A Voyage Round the World (celým názvem A Voyage Round the World in His Britannic Majesty's Sloop, Resolution, Commanded by Capt. James Cook, During the Years 1772, 3, 4, and 5; doslovně česky „Plavba kolem světa na šalupě Jeho britského Veličenstva Resolution pod velením kapitána Jamese Cooka v letech 1772, 3, 4 a 5“) je zpráva Georga Forstera o druhé plavbě britského objevitele Jamese Cooka. Během příprav na Cookovu plavbu odvolal svou účast přírodovědec výpravy Joseph Banks a jeho místo ve velmi krátké době zaujal Georgův otec Johann Reinhold Forster, jemuž dělal asistenta jeho sedmnáctiletý syn. Vypluli s Cookem na lodi HMS Resolution, kterou doprovázela loď HMS Adventure pod velením mořeplavce Tobiase Furneauxe. Během této výpravy obepluli svět, překročili jižní polární kruh a dopluli až na 71° 10' jižně, objevili několik tichomořských ostrovů, setkali se s různými kulturami a popsali mnoho druhů rostlin a živočichů.
Když se po více než třech letech vrátili do Anglie, došlo k neshodám ohledně práv na vydání cestopisu. Poté, co padly plány dohodnuté s Johnem Montaguem, 4. hrabětem ze Sandwiche, prvním lordem admirality, na vydání společného díla s příspěvky Cooka i Reinholda Forstera, začal Georg, který nebyl vázán žádnou dohodou s admiralitou, v červenci 1776 psát knihu Voyage. Vydal ji 17. března 1777, šest týdnů předtím, než vyšla Cookova A Voyage Towards the South Pole and Round the World (doslovně česky Cesta k jižnímu pólu a kolem světa). Zatímco Cookovu zprávu ilustrovalo 63 mědirytů, které zaplatila admiralita, Forsterovu Voyage, která se prodávala za stejnou cenu, ilustrovala pouze mapa jižní polokoule s vyznačením kurzu expedičních lodí.
Forster uspořádal Voyage chronologicky, ale napsal ji zábavnou formou, přičemž se nezaměřil jen na technické aspekty plavby, ale především na vědecká pozorování a kulturní setkání s národy jižního Pacifiku. To se setkalo s příznivým ohlasem kritiků, kteří ocenili styl psaní, zejména v kontrastu s Cookovou knihou, ale prodej byl pomalý. Kontroverze pokračovaly i po vydání. Astronom William Wales například podezíral Reinholda Forstera, že právě on je pravým autorem, a ve svých Remarks on Mr Forster's Account of Captain Cook's last Voyage round the World (doslovně česky „Poznámkách k vyprávění pana Forstera o poslední plavbě kapitána Cooka kolem světa“) zveřejnil mnohá tvrzení, která podnítila vznik Reply to Mr Wales's Remarks („Odpovědi na poznámky pana Walese“), v níž Georg svého otce proti útokům bránil. plavba přinesla Georgovi Forsterovi velkou slávu, zejména v Německu. Je považována za stěžejní knihu cestopisné literatury a také za knihu, která významně ovlivnila cestovatele Alexandra von Humboldta.
Pozadí
Londýnská Královská společnost navrhla první plavbu Jamese Cooka v letech 1768–1771, k jejímž hlavním cílům patřilo pozorování tranzitu Venuše na Tahiti. Na základě návrhů geografa Alexandra Dalrympla byl rozsah výpravy dále rozšířen na plavbu objevitelskou s cílem objasnit, zda Nový Zéland je či není součástí předpokládaného rozsáhlého jižního kontinentu – Terra Australis. Po Cookově návratu byla objednána druhá plavba s cílem obeplout zeměkouli co nejjižněji a konečně najít tento předpokládaný kontinent. Při přípravách na Cookovu druhou plavbu byl Joseph Banks, botanik z první plavby, určen jako hlavní vědecký člen posádky. Požádal o zásadní změny na expediční lodi HMS Resolution, kvůli nimž se loď stala těžkou a musela být z větší části rozebrána. Následně, nespokojen s lodí, Banks 24. května 1772 oznámil, že odmítá na výpravu odjet.
Námořní chirurg a vynálezce Charles Irving dne 26. května navštívil Johanna Reinholda Forstera, který se již neúspěšně pokoušel stát se členem Banksova vědeckého doprovodu, a Forstera informoval o Banksově rozhodnutí. Při této příležitosti se jej rovnou zeptal, zda by nejel místo něj. Forster souhlasil, ale požádal, aby ho jakožzo asistent doprovázel jeho sedmnáctiletý syn Georg. Irving o tomto zpravil prvního tajemníka admirality sira Philipa Stephena. Podporu Forsterovy účasti vyslovil i viceprezident Královské společnosti Daines Barrington, Forsterův přítel. První lord admirality lord Sandwich získal 5. června královský souhlas s Forsterovou účastí na výpravě, čímž zároveň předešel pokusům nespokojeného Bankse přinutit admiralitu, aby vyhověla jeho nesplněným požadavkům. Stále bylo třeba vyřešit finanční otázky. Barrington se pokusil zajistit pro Forstera 4000 liber, které parlament schválil pro Banksova budoucího společníka Jamese Linda. Poté, co lord Sandwich doporučil Forstera ministerskému předsedovi lordu Northovi jako „jednu z nejvhodnějších osob v Evropě pro takový podnik“ a zmínil se o Georgovi jako o „velmi schopném kreslíři a konstruktérovi“, získal lord North nakonec králův souhlas s platbou 1795 liber za vybavení, kterou Forster obdržel 17. června jako první splátku z oněch 4000 liber. Navíc, přestože neměl písemnou smlouvu a spoléhal pouze na Barringtonovo slovo, věřil Reinhold Forster, že mu bude posléze dovoleno vydat knižní vyprávění o cestě.
Druhá plavba Jamese Cooka začala 13. července 1772 vyplutím lodí Resolution a Adventure z Plymouthu. Kromě plavby k mysu Dobré naděje a zpět lze cestu rozdělit na „tři plavby po ledovém okraji“ během léta na jižní polokouli, kdy se Cook pokoušel najít Terra Australis, přerušené „tropickými plavbami“ v jižním Pacifiku a pobyty na základně na Novém Zélandu. Přestože nedosáhli pevninské Antarktidy, uskutečnili 17. ledna 1773 první zaznamenaný přechod polárního kruhu. Objevili Novou Kaledonii, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Nakonec se Cookova loď 30. července 1775 vrátila do Anglie. Výtah z jednoho z Forsterových dopisů Barringtonovi shrnuje Banksovy úspěchy takto: „260 nových rostlin, 200 nových živočichů - 71° 10' nejvzdálenější sv. délky - žádný kontinent - mnoho ostrovů, dlouhých asi 80 mil - divoch Bola Bola je [ne]opravitelný blbec - slavná plavba - žádný člověk neztratil život kvůli nemoci“.
Spor o publikační práva
Po návratu Cookovy výpravy došlo ke sporu o to, kdo by měl napsat oficiální zprávu o cestě. Po Cookově první plavbě v roce 1768 sestavil zprávu spisovatel a editor John Hawkesworth pomocí Cookových a Banksových deníků. Lordu Sandwichovi ho doporučil jejich společný přítel Charles Burney a dostal za to odměnu 6 000 liber. Hawkesworthova zpráva byla kritikou špatně přijata. Cook byl také nespokojen s hrubými nepřesnostmi ve zprávě, kterou podle Hawkeswortha schválil. Po této zkušenosti se Cook rozhodl vydat vlastní zprávu. Reinhold Forster věřil, že mu bude umožněno napsat oficiální zprávu o plavbě a sklidit za ni očekávanou finanční odměnu. Cook i Forster si za tímto účelem vedli deníky a v zimě 1775-76 je přepracovali. V dubnu 1776 Sandwich zprostředkoval kompromis, s nímž obě strany souhlasily: Cook napíše první díl, který bude obsahovat vyprávění o cestě, námořní pozorování a jeho vlastní poznámky o domorodcích. Starší Forster měl napsat druhý svazek týkající se objevů učiněných v oblasti přírodovědy a etnologie a „svých filozofických poznámek“. Náklady a zisk si měli rozdělit rovným dílem, ale rytiny měla zaplatit Admiralita. Když však Forster dokončil ukázkovou kapitolu, Sandwich s ní nebyl spokojen a požádal Richarda Owena Cambridge, aby rukopis přepracoval. Forster, který se mylně domníval, že Barrington chce jeho práci opravit, byl tímto zásahem do svého psaní rozzuřen a odmítl své návrhy k opravám předložit. Nabídl Admiralitě prodej svých rukopisů za 200 liber, což Cook a Barrington podpořili, ale Sandwich odmítl. V červnu 1776 bylo rozhodnuto, že Cook vydá svou zprávu sám, čímž získal plný finanční prospěch z publikace. Dohody Reinholda Forstera se Sandwichem mu znemožnily vydat samostatné vyprávění.
Tvorba a zveřejnění
Georg Forster nebyl vázán smlouvami svého otce s Admiralitou a v červenci 1776 začal psát A Voyage Round the World, která ho plně zaměstnala na celých devět měsíců. Hlavním zdrojem pro toto dílo byly deníky jeho otce. Fakta o běžných denních činnostech a pozorováních jsou obvykle převzata z těchto deníků, ale přepracována do Georgova vlastního stylu, s jiným řazením detailů a dalším spojovacím materiálem. Některé části byly založeny na segmentech Cookových deníků, k nimž Forsterův otec získal přístup při přípravě ukázek pro lorda Sandwiche. Georg použil své vlastní poznámky a vzpomínky, včetně vlastního memoranda Observationes historiam naturalem spectantes quas in navigationes ad terras australes institutere coepit G. F. mense Julio, anno MDCCLXXII (doslovně česky „Pozorování přírodní historie, která G. F. začal zavádět při plavbách do jižních zemí v červenci 1772, které obsahuje botanická a biologická pozorování do 1. ledna 1773“).
Na rozdíl od systematického přístupu pozdější knihy Johanna Reinholda Forstera Observations Made during a Voyage round the World (doslovně česky Pozorování učiněná během plavby kolem světa) je A Voyage round the World chronologií plavby, ale je psána jako zábavná literatura, včetně použití citátů z klasické literatury k zarámování vyprávění, namísto „suchého shromažďování“ faktů. Patří k prvním knihám, které používají tyto vědecko-literární postupy, a je považována za zásadní knihu v dějinách cestopisné literatury a je označována za „jednoznačně nejlepší z Cookových vyprávění o plavbě“. Rukopis knihy redigoval oxfordský astronom Thomas Hornsby, Georg Forster pro ni nakreslil mapu, kterou pak vyryl William Whitchurch. Zobrazuje většinu jižní polokoule ve stereografické projekci od průsečíku polárního kruhu a greenwichského poledníku. Mapa ukazuje trasy plavby lodí zřetelněji než tomu bylo v případě mapy otištěné v Cookově zprávě, která zahrnovala i trasy plaveb jiných mořeplavců. Reinhold Forster se pokusil získat přístup k deskám s rytinami, které byly vytvořeny pro Cookovu zprávu, ale vydavatelé k tomu nesvolili. Georg nicméně viděl korektury těchto desek, které byly v Cestě často zmiňovány a komentovány.
Kniha vyšla 17. března 1777, vytištěna ve dvou svazcích o celkovém rozsahu 1200 stran nakladatelem Benjaminem Whitem. Cookova oficiální zpráva o plavbě, A Voyage Towards the South Pole and Round the World (doslovně česky „Cesta k jižnímu pólu a kolem světa“), vyšla o šest týdnů později. Cookova kniha obsahovala 63 mědirytů, z nichž některé vycházely z kreseb Georga Forstera, zatímco A Voyage round the World nebyla kromě mapy ilustrována. Přesto se obě knihy prodávaly za stejnou cenu 2 guinejí. Forsterova kniha se prodávala pomalu; v roce 1778 se ještě neprodalo 570 z přibližně 1000 výtisků a Forsterovi museli prodat většinu své sbírky tichomořských artefaktů a Georgových kreseb, aby alespoň zmírnili své dluhy. Některé z kreseb byly zveřejněny až v roce 2007, kdy se objevily v ilustrovaném německém vydání Voyage.
Obsah náhled|vpravo|300px|Plavby Jamese Cooka: první – červená, druhá – zelená, třetí – modrá Kniha je strukturována jako cestopis, který chronologicky popisuje události a postřehy z této cesty. Na rozdíl od Cookovy zprávy se nezaměřuje na námořní aspekty cesty, ale na vědecká a etnologická pozorování. Forster popisuje setkání s národy a kulturami jižních moří a zhoubný vliv kontaktu s evropskými mořeplavci. Mezi popisované národy patří Tahiťané, Maorové z Nového Zélandu a Fuegiové z Ohňové země, jejichž technologie a společenství Forster analyzoval a porovnával.
Následuje shrnutí obsahu jednotlivých kapitol po cestě lodi Resolution pod Cookovým vedením, kterou po část cesty doprovázela loď Adventure pod velením Tobiase Furneauxe.
Předmluva
Forster vysvětluje historii tohoto díla, včetně dohod mezi jeho otcem, Cookem a Sandwichem. Pokračuje omluvou za to, že vytvořil samostatné dílo, které se liší od díla Cookova, a podává zprávu o životě tahitského rodáka Omaie v Anglii, který do Evropy dorazil na Dobrodružství v roce 1774.
Kniha I
Kapitola I. Odjezd - cesta z Plymouthu na Madeiru - popis ostrova