Změnou účelu léčiva se rozumí změna účelu schváleného léčiva pro léčbu jiného onemocnění nebo zdravotního stavu, než pro který byl lék původně vyvinut. Jedna linie vědeckého výzkumu se k prosinci 2021 stále zabývá hledáním schválených léků, které by pomohly vyvinout bezpečnou a účinnou léčbu nemoci covid-19. Mezi další výzkumné směry patří vývoj vakcíny proti nemoci covid-19 a antiséra.
Několik existujících antivirových léků dříve vyvinutých nebo používaných k léčbě těžkého akutního respiračního syndromu (SARS), respiračního syndromu na Středním východě (MERS), HIV/AIDS a malárie bylo zkoumáno kvůli potenciální léčbě nemoci covid-19, přičemž některé z nich se dostaly do fáze klinického testování.
V prohlášení pro časopis Nature Biotechnology v únoru 2020 šéf jednotky pro virovou ekologii amerického Národního institutu zdraví Vincent Munster uvedl: „Obecné rozložení genomu, obecná kinetika replikace a biologické znaky virů MERS, SARS a SARS-CoV-2 jsou velmi podobné, takže testování léků, které se zaměřují na relativně generické části těchto koronavirů, je logickým krokem.“
Pozadí Propuknutí nově se objevujících infekcí, jako je nemoc covid-19, představuje velkou výzvu, pokud jde o nalezení léčby vhodné pro klinické použití, a to kvůli malému množství času, který je k dispozici pro objevování účinných léčiv. Vzhledem k tomu, že se očekávalo, že proces vývoje a licencování potenciálního nového léku na nemoc covid-19 bude trvat velice dlouho, výzkumníci mezitím podrobují testům existující schválená antivirotika a další léky pro použití proti nemoci covid-19, protože z hlediska času a nákladů se jedná o efektivnější strategii. Začátkem roku 2020 zahájily stovky nemocnic a univerzit své vlastní zkoušky existujících bezpečných léků s potenciálem použití těchto léčiv proti covidu-19.
Změna účelu použití léku obvykle vyžaduje tři kroky, než se lék může použít při léčbě jiného onemocnění, než pro který byl původně určen: rozpoznání správného léku, systematické hodnocení účinku léčiva v klinických modelech a odhad užitečnosti ve fázi II klinických studií.
Jedním z používaných přístupů je hledání léků, které působí prostřednictvím cílů, na které se zaměřuje samotný virus, například genom RNA (tj. remdesivir). Další přístup se týká léků působících prostřednictvím polypeptidového balení (tj. lopinavir).
Spěch k publikování článků o pandemii vyústil v několik skandálů s nepřesnými vědeckými zjištěními.
Monoklonální protilátky Monoklonální protilátky, které jsou předmětem zkoumání pro opětovné použití, zahrnují anti-IL-6 látky (tocilizumab) a anti-IL-8 (BMS-986253). (Zkoumány paralelně s novými monoklonálními protilátkami vyvinutými speciálně pro covid-19.)
Mavrilimumab je lidská monoklonální protilátka, která tlumí lidský receptor faktoru stimulujícího kolonie granulocytů a makrofágů (GM-CSF-R). Bylo zkoumáno, zda může zlepšit prognózu pacientů s pneumonií a systémovým hyperzánětem způsobených covidem-19. Jedna malá studie odhalila některé příznivé účinky léčby na lidech mavrilimumabem ve srovnání s těmi, kterým tato látka podávána nebyla.
V lednu 2021 vydala Národní zdravotnická služba Spojeného království doporučení, že léky upravující imunitu tocilizumab a sarilumab byly prospěšné, když byly okamžitě podávány lidem s nemocí covid-19 přijatým do intenzivní péče. Toto doporučení vydala na základě výzkumu, který zjistil snížení rizika úmrtí o 24 %.
Tocilizumab Tocilizumab je inhibitor cytokinu interleukin-6 schválený k použití u několika onemocnění, včetně revmatoidní artritidy, obrovskobuněčné arteritidy, systémové juvenilní idiopatické artritidy a těžkého syndromu uvolnění cytokinů. Jeho použití bylo studováno v řadě klinických studií.
Hoffmann-La Roche a WHO provedly samostatné studie závažných případů nemoci covid-19. Společnost Roche dne 29. července 2020 oznámila, že její randomizovaná, dvojitě zaslepená studie týkající se použití tocilizumabu pro léčbu pneumonie u pacientů s covidem neprokázala žádné přínosy.
Studie REMAP-CAP ve Spojeném království zjistila, že tocilizumab byl prospěšný u dospělých s těžkým průběhem onemocnění covid-19, kteří byli v kritickém stavu a byla jim poskytována podpora respiračních nebo kardiovaskulárních orgánů na jednotce intenzivní péče, když byla léčba zahájena do 24 hodin od zavedení pomocné podpory orgánů. Použití tocilizumabu a jeho pozice v terapii byly aktualizovány britským NICE, oddělením NHS, v lednu 2021.
Jednalo se o součást velké studie s názvem RECOVERY Trial ve Spojeném království. Publikované výsledky byly zhodnoceny jako úplně definitivní důkaz řešící spor o to, zda by měl být tocilizumab zahrnut do léčby pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19. Více než 4000 dospělých bylo náhodně přiřazeno k léčbě tocilizumabem a obvyklé péči; tento počet je několikanásobně vyšší než celkový počet v předchozích randomizovaných studiích; většina pacientů dostávala systémové kortikosteroidy. Úmrtnost během 28 dnů byla 31 % u pacientů léčených tocilizumabem a 35 % u pacientů, kteří dostávali obvyklou péči (poměr četnosti 0,85; p=0,0028). Pravděpodobnost propuštění z nemocnice do 28 dnů byla také vyšší u pacientů léčených tocilizumabem.
V červnu 2021 vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení k nouzovému použití (EUA) tocilizumabu k léčbě covid-19 u hospitalizovaných lidí ve věku 2 let a starších, kteří dostávají systémové kortikosteroidy a potřebují doplňkový kyslík, neinvazivní nebo invazivní mechanickou ventilaci nebo extraci (ECMO).
K srpnu 2021 Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vyhodnocovala tocilizumab za účelem použití pro léčbu hospitalizovaných dospělých se závažným průběhem onemocnění covid-19, kteří již dostávají léčbu kortikosteroidy a potřebují extra kyslík nebo mechanickou ventilaci (dýchání s asistencí dýchacím přístrojem). Text was copied from this source which is © European Medicines Agency. Reproduction is authorized provided the source is acknowledged.
Antivirotika Výzkum se zaměřuje na možnosti použití schválených antivirových léků, které byly dříve vyvinuty proti jiným virům, jako je MERS-CoV, SARS-CoV-1 a západonilský virus. Patří mezi ně favipiravir, remdesivir, ribavirin, triazavirin a umifenovir.
Bylo zjištěno, že kombinace artesunát/pyronaridin má potlačující účinek na testy SARS-CoV-2 in vitro s použitím buněk Hela. Artesunát/pyronaridin vykázal po 24 hodinách míru potlačení titru viru o 99 % nebo více, cytotoxicita byla také snížena. Předtisk zveřejněný v červenci 2020 uvádí, že pyronaridin a artesunát vykazují antivirovou aktivitu proti SARS-CoV-2 a virům chřipky pomocí lidských plicních epiteliálních (Calu-3) buněk. V září 2020 byl ve fázi II klinické studie v Jižní Koreji a v Jižní Africe.
GS-441524 je nukleosid remdesiviru ProTide. Bylo prokázáno, že vyléčí kočky infikované kočičí infekční peritonitidou (FIP), kočičí formou koronaviru, s 96% úspěšností. Studie ukázaly, že když je remdesivir podáván, je GS-441524 převládajícím metabolitem cirkulujícím v séru v důsledku rychlé hydrolýzy prekurzorů remdesiviru, po které následuje defosforylace. Někteří výzkumníci navrhli jeho využití při léčbě nemoci covid-19, upozornili na snadnější syntézu, nedostatečný metabolismus při prvním průchodu játry, větší hydrofilitu a formování trifosfátů v buněčné typy bez ohledu na expresi CES1 a CTSA, enzymy potřebné k bioaktivaci remdesiviru.
Molnupiravir je lék vyvinutý k léčbě chřipky. V září 2020 byl ve fázi III klinických testů zkoumajících tento lék za účelem léčby nemoci covid-19. V prosinci 2020 vědci oznámili, že antivirotikum molnupiravir vyvinuté pro léčbu chřipky může zcela potlačit přenos SARS-CoV-2 do 24 hodin u fretek, u kterých se zjistilo, že přenos covidu-19 se velmi podobá šíření SARS-CoV-2 u mladších dospělých lidí. Klinická studie, která nebyla k 1. říjnu 2021 přezkoumána, naznačuje, že perorálně užívaný molnupiravir může snížit riziko hospitalizace a zabránit úmrtí u pacientů s diagnózou covid-19. Aby byl lék účinný, musí být podán včas.Covid antiviral pill can halve risk of hospitalisation BBCCovid antiviral pill halves hospitalisations and deaths, maker says The Guardian
Niclosamid byl identifikován jako kandidátní antivirotikum ve screeningovém testu in vitro prováděném v Jižní Koreji.
Inhibitory proteázy, které se specificky zaměřují na proteázu 3CLpro, jako jsou CLpro-1, GC376 a Rupintrivir, jsou zkoumány a vyvíjeny v laboratoři.
Koronavirové druhy mají vnitřní rezistenci k ribavirinu.
Favipiravir Favipiravir je antivirotikum schválené pro léčbu chřipky v Japonsku. Existují omezené důkazy, které naznačují, že ve srovnání s jinými antivirotiky může favipiravir zlepšit stav u lidí, kteří onemocněli covidem-19, ale než bude možné vyvodit jakékoli závěry, jsou zapotřebí důkladnější studie.
Čínské klinické studie konající se ve Wu-chanu a Šen-čenu prokázaly, že favipiravir byl „zcela prokazatelně účinný“. Z 35 pacientů v Šen-čenu byl test negativní v mediánu 4 dnů, zatímco délka nemoci byla 11 dnů u 45 pacientů, kteří jej nedostali. Ve studii provedené ve Wu-chanu na 240 pacientech s pneumonií byl polovině podáván favipiravir a polovině umifenovir. Výzkumníci zjistili, že pacienti se rychleji zotavili z kašle a horečky, když byli léčeni favipiravirem, ale že se nezměnilo množství pacientů v každé skupině, kteří se dostali do pokročilejších stadií onemocnění a byla u nich potřeba napojení na plicní ventilátor.
Dne 22. března 2020 Itálie schválila lék pro experimentální použití v léčbě nemoci covid-19 a začala provádět testy ve třech regionech nejvíce postižených touto nemocí. Italská farmaceutická agentura připomněla veřejnosti, že existující důkazy na podporu léku jsou nedostatečné a předběžné.
Dne 30. května 2020 schválilo ruské Ministerstvo zdravotnictví generickou verzi favipiraviru s názvem Avifavir, která se v první fázi klinických studií ukázala jako vysoce účinná.
V červnu 2020 schválila Indie použití generické verze favipiraviru s názvem FabiFlu, vyvinuté společností Glenmark Pharmaceuticals, při léčbě mírných až středně závažných případů nemoci covid-19.
Dne 26. května 2021 systematická revize zjistila o 24 % větší šanci na zlepšení stavu pacienta při podávání v prvních sedmi dnech hospitalizace, ale nezjistila žádné statisticky významné snížení úmrtnosti u žádné ze skupin, a to ani u hospitalizovaných pacientů a pacientů s mírnými nebo středně těžkými příznaky.
Lopinavir/ritonavir náhled| Genom SARS-CoV-2: šedé klíny ukazují, kde 3CLpro, hlavní proteáza koronaviru, štěpí polyprotein V březnu 2020 byla hlavní proteáza (3CLpro) viru SARS-CoV-2 identifikována jako cíl pro léky, které se podávají již nakaženým pacientům. Enzym je nezbytný pro zpracování polyproteinu souvisejícího s replikací. K nalezení enzymu vědci použili genom publikovaný čínskými vědci v lednu 2020 jako nástroj k izolaci hlavní proteázy. Pro inhibitory proteáz schválené pro léčbu HIV virů – lopinavir a ritonavir – existují předběžné důkazy o účinnosti proti koronavirům SARS a MERS. Jako potenciální kombinovaná terapie se používají společně ve dvou větvích klinické globální studie fáze III projektu Solidarity 2020 zaměřující se na covid-19. Předběžná studie kombinovaného lopinaviru a ritonaviru v Číně neprokázala žádný účinek u lidí hospitalizovaných s covidem-19.
Jedna studie ohledně lopinaviru/ritonaviru (Kaletra), což je kombinace antivirotik lopinavir a ritonavir, dospěla k závěru, že „nebyl pozorován žádný přínos“. Léky byly navrženy tak, aby omezovaly replikaci HIV vazbou na proteázu. Tým výzkumníků z University of Colorado se snaží upravit léky tak, aby se dokázaly vázat na proteázu SARS-CoV-2. Ve vědecké komunitě se objevují kritiky ohledně nasměrování zdrojů na přepracování léků speciálně vyvinutých pro HIV/AIDS, protože takové léky pravděpodobně nebudou účinné proti viru, kterému chybí specifická proteáza HIV-1, na kterou se primárně zaměřují. WHO zahrnula lopinavir/ritonavir do mezinárodní studie s názvem Solidarity.