Lichtenštejnská (Liechtensteinská) hrobka, také hrobka Lichtenštejnů nebo hrobka rodu Liechtensteinů je klasicistní stavba z roku 1789, která stojí severozápadně od kostela Všech svatých v Moravském Krumlově v okrese Znojmo. Sloužila jako pohřebiště moravskokrumlovské sekundogenitury (karlovské linie) Liechtensteinů.Vybudování mauzolea symbolizuje nezávislost moravskokrumlovské větve Liechtensteinů na té hlavní. Členové hlavní větve bývali pohřbíváni v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna. Po druhé světové válce byla většina příslušníků vládnoucí knížecí rodiny pohřbena v Lichtenštejnské knížecí hrobce (Fürstliche Gruft) z let 1958–1960 poblíž katedrály sv. Florina ve Vaduzu. Jedná se o jednu z prvních klasicistních hrobek v Česku vůbec. Budova je památkově chráněná a je v majetku římskokatolické farnosti Moravský Krumlov.

Historie Moravský Krumlov patřil Liechtensteinům oficiálně od roku 1625, kdy byl učiněn zápis v zemských deskách o koupi panství Gundakarem z Liechtensteinu (1580–1658) od císařské komory. V roce 1750 získal Emanuel z Liechtensteinu (1700–1771) Moravský Krumlov od svého bratra, panujícího knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696–1772), a tak se toto panství stalo majorátem mladší rodové větve (sekundogenitury).

Hrobku dala zbudovat v roce 1789 podle návrhu architekta Johanna Henrizziho Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu (1745–1812) pro svého manžela Karla knížete z Liechtensteinu (1730–1789). V hrobce byli pohřbeni i další členové rodu Liechtensteinů, kteří sídlili na zdejším zámku. Jako poslední zde byl v roce 1908 pohřben Rudolf z Liechtensteinu, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa I. Jeho osobou vymřela karlovská linie rodu po meči.

Posledními soukromými majiteli moravskokrumlovského zámku a velkostatku byli Kinští z choceňské větve (1908–1945).

Architektura náhled|vlevo|Erb Liechtensteinů na průčelí Architektonické plány jsou uloženy v Moravském zemském archivu. Hrobka má čisté klasicistní tvary. Skládá se ze dvou částí. Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část je vlastní pohřebiště.

Nadzemní část má podobu jednoduchého hranolu na čtvercovém půdorysu, na severní straně vybíhá malý výklenek určený pro oltářní obraz. Průčelí, které je členěno kvádrovou rustikou, je uzavřeno nízkým trojúhelným štítem. Na čelní stěně na kladí je německý nápis HERR SEI UNS NICHT RICHTER, SONDER ERLÖSER, to znamená Pane, nebuď nám soudcem, ale spasitelem. Nad portálem je osazena deska s textem v latině:

Nápis by se dal přeložit jako Kněžna Eleonora z Oettingen Knížeti Karlovi z Lichtenštejna, milému lidem i vojsku, postrádanému manželovi, jakož i sobě a svým blízkým, podle řádu, který stvořitel přírody přikázal svým následovníkům. Vybudovala za svého života. Roku 1789. V horních rozích této kamenné desky je také umístěn Kristův monogram.

Po stranách portálu jsou kamenné reliéfní znaky rodu Liechtensteinů (vlevo) a Oettingenů (vpravo). Po stranách je doplňují reliéfní vegetativní prvky ratolestí. Vchod chrání kovaná mříž.

Boční stěny hrobky jsou prolomeny dvěma půlkruhovými okny s výrazným pískovcovým ostěním. Bosáž na bočních stěnách se na rozdíl od průčelí omezila pouze na nároží.

Hrobka je od prostoru před kostelem Všech svatých oddělena plotem. Brána má spíše ještě barokní podobu a je tvořena dvěma pilíři, které mají jednoduchou patku a hlavici a jsou zakončeny koulí (čučkem). Poblíž hrobky roste akát a borovice.

Interiér Pohřební kaple je zaklenutá jednoduchou čtyřdílnou křížovou klenbou, na které byla iluzivní výmalba ve formě poskládaných cihel. Pravoúhlé výklenky vybrané v síle zdi jsou zaklenuty valeně. Interiéru dominuje obraz Ukřižovaný (Kristus na kříži), olejomalba na plátně od vídeňského malíře Huberta Maurera, který vyplňuje celou severní stranu. Zařízení tvoří i dvě dubové lavice a klekátko. Nad vchodem je v lunetě rodokmen Liechtensteinů z mladší moravskokrumlovské větve a do bočních stěn jsou vsazeny bronzové desky v pískovcových rámech se jmény všech pochovaných.

Do podzemní části se vchází po litinových schodech po odkrytí litinových desek, které jsou vykládány bílými a modrými sklíčky. Krypta se nachází nejen pod samotnou stavbou, ale pokračuje i mírně směrem k východu. V hlavní pohřební místnosti jsou rakve poskládány ve dvou řadách. Na severní straně dole se nacházejí rakve zakladatelů moravskokrumlovské větve a jejich dětí. Nahoře odpočívají vnuci a pravnuci Karla I. Boromejského a jeho ženy Marie Eleonory. V jižní části se nachází sarkofágy s ostatky sourozenců Karla Františka a jeho dětí. Chodba vede do další místnosti, kde jsou pohřbeni Mořic Josef se svou chotí Leopoldinou Esterházy a vedle nich Mořicovi bratři, Josef Václav a Alois Gonzaga. Hrobka je vyzdobena iluzívní malbou představující neomítnutou cihlovou zeď. Většina rakví byla zhotovena z cínu, nechybí ovšem ani rakve z mědi. Uvnitř každé kovové rakve se nachází ještě vlastní dřevěná. Na některých rakvích jsou v oblasti srdce a mozku umístěny schránky (urny) se srdcem a vnitřnostmi, které byly odděleny při balzamování těl.

Seznam pohřbených V hrobce se pohřbívalo mezi lety 1789 a 1908 a bylo zde pohřbeno 21 členů rodiny.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr) V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam nemusí být úplný.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 15. Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu center|100 px 29. 9. 1730 Vídeň Emanuel z Liechtensteinu 3. 2. 1700 Vídeň – 15. 1. 1771 Vídeň 30. 3. 1761 Vídeň: Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) Pohřben 24. 2. 1789. Zakladatel tzv. karlovské linie rodu Liechtensteinů, c. k. komoří a skutečný tajný rada, polní maršál, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772).

Jeho bratr František Josef I. z Liechtensteinu (1726–1781) byl zakladatelem dnešní panující větve rodu. 21. 2. 1789 Vídeň Marie Antonie z Dietrichsteinu 10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň 2. 17. Eleonora z Liechtensteinu 1795 Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3) Pohřbena 3. 3. 1795. Zemřela ve věku 3 měsíců. 1795 Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) 3. 16. Karel II. Jan z Liechtensteinu 1. 3. 1765 Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) 28. 9. 1789 Vídeň: Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) Pohřben 28. 12. 1795. Zabit v souboji s baronem von Weichs. 24. 12. 1795 Vídeň, v souboji Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) 4. 17. Leopold z Liechtensteinu 7. 2. 1792 Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3) Pohřben 24. 10. 1800. Zemřel ve věku 8 let. 20. 10. 1800 Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15) 5. 17. Mikuláš z Liechtensteinu 6. 4. 1807 Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) Zemřel jako kojenec. 8. 4. 1807V matrice zemřelých Moravského Krumlova k roku 1807 ani 1808 nefiguruje. Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) 6. 17. Mořic z Liechtensteinu 1810 Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) Pohřben 10. 6. 1811. Zemřel ve věku 9 měsíců. 6. 6. 1811 Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) 7. (15.) Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu center|100 px 7. 7. 1745 Oettingen Jan Alois I. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu 18. 1. 1707 Oettingen – 16. 2. 1780 Oettingen 30. 3. 1761 Vídeň: Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) Pohřbena 30. 11. 1812. Zakladatelka hrobky, Dáma Řádu hvězdového kříže, oblíbenkyně císaře Josefa II. Nechala upravit zámek v Moravském Krumlově a zasloužila se o založení anglického parku před zámkem. Zemřela na vodnatelnost břicha. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Josefa, provd. Harrachová (1763–1833) 2. Karel II. Boromej Jan (1765–1795; č. 3) 3. Josef Václav (1767–1842; č. 13) 4. Emanuel Kašpar (1770–1773) 5. Mořic Josef Jan (1775–1819; č. 8) 6. František Alois (1776–1794) 7. Alois Gonzaga Josef (1780–1833; č. 12) 26. 11. 1812 Vídeň Terezie Marie Anna z Holstein-Sonderburgu 19. 12. 1713 Vídeň – 14. 7. 1745 Oettingen 8. 16. Mořic Josef z Liechtensteinu center|100px 21. 7. 1775 Vídeň Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) 13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton): Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14) Pohřben 29. 3. 1819. 24. 3. 1819 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) 9. 18. Terezie z Liechtensteinu 28. 10. 1822 Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) Pohřbena 4. 12. 1824. Zemřela ve věku dvou let na střevní koliku. 4. 11. 1824 Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) 10. 18. Eleonora z Liechtensteinu 1. 10. 1825 Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) Pohřbena 12. 6. 1827. Zemřela ve věku 3 let na plicní gangrénu. 3. 5. 1827 Velký Varadín, Uhry Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) 11. 18. Marie Anna z Liechtensteinu 1828 Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17) Pohřbena 22. 2. 1830. Zemřela ve dvou letech. 15. 2. 1830 Vídeň Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16) 12. 16. Alois Gonzaga z Liechtensteinu center|100 px 1. 4. 1780 Vídeň Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) Pohřben v rodinné hrobce 10. 11. 1833. Zemský velitel na Moravě (1826–1829) a v Čechách (1829–1833), polní zbrojmistr (1830), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1830). 4. 11. 1833 Praha Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) 13. 16. Josef Václav z Liechtensteinu 21. 8. 1767 Vídeň Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1) Pohřben v rodinné hrobce 4. 8. 1842. Kanovník katedrály sv. Ruperta a Virgila v Salcburku, generálmajor. 30. 7. 1842 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7) 14. (16.) Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty 31. 1. 1788 Vídeň Mikuláš II. Esterházy z Galanty 12. 12. 1765 Vídeň – 25. 11. 1833 Como 13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton): Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8) Pohřbena v rodinné hrobce 12. 9. 1846. Zemřela na vodnatelnost. Porodila dva syny a tři dcery: 1. Mikuláš (1807–1807; č. 5) 2. Marie, provd. Lobkowiczová (1808–1871; pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem) 3. Mořic (1810–1811; č. 6) 4. Eleonora, provd. Schwarzenbergová (1812–1873; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 5. Leopoldina, provd. Lobkowiczová (1815–1899; pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Netíně) 6. 9. 1846 Liběšice Marie Josefa z Liechtensteinu 13. 4. 1768 – 8. 8. 1845 Vídeň-Hütteldorf 15. (16.) Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch 19. 11. 1770 Vídeň František Antonín z Khevenhüller-Metsch 3. 7. 1737 – 22. 12. 1797 Vídeň 28. 9. 1789 Vídeň: Karel II. Jan z Liechtensteinu (č. 3) Pohřbena v rodinné hrobce 16. 8. 1849. Porodila dva syny a jednu dceru: 1. Karel III. Boromej František (1790–1865; č. 17) 2. Leopold (1792–1800; č. 4) 3. Eleonora (1795–1795; č. 2) 10. 8. 1849 Vídeň-Leopoldstatdt Marie Terezie z Rottalu 19. 1. 1742 Vídeň – 9. 8. 1777 Vídeň 16. (17.) Františka Bruntálská z Vrbna 8. 12. 1799 Vídeň Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna 23. 7. 1761 Vídeň – 30. 1 .1823 Vídeň 20. nebo 21. 8. 1819 Vídeň: Karel III. František z Liechtensteinu (č. 17) Pohřbena v rodinné hrobce 10. 7. 1863 za přítomnosti 18 kněží. Narodily se jí následující děti: 1. Anna, provd. Trauttmansdorff-Weinsbergová (1820–1900; pohřbena v Trauttmansdorffské hrobce v Horšovském Týně) 2. Tereza (1822–1824; č. 9) 3. Eleonora (1825–1827; č. 10) 4. Karel IV. Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899; č. 18) 5. Marie Anna (1828–1830; č. 11) 6. Františka (1830–1831) 7. Alžběta, provd. Salm-Reifferscheidt-Raitzová (1832–1894; pohřbena na rodinném hřbitově Salmů ve Sloupě) 8. Františka, provd. Arenbergová (1833–1894)