že se radovala ze staroměstské exekuce a hanobila památku popravených českých pánů. Po roce 1622 zastupovala Kaprštejna na jeho venkovských statcích, které získal lacino v pobělohorských konfiskacích, a žila převážně v Dolních Počernicích na tvrzi.

Vztah s Adamem Zápským ze Záp Anna Marie Kaprová a rytíř Adam Zápský ze Záp se seznámili v roce 1622, kdy se Zápský snažil o navrácení Kyjí, které Kaprová fakticky protiprávně zabrala z příkazu svého muže.Zelenka, Adam Zápský ze Záp, s. 137-138. Paní Kaprová zjistila, že Zápský je nejen mladý (bylo mu 22 let) a velmi naivní, ale především horkokrevný a zbrklý. Navíc Zápský prodělal důkladnou rytířskou (fyzickou) výchovu a pobýval 3 roky ve Francii a západní Evropě. Byl to proto zdatný šermíř i střelec. Měl za sebou i řadu výtržností v Praze a okolí, během jedné z nichž byl dokonce na jeho popud zabit služebník jiného šlechtice Vít Černooký.SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a JZ Boleslavsko. Praha: Argo (poslední vydání), 1998., s. 201. Pro Kaprovou byl proto Zápský vhodný adept k odstranění jejího manžela.

Styky se Zápským udržovala Kaprová i po roce 1622, ale teprve od sklonku roku 1624 či od počátku roku 1625 se z nich stali milenci. Po odchodu od manželky Evy se Zápský nechával od Kaprové vydržovat penězi, obilím i ovsem pro svého koně. O poměru Anny Marie a Zápského se Kaprštejn dozvěděl z listu, který mu zaslala Eva Zápská, a v němž ho důsledně žádala, aby zarazil cizoložství jejího manžela s Kaprovou.FRANCEK, Jindřich. Zločin a sex v českých dějinách. Praha: Rybka Publishers, 2000, s. 182-183. Kaprštejn zasáhl a Adama vypověděl z Dolních Počernic. Milenci se však po několika týdnech opět dali dohromady a naplánovali Kaprštejnovu vraždu.

Vražda Jana Daniela Kapra z Kaprštejna K vraždě Kaprštejna došlo ve čtvrtek 13. listopadu 1625 v časných ranních hodinách na císařské silnici (dnes ulice Českobrodská) mezi Dolními Počernicemi a Hrdlořezy.Nejpodrobněji Zelenka, Adam Zápský ze Záp, s. 153-154. Zápský přepadl s najatým komplicem přímo na silnici Kaprštejna jedoucího na koni i s jeho sluhou Janem Vlasákem. Kaprštejna zastřelil Zápský ze své pistole. On i jeho milenka Kaprová se domnívali, že vraždu bude možné svést na lupiče v okolí, kteří zde často loupili pocestné a obchodníky. I když Zápský z místa činu uprchl do Prahy a snažil se získat si alibi, vražda vlivného a mocného císařského rady se začala ihned vyšetřovat. Milenecký vztah Zapského a Kaprovy ženy byl na základě výpovědí svědků rychle odhalen. Oba byli zatčeni, uvězněni a podrobeni soudnímu přelíčení. Jak Zápský, tak Anna Marie se ke svému činu přiznali. Celá kauza vzbudila mimořádný rozruch. Anna Marie byla jako cizoložná žena a hlavní iniciátor vraždy svého muže odsouzena k trestu smrti, a to způsobem neobyčejně krutým. Měla být mrskána, pohřbena zaživa a probodnuta kůlem. Na přímluvu příbuzných a dalších osob jí byl však nakonec trest zmírněn na mrskání a stětí. Na svou popravu čekala ve staroměstském vězení. Adam Zapský byl vsazen do Bílé věže na Pražském hradě, kde čekal na vynesení rozsudku. Také on byl posléze odsouzen k trestu smrti stětím.

Poprava V pátek 30. ledna 1626 byla Anna Marie vyvedena z vězení na Staroměstské radnici. Byla ostříhána a obnažena do půli těla, připoutána k dřevěné židli a na voze dopravena před dům U Černého orla čp. 203 a 204 na dnešním Malostranském náměstí, kde bydlel Kaprštejn. Tady byla za přítomnosti velkého množství lidu mrskána katem a jeho pomocníky metlami. Podruhé si vytrpěla mrskání na malostranském pranýři. Napotřetí ubohou ženu mrskali před Staroměstskou radnicí. Zde ji pak, téměř v bezvědomí, vyvedli na místo popravy u tzv. Frankenštejnského domu čp. 934 na Staroměstském rynku (další dům vlastněný Kaprštejnem), kde ji vzápětí sťal mečem kat Jan Mydlář. Toto krvavé divadlo si nenechaly ujít stovky a tisíce Pražanů.FRANCEK, Jindřich. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada: zločinnost a bezpráví. Praha: Paseka, 2011, s. 345. Dle svědectví současníka se Kaprová chovala během mrskání a popravy neobyčejně statečně.

Nešťastný Adam Zapský byl pak popraven v ranních hodinách 3. února 1626 na nádvoří starého purkrabství Pražského hradu. Dačický píše, že při popravě kat „…netrefil jeho krk a do půl hlavy jemu vťal.“Dačický, Paměti, s. 232. Pohřben byl v kostele sv. Tomáše na Malé Straně pražské.

Ohlas Celý případ vraždy Kaprštejna a Zapského čin získaly už ve své době velkou pozornost. Tato událost dokonce nadlouho zastínila válečné události třicetileté války. O tomto činu se zmiňují všichni významní současníci jako Mikuláš Dačický z Heslova, Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic nebo Šimon Eustach Kapihorský. O Kaprštejnově vraždě se dočteme také v Komenského "Historii o těžkých protivenstvích církve české". Ještě Jan František Beckovský píše o téměř sto let později o Zapského činu. Největší popularity se celý příběh dočkal v 19. století, kdy mu byl mylně a dodatečně vkládán motiv tragické lásky, který se protnul s motivem náboženského, a dokonce národnostního zápasu. Toho obratně využil historik a spisovatel Josef Svátek, který ve svém románu "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze" zvěčnil Zapského příběh. Tím došlo k vytvoření fiktivní románové balady, která negativně ovlivnila také četná faktografická díla. Dnes je Zapského proces často zmiňován zejména bulvárními a senzacechtivými časopisy a magazíny, kde se stále opakují stejné historické chyby a mýty. Dnešní česká historiografie oproti tomu vnímá celý příběh v kontextu doby a jako nesporně zajímavou a svým způsobem unikátní epizodu pobělohorského práva a kriminality.

Literatura ZELENKA, Marek. Adam Zápský ze Záp († 1626). Život a doba posledního rytíře na Dubči. České Budějovice: Veduta, 2025, s. 264.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Oficiální web městské části Praha-Dubeč Rodokmen Zapských ze Zap Mikuláš Dačický z Heslova - Paměti

Anna Marie Kaprová z Kaprštejna Kategorie:České šlechtičny Kategorie:Čeští vrazi Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí v roce 1626 Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Popravení na Staroměstském náměstí (Praha) Kategorie:Oběti mučení Kategorie:Ženy