Nejvyšší (císařský a královský) hofmistr (německy /Kaiserlicher und königicher/ Obersthofmeister) byl vysoký státní úřad u dvora římsko-německých císařů (do roku 1806) a poté v letech 1804-1918 rakouských císařů ve Vídni. Jak je patrné z výroční Dvorní a státní příručkyviz Juristische Website der Österreichischen Nationalbibliothek , první hlavní správce panovníka se zařadil hned za arcidům (habsbursko-lotrinskou dynastii a před všechny ostatní aristokraty.
Sídlo nejvyššího hofmistra panovníka bylo ve vídeňském Hofburgu.
Funkce Nejvyšší hofmistr měl na starosti správu císařského dvora a rozpočet panovníkovy domácnosti. Po rozdělení Rakouského císařství na duální monarchii Rakousko-Uhersko v roce 1867, byl nyní c. a k. vrchní hofmistr odpovědný za obě části říše.
Císařovna a královna Alžběta měla vlastní dvůr s hofmistrem a hofmistryní, dvorními dámami a komorou.srov. např. Staatshandbuch 1881, 1. Teil, S. 43 ff. Zaměstnanci s tímto titulem byli k dispozici také korunnímu princi a dalším starším arcivévodům.
Podobný dvorní úřad se objevoval i na jiných královských dvorech, či u menších panovníků. Úřad nejvyššího hofmistra od 15. století postupně nabýval na významu státního úřadu a hofmistři u německých královských dvorů získali téměř vážnost ministra sněmovny a kabinetu.
K povinnostem vrchního hofmitra Jeho Veličenstva ve Vídni patřila rovněž správa dvorem užívaných nemovitostí, zámků a paláců, včetně stavebních prací, dozor nad c. k. dvorními divadly (divadla Hofburg a Dvorní opery ve Vídni), plánování dvorských ceremoniálů pro formální vystoupení panovníka, jako např. pořadí řečníků a zasedací pořádek, pořadí přednosti kočárů atp., nebo tvorba pozvánek k audienci u panovníka a podobně.
Osobnosti Kníže Alfred z Montenuovo, do roku 1908 druhý po knížeti Rudolfovi z Lichtenštejna, od roku 1909 první vrchní správce císaře a vzdáleně příbuzný císařské rodině, měl prý silný vliv na starého Františka Josefa I.
Posledním ve funkci nejvyššího hofmistra císaře Karla I. byl hrabě Leopold Berchtold z Uherčic v době první světové války, kdy již úřad ztrácel na významu ve prospěch armády a politiky. To vyvrcholilo, když se poslední císař Karel I. dne 11. listopadu 1918 zřekl jakéhokoli podílu na státních záležitostech. Jeho infrastrukturní administrativní úkoly na území dnešního Rakouska (ještě bez Burgenlandu) tak převzala vláda Karla Rennera nového spolkového státu Německé Rakousko.
Seznam nejvyšších c. a k. hofmistrů ve Vídni 1619–1625 Jan Oldřich z Eggenberka 1625–1626 Gundakar z Lichtenštejna 1626–1637 Leonard Helfried z Meggau 1637–1650 Maxmilián z Trauttmansdorffu 1650–1655 Maxmilián z Ditrichštejna 1655–1657 Jan Weikhard z Auerspergu 1657–1665 Jan Ferdinand z Porcie 1665–1674 Václav Eusebius z Lobkovic 1675–1682 Jan Maxmilián z Lambergu 1683 (duben až říjen) Albrecht z Zinzendorfu 1683–1698 Ferdinand Josef z Ditrichštejna 1699–1705 Ferdinand Bonaventura z Harrachu 1705–1709 Karel Teodor Otto ze Salmu 1709–1711 Jan Leopold z Trautsonu 1711–1721 Antonín Florián z Lichtenštejna 1721–1724 Jan Leopold z Trautsonu 1724–1747 Zikmund Rudolf ze Sinzendorfu 1747–1751 Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu 1753–1769 Antonín Corfitz z Ulfeldu 1769–1776 Jan Josef z Khevenhüller-Metsche 1776–1782 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu 1783–1807 Jan Jiří Adam ze Starhembergu 1807–1827 Ferdinand z Trauttmansdorffu 1827–1835 neobsazeno 1835–1843 Rudolf Josef z Colloredo-Mannsfeldu 1844–1848 neobsazeno 1848–1849 Karl Ludwig von Grünne 1849–1865 Karel František z Lichtenštejna 1866–1896 Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu 1896–1908 Rudolf z Lichtenštejna 1909–1917 Alfred Montenuovo 1917–1918 Konrád z Hohenlohe-Schillingsfürstu 1918 Leopold Berchtold z Uherčic
Odkazy Reference
Související články Hofmistr Nejvyšší zemský hofmistr Nejvyšší dvorský hofmistr
Kategorie:Dějiny německého práva Kategorie:Hofmistři Kategorie:Státní ekonomika Kategorie:Rakousko-uherská politika Kategorie:Zaniklé úřady